Spící slunce
aneb
Ani zmínka o alderaanských melounech

Autor: Champbacca

Kapitola 3.
Tma pod svícnem

Když se černý vesmír před jejím kokpitem proměnil v svazek modrobílých čar, Hope přenechala řízení astrodroidovi a otevřela si databanku. Potřebuje se ještě hodně učit, ale kvůli tomu to teď nedělala. To, co si prohlížela, byly informace o Nar Shaddaa. Všechno od místopisu přes historii až po etnické složení populace. Musí si toho zapamatovat co nejvíce, možná se to bude hodit a pak by bylo pozdě. Spát bude až pak.
Wookiee se v ten samý moment ukládal ke transu podobnému spánku, jaký si zvykl používat při cestování na dlouhé vzdálenosti. Ušetřil tak zásoby, neboť během transu se jeho tělesné funkce zpomalily, ale hlavně tak trávil dlouhou a nudnou cestu. Cesta na Nar Shaddaa sice nepatřila mezi ty nejdelší, ale přeci jenom chvíli trvat bude. Nastavil tedy budík a uložil se ke spánku beze snů.
Tento konkrétní spánek však měl jednu vadu, sen se mu v něm zdál. Opět se mu zjevila důvěrně známá šedavá mlha, která znemožňovala pohled na to, co skrývala. Pomalu se začala rozestupovat a on spatřil noční Tatooine, pouštní planetu se dvěma nyní zapadlými slunci, k níž se řítil barevný transportér. Wookiee neměl nejmenší tušení, co je to zač, ale někde už ho viděl. Ano, ve snu na ošetřovně.
Loď přistávala daleko od běžných přístavů, ke svému odpočinku si vybrala malou pevnůstku ve tvaru osmičky z pálených cihel tyčící se nad dlouhým kaňonem. Kruhová střecha hangáru se po pohlcení transportéru opět zavřela a světlo z ní vycházející přestalo ozařovat okolí. Ještě chvíli si mohl prohlížet masivní zdivo, než se jeho pohled přesunul kaňonem daleko od toho hradu. Na místo, kde právě přistávala dvojice stíhaček. Musel by být barvoslepý, aby si nevšiml stříbrného laku na jedné z nich. Silver Tongue. Ale co ta druhá?
Po položení této otázky se celý výjev rozmazal a za zvuku pípajícího budíku rozplynul. Wookiee pozoroval blikající signalizaci na palubní desce, která oznamovala brzké vystoupení z hyperprostoru, jako fambaa sušičku písku. Tohle byl ale zatraceně dlouhý sen.
Modrý tunel náhle skončil a před dvěma stíhačkami se na černém pozadí vznášel měsíc pašeráků. Šedivá koule skýtající domov nesčetnému množství bytostí všech ras a vyznání, Coruscant s mnohem horší pověstí a v neposlední řadě místo, kde Zian Finnis hodlá hledat spřízněnou duši.
Obě stíhačky se odpojily od hypermotorů a nechaly je zaujmout čekací oběžnou dráhu. Budou potřebovat doplnit palivo, snad se dole někdo najde.
„Letová kontrolo Vertical City, tady padawan Shan. Posíláme identifikační kódy obou lodí a žádáme o povolení k přistání,“ ozvala se po chvilce Hope z vysílačky pěkně modulovaným hlasem. Nechtěla, aby to znělo výhružně ani aby si na ni někdo z dispečinku moc dovoloval. „Tady kontrola, povolení uděleno, přeji příjemný pobyt na Nar Shaddaa,“ odpověděl po delší odmlce dispečer. Paráda, pomyslela si Hope, tohle je vyřízeno, a spolu s mistrem zamířila k jednomu hangáru hned v prvním patře zástavby a oba tam přistáli.
Kryty kokpitů se ještě ani nestačily otevřít, když k lodím přiběhla čtveřice techniků několika ras. Chtěli si vydělat pár kreditů opravami, ale tyhle dvě stíhačky byly v perfektním stavu. Ochotně však souhlasili, že najdou někoho, kdo doplní palivo do modulů na oběžné dráze. A ani to nebude drahé.
Zatímco Wookiee domlouval obchod, Hope vyšla z hangáru, namířila si to k ochozu a zahleděla se do nedozírné hloubky pod sebou. Muselo trvat celé dny, než něco odsud spadne až na samé dno, pokud to tedy cestou nenarazí do nějakého z četných dopravních prostředků pohybujících se v nepředstavitelném chaosu ulicemi Vertical City.
Slyšela kroky svého mistra, jak se k ní blíží. Společně chvíli pozorovali dopravní špičku pod sebou a snažili se zachytit nějakou stopu v Síle, která by je zavedla k Separatistům. Marně, nepřeberné množství života v okolí tvořilo fascinující rušičku. Jestli tu Dooku je, ví proč.
„Tak, kam teď?“ zeptala se žákyně a pohlédla svému učiteli přímo do očí. Ten pohled zachytil a pouze ukázal prstem za svá záda k hospůdce hned vedle hangáru. Piloti neradi chodí daleko.
Mistr říkal všem hospodám ‚informační terminály‘ a tahle jeho taktika získávání informací se Hope líbila. Stačilo jen posadit se k baru a dobře poslouchat, člověk se mnohdy ani nemusel ptát. A v mistrově přítomnosti všechna stvoření mluvila ráda.
Kantýna se jmenovala Útočiště a přesně to v něm našlo spousta bytostí. Kruhová místnost s desítkou stolů, z nichž obsazeny nebyly jen dva, po obvodu a barem uprostřed byla osvětlena pouze světlem z reklamních panelů na zdech, jež hrály všemi barvami, a to rozhodně nestačilo. V přítmí tam panujícím naštěstí člověk přehlédl malé zelené potvůrky lezoucí po zemi a sbírající zbytky po nečistotných hostech. Oba Jediové si sedli k jednomu z volných stolů a jakmile přišel droid, objednali si to nejméně podezřelé pití. Pak už jen poslouchali, vidět toho totiž moc nebylo.
Párek Rodiánů sedící hned u vedlejšího stolu měl nějaké rodinné problémy, nic co by se týkalo Separatistů. Na druhé straně se však dělo cosi zajímavějšího. Gran tam nějakému muži ukazoval kus ruky bitevního droida i s blasterem. Prý to našel, když u skladišť hledal jednoho svého pohřešovaného kolegu. Hope si s ním šla popovídat a vytáhla z něho popis toho místa. Wookiee zaplatil droidovi pití, které nakonec nebylo zas tak špatné, a oba vyšli na čistší vzduch.
Nešli však hned prověřit ono skladiště, nejdřív se rozhodli trpělivě počkat na svůj cíl. Do skladu se podívají teprve pokud jim Separatista uteče.

Pandora právě dojídala třetí porci když k ní přišel nějaký chlap. Zářil jen velmi slabě, o uživateli Síly nemohlo být řeč. Obvyklé výhružné vrčení na něj nezabralo, takže se rozhodla vykopat ho ručně. Strach z něj vyzařující se ještě zvětšil, jakmile zlověstně vyhlížející žena vstala.
„Madam, omlouvám se za vyrušení, ale moje jméno je Zian Finnis,“ pravil přeskakujícím hlasem s rukama před sebou v obranném gestu. Dooku mu asi dal její popis.
„Fajn, tak to vás nezabiju. Pojďte se mnou.“ Její reakce byla stručná a přísně vyřčená, což odpovídalo jejímu rozpoložení. Hodila po barmanovi pohled 'nechceš peníze a nikdy jsi mě tu neviděl', popadla Finnise za ruku a táhla ho k východu. Pochybovala, že je někdo sleduje, ale rozhodla se být opatrná. Neměla v plánu letět do skladiště svojí lodí, k tomuto účelu určitě lépe poslouží nějaký taxík, kterých je tu všude dost a po jednom se nikdo shánět nebude. Jde jen o to si nějakého ulovit.
Dokopala neodporujícího Separatistu na podlaží s velmi hlučnou promenádou. Nemohl to pochopit, má ho tam přeci dostat nepozorovaně, ne ho ukázat co nejvíce lidem! Jenže ona ho kousek před vstupem na promenádu strčila mezi popelnice a nečekaje reakci na povel „Tady zůstanete, ani se nehnete a já pro vás za chvíli přijdu“ vběhla do davu.
A tam zmizela. Skryla se do pláště Síly, neviděna, neslyšena... Úspěšně se vyhýbala lidem na kolizním kursu, až dospěla k parkovišti pro taxispeedery. Na výběr měla dost času, na vyřazení zámku rovněž. Když se se speederem pomalu vznesla a zamířila pro svého zákazníka, neměla ani tušení, že by si měla pospíšit, protože dvojice Jediů je Finnisovi v patách.

* * *

A je to tady, balíček vyskočil z hyperprostoru a začal se přibližovat k planetě. Konečně, už si stihli dojít na dva obědy a mistr si z několika místních opravářů a Duga-vyhazovače udělal kamarády. To ji vlastně ani trochu nepřekvapilo.
Kampak si sedneš, přemýšlela Hope, když sledovala loď na obrazovce senzorů ve svojí stíhačce. Sedl si nedaleko od jejich pozice, ale pěšky se tam nedostanou, musí kousek popoletět.
Wookiee již dříve poslal hlášení Radě a připojil zprávu z HoloNetu, kde se dozvěděl o pěti pohřešovaných lidech v okolí skladů, a dostal příslib posil. Snad jich bude dost a přijdou včas, tahle planeta už Separatistům slouží jako úkryt příliš dlouho.
Obě lodě se naráz zvedly a vyletěly otevřenými vraty hangáru ven. O pár bloků vedle mezitím republikový zásobovací transport dosedal na podlahu jiného hangáru. Bohužel v jeho bezprostředním okolí nebyla žádná volná místa pro dvě delty, takže Jediové museli přistát na střeše vedlejšího domu a poslat astrodroidy, aby se stíhačkami přistáli někde jinde.
Na střechu vystoupili právě včas, aby na ulici pod sebou viděli zvláštní dvojici. Ziana Finnise a dámu v červené róbě, která ho popoháněla směrem k promenádě. Buď má chlapec potíže, nebo ho ta žena vede domů. Bohužel oba vstoupili do tunelu pod budovou s Jedii a ti je tak ztratili z očí. Na druhé straně však vyšla jen ona dáma.
Wookiee dal Hope jasný pokyn - najít Finnise, zatímco on půjde stopovat novou figurku na šachovnici. Měl z ní zvláštní pocit. Cítil silnou auru temné strany, ale ne zlo jako takové. Emoce v ní vřely, to ano, ale spíš mu připadala zmatená, ztracená ve vlastních pocitech. Seskočil z budovy a pronásledoval ji po promenádě. Po chvíli však beze stopy zmizela. Zavřel oči, hledal zdroj těch rozporuplných emocí a našel ho. Jenže na onom místě, vedle několika zaparkovaných taxíků, nikdo nebyl. Domněnku, že se ta mrška nejspíš umí nějak skrývat nežádoucím pohledům, pojal až v okamžiku, kdy se jednomu taxíku otevřely dveře a po chvíli se vznesl směrem k tunelu v budově, na které před chvílí stál.
Tam právě Hope objevila Finnisův úkryt. Jenže zatím je nepřivedl tam, kam chtěli, nemůže se mu ukázat. Stála tedy nenápadně na opačné straně ulice a čekala, až vyleze. Po pár minutách jí výhled zaclonil snášející se taxík, který nejprve ignorovala, ale když si všimla nastupujícího Finnise, rozhodla se ho pronásledovat. Avšak létající taxík se pěšky pronásleduje těžko a skočit po něm by sotva bylo dost nenápadné.
Naštěstí právě ze stejného směru přiletěl další speeder, tenhle přistál tak blízko, že viděla jeho chlupatého pilota. V mžiku byla uvnitř a speeder se vydal pronásledovat svou kořist. Kořist o tom však neměla ani tušení, takže o žádné pronásledování vlastně nešlo. Stačilo jen letět v dostatečné vzdálenosti, aby si posádka taxíku ničeho nevšimla.
Hope využila chvíle klidu a zeptala se mistra, kde sehnal tenhle vehikl. Usmál se a vysvětlil jí, že tenhle nápad mu vnukla živoucí Síla a že taxík pochopitelně vrátí.
Nadále sledovali svůj cíl až k bývalé průmyslové zóně hodně hluboko pod rušnou částí města. Tady si museli udržovat mnohem větší odstup a to se jim stalo osudným. Zianův taxík zmizel kdesi mezi budovami a nebylo po něm ani stopy.
Dvakrát oblétli opuštěnou továrnu na plastové zátky do lahví a vrátili se na promenádu. Majitel taxíku se právě vrátil z policejní stanice, kam šel nahlásit krádež, když svůj stroj spatřil přesně tam, kde ho nechal. To už však dvojice Jediů dobíhala do hangáru ke svým stíhačkám, aby se podívali na skladiště, kde se ztrácí kolemjdoucí. Jestli tam nic nebude, asi zajdou do další hospody.

* * *

Jakmile se Pandora zmocnila taxíku, vyklouzla z hávu Síly a se svým novým dopravním prostředkem letěla zpět pro toho maníka. Nechápala, jak můžou takovému člověku svěřit velení celé planety. Obzvláště proto, že ji samotnou posílali neustále na nějakou podřadnou práci.
Nabrala Finnise, umlčela ho několika sarkastickými poznámkami ohledně jeho inteligence a zamířila do nižších pater Vertical City. Řídila schválně podle předpisů, aby ji náhodou neodchytla policie. Tím by se naprosto znemožnila a to nehodlá dopustit. Ne teď.
Kdyby se nesnažila vypořádat se s vlastní citovou bouří, možná by si všimla dalšího taxíku v závěsu daleko za tím svým. Jenže ona měla dost starostí sama se sebou.
Když opustila osídlenou úroveň zástavby, rozhodla se přidat plyn. Tady bylo riziko chycení minimální, sotva kdy sem nějaký policejní speeder zavítal, to ráda riskne. Když se Finnis před hrabětem zmíní o jejích pilotních schopnostech, třeba si tím trochu zlepší reputaci.
Řítila se tichou částí města čím dál tím větší rychlostí a všem překážkám uhýbala až na poslední chvíli, aby si užila vyděšeného pasažéra. Korunovala to kolmým sestupem starou odpadní šachtou v plné rychlosti. Aniž by to tušila, ztratila se tímto manévrem svým pronásledovatelům.
Konečně se před ní objevila známá ponurá budova starého skladiště. Zaparkovala opět hned vedle neimodiánského transportu a venku už na ně čekali dva bitevní droidi, kteří je zavedli do hlavní místnosti skladiště. Byla v něm téměř naprostá tma, Pandora i přesto viděla úplně všechno. Vidět prostřednictvím Síly má své výhody, tma pro vás totiž přestane existovat. Zatímco Finnis před ní šmátral v temnotě, ona se rozhlížela po rozlehlé budově a snažila se přijít na důvod, který Radu separatistů zavedl do téhle díry. Sklad byl obdélníkového půdorysu s delší stranou nejméně sto metrů a kratší dvacet metrů dlouhou. Vešli do ní vchodem v jedné z kratších zdí, u níž se válelo spousta starých strojů. Soudě dle vrstvy prachu na nich je nikdo už minimálně dvacet let nepotřeboval. Po celé ploše stropu se rozprostíral fascinující systém kladek a jeřábů, sloužící pravděpodobně k přemisťování věcí po továrně.
Nejzajímavější však byla nejodlehlejší krátká stěna haly. Stál tam dlouhý konferenční stůl s mnoha vysokými křesly kolem a nedaleko od něho taktická mapa galaxie. Jen šest židlí z té zhruba dvacítky bylo obsazených několika příslušníky vyššího velení Konfederace. Pandora poznávala jenom svého pána, místokrále Obchodní federace a šéfa Bankovního klanu.
Droidi předvedli Finnise před hraběte sedícího v čele besedy. Než se Pandora vynořila ze stínu a zjevila se Radě, stihl si už sednout a začít hlásit, co se vlastně stalo na Sarapinu. Dooku ho zamyšleně poslouchal a nezdálo se, že by byl nějak zarmoucen ztrátou strategicky relativně významné planety. Ostatní Separatisté naslouchali ještě pozorněji, neboť doteď nevěděli o tažení generála Tann zhola nic.
„Republikový protiúder byl rychlejší a důkladnější, než jsme předpovídali. Narychlo budovaná provizorní obrana se ukázala být velmi nedostačující,“ začal Finnis a Pandoru silně pobavilo množné číslo, kterého užil ve spojení s předpovědí síly protiútoku. „Výsadek z jednoho Acclamatoru si s našimi silami naprosto hravě poradil a citadelu čistili tři rytíři Jedi. Utekl jsem jim, ale jeden mě dohonil a zatkl. Pak jim stačilo říct pár polopravd a starých informací o našich pozicích a pustili mě.“ Usmál se, skoro pyšně. Trouba, jeho život visí na vlásku a on se směje.
„Našli Jediové třetí holocron?“ zeptal se Dooku tím svým typickým hlubokým hlasem. Měl dva, ale někde na planetě měl být třetí. A tři jsou více než dva.
„Nic tomu nenasvědčuje. Ptali se mě, co jsem udělal s nálezy z vykopávek pod citadelou, ale nijak konkrétně. A když se nic nedozvěděli, přešli to bez dalšího zájmu.“ Dooku zvedl jedno obočí, evidentně ho to zaujalo. Chtěl vědět, jakou pohádku jim Finnis napovídal. „Řekl jsem, že si ty krámy vyzvedl nějaký pašerák s dalšími instrukcemi přímo od vás. V počítačích na planetě byl naštěstí uložen záznam o přistání Pandora's Box, takže to sežrali.“ Omyl, tupče, to tys to sežral jim, pomyslela si Pandora a znechucení se jí do tváře promítlo ještě více.
„Vedl jste si dobře,“ prohlásil Dooku, ale jeho učednice poznala, že to nemyslí vážně. Jenom teď neměl nikoho lepšího. „Proto vás pošlu na Tatooine. Ten generál, kterého poslali proti Sev‘Rance tam napadl a silně poničil naši obchodní základnu. Tímto přebíráte velení nad obnovovacími pracemi.“ Pandoře to přišlo jako dobrý trest, lepší než smrt. Pokoušet se obnovit základnu srovnanou se zemí bude pro Finnise dostatečné utrpení.
Ukázal na mapu, kde se zobrazila mapa oblasti kolem zničené báze. Podal mu k tomu i slušný výklad, který si kromě osmi Separatistů vyslechl i jeden Jedi.

* * *

Při rozhovoru s Granem si Hope pečlivě poznamenala souřadnice místa, kde se našla paže droida. Nyní se přesně na to místo řítily nejvyšší možnou rychlostí dvě stíhačky. Taxík měl slušný náskok, musí mu ho trochu snížit.
Oba si let maximálně užívali. Bezejmenná delta-7 pilotovaná učednicí však za mistrovým Silver Tonguem neustále zaostávala. Nemít za sebou výcvik v Chrámu, asi by ji to štvalo a snažila by se ho předehnat. Stejně by ale neměla moc šancí. Plo Koon patří k nejlepším pilotům Řádu, takže se není čemu divit, že svého padawana naučil létat více než dobře. Hope postačilo naučit se základy, radši bojovala na zemi s mečem v ruce. Jejímu mistrovi by podobné rozhodnutí dělalo velké problémy. Sentinel, specialista na všechno, se v něm prostě nezapřel.
V plné rychlosti se vyhnuli z protisměru přilétajícímu náklaďáku a po krátkém sestupu se dostali o pár vrstev níže. Vybrali ostrou pravotočivou zatáčku a proletěli krátkým vertikálním tunelem do opuštěné části města. Na dno města, jestli vůbec něco takového existuje, sice stále vidět nebylo, ale obrovské opuštěné budovy všude kolem by se rozhodně jako úkryt použít daly. Zpomalili a přeletěli nad souřadnicemi od Grana. Na plošině nebylo kromě pár kontejnerů a starého vraku vznášedla vůbec nic zajímavého.
Po krátkém leteckém průzkumu nejbližšího okolí našli jedna otevřená hangárová vrata vedle dvou zavřených. A v budově, v níž tyto hangáry byly, se nacházela minimálně jedna osoba cvičená v používání Síly a navíc několik dalších forem života. Bingo, konečně je máme, pomyslela si Hope a přistála hned vedle mistrovy stíhačky.
Vedla odtamtud jediná cesta, výtahem. Z taktických důvodů vyjeli do nejvyššího patra a po otevření dveří vystoupili na malou plošinu pod střechou sloužící dříve asi jako řídící post pro všechna ta ramena jeřábů kolem. Dole v hale byla tma, ale z druhé strany skladiště k nim doléhaly tlumené zvuky hovoru. Nebylo však rozumět jedinému slovu, a tak se Wookiee rozhodl jít blíž. Jít blíž sám, studentku nechal hlídat v bezpečné vzdálenosti s tím, že ji v případě potřeby zavolá.
Sundal si plášť a položil ho přes její ramena, aby mu nepřekážel při šplhání. Dělával to často, už v dobách, kdy se do jeho pláště vešla několikrát, asi jí tím chtěl dodat pocit bezpečí, ale nikdy jí podstatu tohoto zvyku nepřiblížil. I teď by ten plášť v nouzi mohla použít jako stan, pomyslela si a ta představa ji celkem pobavila. Zul si obě boty a chytil se nejbližšího řetězu.
Chvíli pozorovala, kterak záda jejího mistra lezoucího neslyšně po ramenech, řetězech a lanech továrního zařízení, mizí ve tmě a když je ztratila z očí, sedla si na plošinu a poslouchala.
Bylo to náročné, ale Wookiee přizpůsobený lezení po liánách se nakonec dostal až na trám pod střechou na druhé straně haly. Traverza, na níž právě ležel a díval se z ní dolů, byla jen o něco málo širší než on sám a spojovala obě dlouhé stěny skladu. Z té už na mluvící skupinu vidět bylo. Dominoval jí pochopitelně hrabě Dooku, který právě sděloval znovunalezenému Finnisovi nějaké informace o aktivitách Separatistů na Tatooine. Echuu tam z jejich základny udělal hromádku prachu. U stolu seděly i hlavy skupin tvořících Konfederaci, samé známé firmy. A seděla tam i ona záhadná žena v rudé róbě, jež sem Finnise dovezla. Než si ji však stihl pořádně prohlédnout, přicupital ke stolu protokolární droid.
„Pane, na oběžnou dráhu právě vstoupila republiková úderná loď třídy Acclamator a v hangáru tři přistály dvě stíhačky Jediů. Generál doporučuje postupovat podle plánu Q,“ vysypal ze sebe pozoruhodnou rychlostí a čekal na odpověď.
„Ziane Finnisi,“ začal hrabě, jako by vůbec nezaregistroval droidovo hlášení. „Zdá se, že jste větší hlupák, než jsem si myslel. Tímto vás propouštím ze služby.“ Konec proslovu již byl pronášen lehce výhružným tónem a po jeho dokončení byl vyděšený důstojník neznámou silou zvednut ze židle a začal se dusit, svíraje svýma rukama neviditelné škrtidlo kolem vlastního krku. Dooku jen lehce pohnul rukou, Finnisovo tělo prudce narazilo o protější zeď a dopadlo na zem bez jakýchkoliv známek života.
„Nastupte si do transportéru a postupujte podle pokynů pro evakuaci,“ nakázal Dooku členům Rady a sám přešel k červeně oděné ženě, pošeptal jí něco do ucha a ta neprodleně poté vyběhla kamsi do tmy. Pak ukázal na droida. „Vyřiď Viggelovi, že jeho čas nadešel.“ Droid odpověděl jednu zdvořilostní frázi a zmizel ve tmě skladiště.
Kdyby si Wookiee nedělal zálusk na data v počítači, už dávno by skočil překvapenému Dookuovi na hlavu a pokusil se ho zneškodnit. Jenže v tom počítači může být nějaká informace, která bude mnohem důležitější než vyřazení jednoho z vrchních generálů, a Separatisté neměli čas je smazat. Navíc nebyl tak dobrý šermíř, aby ustál makashi hraběte Dooku. Seskočil tedy až teď a po dopadu bosýma nohama na studenou podlahu zachytil zmatenou myšlenkovou zprávu od Hope.
Co se děje?
Konalo se zasedání Rady, ale přerušil je přílet našich posil. Běž o hangáru, pošli našim souřadnice tohohle místa a pak se pokus najít transportér se Separatisty. Já tu prohledám záznamy.
Provedu, mistře.
Chlupaté prsty se rozjely po klávesnici, ale v terminálu toho moc nebylo, až na pár starých informací o průběhu několika tažení. Moment, tahle zpráva je zajímavá. Od jednoho člena Corporate Alliance vrchnímu vedení Separatistů. Podle ní se Konfederace chystá napadnout Kamino, dokonce se snaží získat podrobné plány tamní infrastruktury. Překvapivá zpráva to není, útok na Kamino se čekal, ale ne takhle brzy a takhle důkladný. Mělo k němu dojít během tohoto měsíce, to je spousta času. Za tu dobu se tam shromáždí dostatečná síla k odražení jakéhokoliv útoku, protože ztrátu klonovacích zařízení si Republika dovolit nemůže.
Myšlenkový tok mu přerušil náhlý pocit nebezpečí. Varování, záchvěv temné strany hned za ním. Otočil se, ruku na meči, a pozorně zkoumal naprosto tichou halu před sebou. Nepohnulo se tam ani smítko prachu. Už se chtěl otočit zpět ke klávesnici, když si vzpomněl na onu ženu v rudé tunice, co mu zmizela před očima. Zapátral tedy hlouběji v Síle a málem nestačil uhnout před vodorovným úderem oranžové světelné čepele, která se i se svou majitelkou náhle zjevila přímo před ním.
Sehnul se před nečekaným útokem a když ho meč minul, udeřil útočnici vší silou do prsou. Urazila vzduchem slušnou vzdálenost a zatímco se vztekle sbírala ze země, Wookiee zapnul svůj meč, nakreslil jím čáru na zem před sebou a připravoval se k boji. Niman, svůj oblíbený styl, používat nebude, soresu je teď jasná volba. Z jediné její rány se nedal přesně odhadnout její styl, ale o tom si udělá obrázek během duelu.
Vztek, zloba a zoufalství z ní přímo vyzařovaly, když po něm navíc skočila, meč připravený k úderu shora, vydala ze svých hlasivek zvuk, za nějž by se nemusel žádný Wookiee stydět. I téhle ráně však uhnul a opět ji udeřil, tentokrát loktem do brady. Pak měl co dělat, aby ustál několik silných a rychlých úderů vedených sice chaoticky, ale s velkou rychlostí. Juyo nebo nějaká jeho modifikace, pomyslel si a dál setrvával v obranném postoji. Něco mu říkalo, že tahle bojovnice ještě neměla tu čest potkat se s Jediem.
Zaútočila znovu, tentokrát se ho snažila probodnout. Tuto i dalších několik ran už málem nevykryl, nicméně se mu to s trochou štěstí povedlo. Přeskočila ho a ve vzduchu se pokusila o útok na hlavu, starý a ohraný trik. Když dopadla, jejich meče se na moment zasekly a syčení kombinované s vrčením ženy v červeném by asi odradila nejednoho diváka.
Až teď si Wookiee všiml pásky přes oči svého nepřítele. V Chrámu nosil úplně stejnou Jerec, archeolog a příslušník rasy Miraluka. Třeba je tohle jeho sestra, pomyslel si s lehkým úsměvem na tváři a využil svou vrozenou sílu k vyproštění meče ze sevření, přičemž otevřel v jejím postoji trhlinu pro svůj vlastní úder.
Mohl tam seknout svou fialovou čepelí a boj ukončit, ale když na zlomek sekundy vycítil v ženě rovněž bezmocnost a pocit vlastní zbytečnosti, raději ji odkopl dál od sebe a rozhodl se vyzkoušet, jestli ovládá shyriiwook.

* * *

Konečně se něco začne dít a on mě pošle pryč, pomyslela si Hope při jízdě výtahem do hangáru. Těch pár minut se vleklo jako hodina a ta separatistická pakáž získávala na náskoku. Odolala pokušení drtit tlačítko s označením příslušného patra. Trpělivá je přeci dost a stejně by to sotva pomohlo.
Do hangáru vběhla jako blesk, jediným odraženým výstřelem zničila strážícího droida a začala hulákat na hlavu astromecha R4-C1vyčuhující z trupu její stíhačky. „Pošli zprávu s našimi souřadnicemi té republikové lodi, s kódováním se nezdržuj a přidej následující text: Tady padawan Shan, našli jsme úkryt Rady separatistů. Bandité utíkají neznámo kam neznámým prostředkem, pošlete sem speciální jednotku k zajištění možného zdroje taktických dat.“
Jakmile skončila, proletěl před otevřenými dveřmi neimodiánský transportér. Poslal mě odeslat zprávu a hledat Separatisty, říkala si jako omluvu pro opuštění svého mistra když hodila jeho sbalený plášť do nákladového prostoru, nastupovala do stíhačky a zapínala motory. Teď se tam určitě hrabe v počítači a stejně bych mu neuměla pomoct.
Vyletěla ven a namířila si to směrem, kterým zmizela její kořist. Transportér už nebyl vidět, ale na senzorech byl jediný cíl a ten vzdáleností, velikostí i směrem letu odpovídal. Dohonila ho za chvíli a musela vymyslet způsob, jak ho zastavit. Letěl poměrně vysokou rychlostí do vyšších pater Nar Shaddaa. Jestli chtějí proletět pod nosem Acclamatoru, muselo jim přeskočit.
Pokusným výstřelem, jež těsně minul trup nákladní lodi, si ověřila, že vzdát se její posádka rozhodně nehodlá. A zabít je nemůže, potřebuje je všechny dostat před soud.
Rychlým tempem se blížili k rušné části města a už teď kolem nic často proletěl nějaký speeder nebo i větší loď. Policie opět někde spala. Teď bude muset nejen sledovat svůj cíl a nepustit ho z očí, ale i vyhýbat se stále většímu počtu civilních plavidel letících většinou v protisměru. Zatracená práce. Naštěstí už letěli v poslední vrstvě Vertical City. Transportéru se ale ještě nechtělo zvednout to k vakuu vesmíru nahoře a uprchnout. A ta lodička narozdíl od delta-7 hyperpohon určitě má.
Z vysílačky se ozval hlas klona. „Padawane Shan, tady je Červený tři, jsme za vámi. Pokusíme se nahnat Bandity k Harmony, ta už si s nimi poradí.“ Ohlédla se a spatřila čtveřici V-wingů, které se přímo z atmosféry Nar Shaddaa ladně snesly rovnou do kolony rozličných dopravních prostředků.
Aniž by se piloti jakkoliv snažili, transportér se ve stejný okamžik zvedl a zamířil nahoru, naproti masivnímu trupu obíhající výsadkové lodi. Buď se zbláznili, nebo mají v rukávu schovanou flotilu. Vlečný paprsek se transportéru zmocnil téměř okamžitě a už ho sunul k otevřeným vratům. Hned po něm přistály čtyři V-wingy a jedna delta-7.
Tohle si Hope nemohla nechat ujít, a tak nařídila klonům, aby počkaly s otevíráním dveří na ni. Vyskočila z kokpitu svojí stíhačky a přiběhla k vedle postávajícímu neimodiánskému plavidlu. Okolo už se sešikovala skupina klonů a mířily zbraněmi na dveře.
„Madam,“ přistoupil k ní klon v červené uniformě. To oslovení se jí líbilo. „Podle skenerů je uvnitř jen jedna forma života.“ To bylo zklamání. Každý z těch lumpů asi letěl svou lodí. Ale lepší než spolknout corelliánského ježka. Pokynula vojákovi, aby násilím otevřel dveře. Nejbližší klon vytáhl svoje náčiní a začal pomalu provařovat vchod do dveří, které se samy otevřít nechtěly. Poslední centimetr nechal, kopl do odvařeného panelu a výsadkáři se podívali dovnitř.
Vedle pilotního křesla stál na neznámém zařízení jeden Geonosiánec. Než stačily klony cokoliv udělat, udeřil do objektu pod sebou a exploze plynů ho na místě vypařila. Transportér se rozletěl na kousky jako by byl z papíru a vojáky v těsné blízkosti rozmetal do nejvzdálenějších koutů hangáru. Tlaková vlna doprovázená silným elektromagnetickým zářením sebrala Hope ze země jako hadrovou panenku a mrštila jí spolu s letící stíhačkou daleko od epicentra, až ke stojícím LAAT.
Výbuch dočasně vyřadil většinu elektroniky na Harmony a uvolnil tak cestu dalšímu neimodiánskému transportéru. Tomu s opravdovými bandity na palubě.
Když do hangáru naběhly zdravotnické týmy, byla Hope v bezvědomí. Narozdíl od klonů rozmetaných všude kolem však stále dýchala.

* * *

Pandora si nezvané návštěvy všimla už během konference, tu šedomodrou záři ostatně ani přehlédnout nešlo, ale Dooku ji dal několika gesty povel k nezasahování. Když v náhlém zmatku, který způsobil přílet republikového křižníku, začali všichni opouštět skladiště, Dooku za ní přišel a do ucha jí pošeptal další instrukce.
„Postarej se o našeho přítele a pak odsud zmiz, další rozkazy dostaneš přímo do lodi.“ To bylo vše, ale udělal jí tím nesmírnou radost. Konečně mu ukáže, že je schopná zlikvidovat Jedie. Konečně uvidí, že ona ho nezklame.
Předstírala odchod, ale před východem se skryla ve stínech Síly. Takhle ten hlupák může projít kolem ní a ničeho si nevšimne, dokud mu svým mečem neoddělí hlavu od těla. Z povzdálí sledovala odcházející členy Rady i svého pána.
Od stropu se snesl Jedi, chlupatý Jedi. A svítil jasněji než cokoliv, co dosud viděla. Poslouchala klapání kláves, zatímco se stále více přibližovala ke svému cíli a prohlížela si zvláštně zbarvené bleděmodré světlo s kapkou šedi vycházející zpod zrzavých chlupů. Už byla tak blízko, že mohla natáhnout ruku a pohladit jeho srst. Najednou zaváhala. Nemůže mu přeci jen tak useknout hlavu, měl by dostat alespoň nějakou šanci bojovat. Ne, naopak, musí to tak udělat. Jenom tak dokáže Dookuovi, že je hodna významnějších úkolů.
Wookiee se náhle otočil a zíral přímo na ni. Jenže o tom neměl nejmenší tušení. Pomalu uchopila svůj meč do ruky, napřáhla se a když se otáčel zpátky k terminálu, vyskočila a s úmyslem useknout mu tu chlupatou palici máchla oranžovou čepelí.
Nejen že uhnul, on ji úder opětoval takovou silou, že skončila na podlaze pár metrů od něho. Vyskočila zpátky na nohy, ale to už ten netvor měl v ruce meč a zaujal obranný postoj. Roztočila meč, zařvala a skočila po něm. Ten řev zahnal většinu jejích dosavadních protivníků do úkrytu, jaká škoda že na klony nefungoval, ale Wookiee nehnul ani brvou. Meče o sebe několikrát zavadily a ona dostala ránu loktem rovnou do brady. Tak za tohle už zaplatí, pomyslela si a začala dotírat se zvýšenou intenzitou. Cítila, jak jeho svižná obrana přestává stíhat, ale přesto ho nedokázala zasáhnout.
Zkusila několik osvědčených fint, i ty bohužel selhaly. A pak se čepele zaklesly jedna do druhé, vytvářeje tak zvláštní barevné světlo a ještě zvláštnější syčivý zvuk.
S mírným zděšením si uvědomila, že tohle je konec boje, neboť Wookiee se svou silou rozbije její kryt jednou rukou. Pak už to bude jen otázka setinek sekundy. Začala na něj vrčet v naději, že ho to trochu znejistí a dá jí tak alespoň minimální šanci na záchranu vlastního krku. Nedal, udělal přesně to, co čekala. Jenže ne úplně. Místo aby ji jednou přesnou ranou rozpůlil, odkopl ji opět kus před sebe a začal něco řvát. Shyriiwooku moc nerozuměla, ale ta trocha bohatě stačila.
„Až se bantha naučí pískat,“ odsekla na jeho žádost o složení zbraně a už byla zase na nohách, připravena ho v případě nutnosti i zakousnout. Začal povídat něco o tom, že ještě není pozdě vymanit se ze spárů temné strany. Tentokrát neodpověděla, místo toho rychle přiskočila a pokusila se o další výpad. Jeho reakce však byla rychlá; opět se rozpoutala bitka.
Během několika rychlých výměn názorů prostřednictvím světelných čepelí se přemístili z jedné strany skladiště na druhou, kousek od ústí chodby do hangárů. Tady Wookiee změnil styl boje, přešel od soresu k ataru, už nespoléhal na dokonalou obranu a občasný útok; už přejal iniciativu a útočil sám. Těžko říct, co Pandoře vyhovovalo víc. Teď měla šanci proniknout jeho obranou, ale na to neměla mezi odrážením jeho útoků čas.
Proběhli těsně kolem sebe a Jediovi se povedlo vyrazit jí meč a chytit ji oběma rukama kolem krku. Nesevřel je v pokusu uškrtit ji, nadechl se a chtěl opět začít mluvit. Byla však mrštnější, než si myslel, a dostal ránu kolenem do brady, až se mu na chvíli zajiskřilo před očima.
Přitáhla si pomocí Síly svůj meč a obě čepele se naráz znovu aktivovaly. Zaútočila první, ale po chvíli byla nucena stáhnout se do defenzivy. To už se dostali do prázdného hangáru, z něhož před nedávnem odletěl transportér s členy Rady. Wookiee se postavil doprostřed místnosti a vypnul meč. Další proslov. O tom, jak Dooku využívá její zmatenosti k vlastnímu prospěchu. O tom, jak ji dříve nebo později stejně podrazí, aby si zachránil vlastní zadek.
Přemýšlela nad tím. A když si to uvědomila, dostala strach, strach z toho, že zradí svého pána. To nemohla připustit. Strach vede k hněvu. Rozzlobila se sama na sebe, na Jedie před ní, na celou galaxii. Rozhodla se to ukončit. Vzdálenost mezi nimi jí dovolovala využít Sílu ke zformování blesků. Hněv vede k nenávisti, nenávist k utrpení...
S škodolibou radostí sledovala Wookiův potěšený výraz, když i ona vypnula meč. „Když ho nemůžeš porazit, přidej se k němu,“ řekl Jedi ve svém jazyce a mlčel, čekal na reakci.
„Možná máš pravdu, chlupáči,“ pronesla nakonec a v hloubi duše tomu nejspíš i věřila. „Ale přeci jenom mám v záloze ještě pár triků,“ zařvala nakonec a z konečků prstů na jedné ruce jí vyšlehl modrý blesk, který Wookiee málem nestačil pohltit čepelí svého narychlo zapnutého meče. Zdálo se, že se náramně baví, ona na tom byla hůře. Nikdy neslyšela o tom, že by tohle světelný meč dokázal zadržet.
Došly jí síly. Strach, hněv, nenávist, to všechno z ní během toho výboje vyprchalo. Stála tam, zlomená a odevzdaná, ale stále ještě připravená bojovat. To odhodlání Wookiee cítil, stejně tak ony pochybnosti o síle temné strany. Dostal báječnou příležitost dostat jednu osobu z toho zhoubného vlivu. Aby to však mohl udělat, musel porazit i zbytky Pandořiny bojechtivosti.
I z jeho ruky teď vyběhl elektrický výboj, lišil se ale barvou. Nebyl modrobílý, ale nažloutlý. Specialita mistra Koona, o kterou se se svým žákem rád podělil. Pandora neměla čas ani zapnout meč, natož řešit barvu výboje. Odhodilo ji to dozadu až narazila na pevnou zeď, meč stále svíraje v ruce. Necítila bolest, jen byla mírně omráčená. Poslední zbytky odhodlání bojovat za vlastní přesvědčení byly ty tam.
Jedi vypnul meč a pomalu se přibližoval. Díval se jí přímo na proužek látky zakrývající slepé oči a vyložil další argumenty, proč by se měla vzdát temné strany. Uvěřila mu, a hodila po něm meč.
Vypnutý.
Ještě než ho stihl sebrat, celá budova se otřásla v základech, bylo slyšet řinčení skla a praskání plechů. Na Pandoru se sesypal strop a Wookiee byl rázovou vlnou z chodby vymrštěn otevřenými vraty hangáru.
A chybělo už tak málo, pomyslel si zklamaně, když padal do nedozírných hlubin.

* * *

Otevřela oči. Skláněl se nad ní medik a všude kolem houkaly sirény. Co se stalo? přemýšlela, když jí klon pomáhal na nohy.
Vzpomínala si na všechno. Na výbuch, na rázovou vlnu i na vojáky letící jako panenky kolem ní. Opřela se o stíhačku; bolest hlavy se dostavila se zpožděním. Rozhlédla se po zpustošeném hangáru a uvědomila si, jaké měla štěstí. Původně chtěla ty dveře otevřít sama, díky Síle za trpělivost, která jí v tom zabránila.
„V lodi byla nainstalovaná elektromagnetická bomba, madam. Primární výbuch nebyl nijak destruktivní. Horší bylo poškození elektronických systémů lodi. Zhruba šest minut nám vůbec nic nefungovalo, následkem čehož nám pravý transportér s největší pravděpodobností unikl,“ vysypal ze sebe klon poté, co si Hope vyžádala hlášení. Potvrdil tak její obavy, jenže tím to nekončilo.
„Když opět naběhly senzory, zachytili jsme na povrchu stopy po výbuchu, souřadnice nemůžeme určit přesně, ale zhruba odpovídají pozici, kde jste konfrontovali Separatisty. Odhadujeme, že k výbuchu dole došlo chvíli po explozi transportéru.“
„Ozval se můj mistr?“ zeptala se, jakmile jí docvakly souvislosti.
„Negativní, madam, ale už tam dolů posíláme záchrannou jednotku,“ odpověděl klon nezaujatým tónem, jako by oznamoval, že ztratil helmu.
„Letím taky,“ oznámila rezolutně vojákovi, jenž pochopil, že nemá smysl odporovat. Ukázal tedy přes její rameno na připravený transportér, kolem kterého už postávalo nějakých šest klonů v plné polní a dva lékařští droidi. Bez váhání k nim doběhla a nastoupila si.
Ať se snažila sebevíc, nedařilo se jí vyhledat mistra pomocí Síly. Celou cestu se ujišťovala, že je jen příliš nezkušená na hledání jednoho člověka v oáze života, jakou Nar Shaddaa je, že její mistr stále žije, a podařilo se jí zůstat v klidu. A taky zbavit se té bolesti hlavy.
Let netrval dlouho, pilot znal přesně svůj cíl a byl u něho v rekordním čase. Jenže místo se od její poslední návštěvy změnilo. Budova sice stála pořád na stejném místě, ale teď byl její povrch poznamenán množstvím prasklin a trhlinek způsobených jedním, nebo spíše hned několika výbuchy. Právě prolétali kolem hangárů, když Hope v jednom z nich spatřila Siver Tongue. Jako zázrakem tam stál mezi hromadami trosek bez viditelného poškození, ale neviděla ho ráda. Pokud je stíhačka pořád na přistávací plošině, Wookiee se odtamtud musel dostat nějak jinak. Jenomže neměla nejmenší tušení jak.
Pilot navedl transportér na plošinu naproti hangárům, protože do nich by se s lodí nevešel. Všichni byli venku téměř okamžitě a klony připravovaly harpuny, aby se po nich dostaly přes propast. Hope došla až k jejímu okraji a podívala se do temnoty v neměřitelné hloubce pod sebou. A přesně v okamžiku, kdy tam naklonila hlavu, se plošiny chytila chlupatá ruka a nahoru se vytáhl Wookiee.
Objala ho, tentokrát opatrněji, protože sarapinskou chybu si tady dovolit nemohla, a všimla si spálených chlupů na jeho boku. To doroste, oddychla si a položila svou hlavu do rezavé srsti.
Klony mezitím vytvořily jakousi opičí lávku nad propastí mezi hangárem a plošinou, na níž stály. Už se tam chtěl vydat první, když ho Wookiee pokynutím ruky zastavil. Hope zbystřila a na mistrovu žádost šla hned za ním. Nevěděla proč, ale neptala se.
Vydal se neomylně do prostředního hangáru, takže o loď mu nešlo. Alespoň ne teď hned. Oba se propletli mezi sutí a dostali se ke zdi s další hromadou. Na zemi tam pod vrstvou prachu ležely dva světelné meče. Mistrův poznala bezpečně podle délky, neboť Wookiee používal meč s nejméně dvakrát delší rukojetí. Ale čí je ten druhý?
Mečů si ani nevšiml a rovnou začal odhazovat hromadu u zdi. Chtěla mu pomoct, jenže ty trosky na ni byly příliš těžké. Pokusila se tedy pohnout s nimi prostřednictvím Síly, ale ani tak nedosáhla mistrovy výkonnosti.
Když byla hromada téměř pryč a Wookiee odstranil poslední spadlý plech, uzřela pod ním Hope špinavý červený hadr. Nejspíš kus oblečení, nějaké tuniky nebo róby. Teprve nepatrný pohyb ji dovedl k myšlence, že je v tom někdo oblečený. Ta žena s páskou přes oči a několika šrámy na tváři byla evidentně naživu a snad i při vědomí, protože se pokoušela něco říct. Její plíce však vdechly příliš mnoho prachu a nebylo jí vůbec rozumět.
Wookiee si Silou přitáhl oba meče, podal padawan ten druhý a přehodil si rudý hábit i s obsahem přes rameno. Déle se v místnosti nezdržel, opět prošel kolem změti plechů a po laně poslal svůj náklad na druhou stranu. Tam už se o ni postarají. Pak sdělil učednici, že si jde pro svou loď a že chce, aby tu Miraluku ohlídala. Tím částečně vysvětlil, proč má žena pásku přes oči. Ještě se podíval, jak ručkuje po provazech zpět a jak tým klonů leze do hangáru s úmyslem prohledat ho do poslední pídě, a zmizel v chodbě vedoucí do velké haly.
Jeden z lékařských droidů v lodi okamžitě napojil nového pasažéra na monitory a zjišťoval rozsáhlost poranění. Nebylo to tak hrozné, jak se dalo čekat. Byla jen lehce omráčená elektrickým výbojem, o jehož původu Hope nenapadlo spekulovat, a poškrábaná od padajících kusů stropu. Nejhůře na tom bylo její pravé lýtko, měla ho protržené kusem plechu, ale s tím už si medici poradí. Když se navíc posadila a prohlásila „Nenechávejte tu moji loď,“ ujistila všechny, že se dá do kupy velmi rychle.
Ovládala Sílu, o tom nebyl pochyb. A Hope si troufla odhadnout, že jsou na tom, co se Síly týče, zhruba stejně. Jenže emoce z ní vyzařující byly nesetříděné, nezadržované a neovládané. Na druhou stranu kolem ní necítila žádnou auru temné strany, jak je tomu u Dookuových lidí zvykem.
„Bez obav, někdo ji nahoru dopraví,“ ujistila teď již poklidně spící ženu a přemýšlela, kde u Síly mistr tohle ubohé stvoření vyhrabal před tím, než ho vyhrabal doslova.

* * *

Skladiště bylo uvnitř v žalostném stavu. Zdi zčernalé, polovina budovy zhroucená, někde dosud plápolal oheň a všudypřítomný kouř znemožňoval průchod ke konferenčnímu stolu. Stejně by tam sotva něco zbylo, pomyslel si Wookiee a vrátil se zpět do chodby k hangárům, rovněž poseté střepinami a pokroucenými plechy.
„Mistře,“ ozvalo se z komlinku poté, co ho po chvíli pípání zapnul. „Odlétáme. Klony se sem vrátí až ohně dohoří a usadí se kouř, teď tam prý nic nenajdou. Zajatec nás požádal, abychom mu nahoru vzali jeho loď, mám se o to postarat?“ Označení pro zachráněnou bojovnici se mistrovi ani trochu nelíbilo a hned to své učednici oznámil společně s tím, že o její loď se postará sám. Aniž by počkal na další podrobnosti o místě, kde se právě ona loď nachází, vypnul komlink a zamířil do hangáru pro Silver Tongue.
Přelezl vysokou hromadu suti a za ní už ho viděl, jako zázrakem na něj spadl jen jeden lehčí plech a nemnoho kabelů; všechno to odházel během minuty. Hlava R4-N4 se na něj otočila a vydala pár pískavých zvuků. Wookiee tomu nerozuměl, ale na palubní desce byl naštěstí překladač.
Naskočil dovnitř, poděkoval droidovi za dobré zprávy a po zapnutí motorů konečně opustil průmyslovou zónu, už taky bylo na čase. Teď se půjde podívat po lodi té Miraluky, ale pokud se nemýlí, bude zaparkována nedaleko baru, kde dámu poprvé zahlédli.
Přistál na stejné střeše a poslal stíhačku po R4 na Harmony. Párkrát písknul a delta-7 se vznesla k černotě vesmíru uhnízdit se v útrobách Acclamatoru. S několika meziskoky se dostal na promenádu, na níž se skrýval Finnis, a spatřil ceduli baru Konečná stanice a hned za ní vchod do přístavu.
V docích byly jen čtyři hangáry, tři z nich plné. Přistoupil k nedalekému terminálu, aby zjistil, jaké lodě v nich stojí. V prvním kotvila zvláštně zbarvená nablýskaná transportní loď, ve druhém taxík a do třetího se podívat nestihl. Zpoza rohu totiž vyšel muž s drsným výrazem ve tváři a dvěma blastery v rukou.
Namířil na Jedie a požadoval peníze. Další z té spousty lupičů, kteří využijí nepřítomnosti hlídek k vlastnímu obohacení. Wookiee zamručel a mávnul rukou nad klávesnicí, aniž by se otočil, odváděje tak pozornost od malé myšlenkové operace.
„Máte pravdu,“ prohlásil po chvíli úplně jiným hlasem. „Nechci vaše peníze, chci odejít a najít si nějakou poctivou práci,“ řekl nakonec a odešel. Za rohem mu asi začne vrtat hlavou, proč to vlastně chce udělat, ale možná to vydrží déle.
Třetí hangár obsahoval neregistrovanou nákladní loď, transportér YT-1300, a podle snímků z kamer právě z něj vyšla žena v červeném. Zámek povolil po chvilce štrachání, bezpečnostní opatření v docích na Nar Shaddaa rozhodně nepatřila ke galaktické špičce.
Dveře se otevřely a on spatřil loď v celé své kráse. Tyhle transportéry jsou teď čím dál víc v oblibě, hlavně kvůli jejich snadné modifikovatelnosti. Copak v sobě asi schovává tahle? přemýšlel, když se blížil ke spuštěné vstupní rampě.
Schovávali se tam dva droidi MagnaGuard. Sullustáni, kteří je opravili, je k jejich smůle i zapnuli a to se jim stalo osudným. Roboti je vyhodnotili jako hrozbu a tak teď na podlaze lodi ležely dvě mrtvoly. Soudě podle vervy, s jakou se droidi vrhli na nově příchozího, jim to nestačilo.
Wookiee začal před agresivní dvojicí couvat, aniž by se jejich zbraně dotkly. Teprve když opustili spodek lodi a otevřel se jim dostatečný manévrovací prostor, začala ta pravá mela. Droidi se za zlověstného vrzání servomotorů a cvakání chodidel o podlahu rozdělil a snažili se dostat nepřítele mezi sebe. Jedi však jejich záměr odhalil a nedal jim šanci spojit síly; odhodil jednoho vlnou Síly a vzal si do parády toho druhého.
Než se dostal k nějaké útočnější akci, byl již první robot opět na nohou a s téměř lidským vztekem pokračoval v boji. O učenlivém programování nebylo sporu, tihle droidi se ze svých chyb učili. Wookiee uhnul jedné z mnoha ran a přešel do parakotoulu. Ještě než se zvedl, stačil ze země uříznout droidovi před sebou obě nohy těsně nad kotníky. Ten se převážil a spadl na tvrdou zem. Stále fungoval, ale už nebyl nebezpečný. Wookiee mu pro jistotu vytrhl tyč z ruky a hodil ji do lodi, načež droida elegantním tahem meče rozpůlil.
Proniknout skrz obranu druhého se však Jediovi nedařilo ani když vyměnil soresu za ataru. Vždy, když se nějaká příležitost naskytla, droid uhnul stranou v parodii na mistrovy pohyby, nebo provedl protiútok. Naštěstí nevnímal jemné vibrace v Síle, způsobené Jediovým pokusem o překvapivý úder ze směru, ze kterého to protivník nečekal. Než jeho senzory zjistily pohyb torza svého spolubojovníka, udeřilo do něj ze strany takovou silou, že mu zbraň vyletěla z ruky a deaktivovaná se odkutálela daleko od něj. A Wookiee ho nenechal zvednout se a dojít si pro ni.
Bylo po boji, Wookiee vypnul meč a naložil obě torza do lodi. Třeba se ještě budou k něčemu hodit. Rozhodl se transportér nejdříve prohlédnout, než ho vydá jeho majitelce. V žádném ze tří nákladových prostorů nic nebylo a nic nenasvědčovalo tomu, že se tam v nedávné době něco převáželo. Všechno bylo nové, nepoškrábané, skoro nepoužité. S výjimkou místnosti pro posádku, kde kromě hromady oblečení našel i létajícího droida na trénování odrážení střel mečem, a kokpitu - tam známky používání našel.
A v palubním počítači byla jedna velice zajímavá informace. Zdálo se, že právě tahle loď vyzvedla ze Sarapinu ony dva hledané holocrony. Jenže na palubě už nejsou, ani v těch několika tajných úkrytech, to mu Síla bezpečně potvrdila. Majitelka lodi je tedy s největší pravděpodobností stihla předat, což nebylo dobré.
Na to se jí určitě zeptá hned po přistání na Harmony. Zapnul motory, provedl základní předstartovní testy a zanedlouho již Pandora’s Box vyrazila vstříc nové, světlejší budoucnosti, stejně jako před nedávnem její majitelka, o níž se Wookiee z palubního deníku konečně něco dozvěděl.