Spící slunce
aneb
Ani zmínka o alderaanských melounech

Autor: Champbacca

Kapitola 2.
Zničit krtka

Krátce po likvidaci druhého droida se Echuu vrhl na dveře a světelným mečem je začal tavit. Naat sebrala ze země část trupu s nápisem „MagnaGuard“ a číslem série, ale to bylo díky zásahu nečitelné. Sotva vyříznutý kus kovu ze dveří dopadl na zem, zahodila ten šrot a spolu s Hope následovala mistra do chodby, jejímž jediným osvětlením byl mistrův zelený meč. Ten osvětloval schodiště vedoucí kamsi dolů, ale jeho konec nebyl vůbec vidět. Rozeběhli se.
Schodů nebylo tolik, jak by se dalo odhadovat. Problém byl v tom, že končily slepě. Jenže Finnis tudy nějak projít musel, když ho po cestě nepotkali. „Copak prošel zdí?“ divila se Naat, které, stejně jako ostatním, Síla říkala, že tudy běžela jejich kořist. Přímo skrz zeď. Jen dvě minuty trvalo Hope než odhalila miniaturní rýhu mezi překážející zdí a stěnami chodby. Natáhla ruku a zeď se začala pohybovat. Hope se tak soustředila na posouvání zdi, že si nevšimla za ní stojící bandy bitevních droidů. Těch lepších, série B-2 s opakovacím blasterem na ruce a trupem z tvrzeného kovu. Bylo jich šest. Kdyby nestála hned vedle Naat, nejspíš by ji hned první dávka zabila.
Nechala zeď zdí, popadla meč a skočila. Ve vzduchu provedla přemet a prvnímu robotovi, který jí stál v cestě, usekla hlavu. Dopadla a zabořila svou modrou čepel až po rukojeť do břicha dalšího. Vedle se skácel třetí, jak se k němu vracela jeho vlastní salva vykrytá Naat. Zbývající tři vyřadil Echuu sám; prvního přesekl vpůli, další dva hozeným mečem. Průchod do osvětlené místnosti, soudě dle vybavení asi laboratoře, byl volný.
Neměli čas na prohlížení, museli rychle dohonit prchajícího velitele. Problém byl v tom, že z komnaty vedly kromě přístupové cesty ještě další tři chodby. A stopa už vychladla. Museli se rozdělit. Každý náhodně vybral jednu z chodeb a vběhl do ní, doufaje že tam nenarazí na MagnaGuardy.
Za běhu Hope uvažovala, kde se tu tenhle systém chodeb vlastně vzal. Kdyby ho tu postavili už za Republiky, Echuu by o něm věděl. Ale proč by ho tu stavěli Separatisti? Nestihli se ani pořádně opevnit a strávili spoustu času stavěním tohohle? Ráda by o tom meditovala, ale za běhu to moc nejde.
Čím dále běžela, tím více se snižovala intenzita osvětlení. Plastové trámy, podepírající celou konstrukci, zářily novotou jako právě vybalené z krabic. A v místním prostředí je všechno černé hned druhý den, o tom věděla svoje. Jenže po pár minutách běhu již její boty klapaly po pevném povrchu. Kamenné byly rovněž stěny. Tohle tu muselo stát už dávno před stavbou citadely a Separatisti na to narazili buď náhodou, nebo právě kvůli tomu zde kopali. Na opasku jí zablikal komlink. Byl to Echuu. „Chytil jsem ho. Je v pořádku a já taky, vraťte se do té laboratoře.“
Radostně se otočila a poprvé v živote spatřila vaapada. Šedomodrou potvoru se spoustou chapadel, která ze svých obětí doslova vysává veškerou využitelnou energii. Skočil po ní.

Wookiee vstoupil do citadely a spatřivše výtah, rozhodl se ho použít. Nevědomky tak šel trasou, kterou si před ním zvolil Echu Shen-Jon. Očekával, že místo už zajistil přinejmenším jeden oddíl klonů, ale ani ve Finnisově kanceláři nepotkal živou duši. Jen trosky dvou zvláštních robotů.
Nespěchal, neměl proč. Prozkoumal zbytky droidů, stůl i na něm ležící téměř prázdný datapad, ale nenašel nic zajímavého. Až na roztavené dveře naproti vchodu a za nimi černočernou tmu. Síla ho utvrdila v přesvědčení, že někde tam je jeho učednice. Zapnul meč, aby v jeho fialové záři alespoň trochu viděl, a začal sestupovat po schodech dolů až k otevřenému tajnému vchodu.
Narozdíl od trojice před sebou měl spoustu času na průzkum místnosti. Přistoupil k nejbližšímu stolu a chtěl si prohlédnout věci na něm položené. Jako první se mu do pracek dostala zkumavka naplněná něčím černým. Nejspíš vzorek zdejší půdy, ale jistý si nebyl.
Nebezpečí.
Upustil zkumavku, meč připravil tak, aby ho mohl co nejrychleji použít, a zapátral v Síle. Kolem něj nikdo nebyl. Ani živý tvor, ani droid. To varování ale nebylo pro něj, přicházelo od někoho jiného. A on věděl od koho.
Rozběhl se neomylně jednou ze tří chodeb a doufal, že se tam dostane včas. Nemohl běžet moc rychle, protože pod každým trámem byl kvůli své výšce nucen se sehnout. Purpurová záře jeho zbraně osvětlovala chodbu daleko dopředu a dupot jeho nohou občas vyvolal pád několika hrstek prachu ze stropu tunelu. Pak se chodba rozšířila a mohl nasadit plnou rychlosti. Zpoza zatáčky slyšel rány a obával se nejhoršího.

* * *

Instinktivně padla k zemi, příšera proletěla nad její hlavou a rozplácla se o zeď chodby. Při tomto manévru však Hope upustila zbraň a než si ho stihla přitáhnout, ve tmě před ní se objevila dvě žlutá světýlka - oči vaapada. Opět se s pomocí svých chapadel odmrštil od země a letěl, tentokrát již v menší výšce. Bylo to teprve nezkušené mládě, ale o to rychleji se učilo.
Na obranu, kterou Hope zvolila, však nebylo připraveno ani náhodou. Nastavila dlaně proti němu a ve správný okamžik vyslala naproti letícímu předmětu vlnu Síly. Vaapad se ve vzduchu zastavil a vzápětí byl neuvěřitelnou rychlostí vymrštěn daleko do chodby směrem k laboratoři.
Tam se mihla světlá fialová šmouha a než Hope stihla sebrat meč, potvůrka byla na dva kusy.
Pozorovala blížící se purpurovou záři a mezitím si přitáhla svou zbraň z podlahy. Věděla, kdo přichází. Věděla to dříve, než se tma kolem něj rozestoupila a bylo mu vidět do tváře. Schovala meč pod plášť a vydala se příchozímu naproti. Vyskočila, aby mohla obejmout svého mistra kolem krku.
Čekal, že ho ráda uvidí, ale tohle bylo moc. Než stačil jakkoliv zareagovat, dopadl zády na zem a studentka mu přistála na břiše. Jenže tím to neskončilo. Nedaleko stojící pilíř podpírající strop se vinou otřesu pohnul a kamenná deska, kterou držel, dopadla pár centimetrů od hlavy ležícího.
Když se usadil prach zvířený pádem desky, otevřeli oba oči. Hope neviděla nic než zrzavé chlupy, v nichž měla zabořenou hlavu, ale Wookiee, dívající se nahoru, spatřil otvor ve stropě. Matné světlo z chodby nemělo nejmenší šanci prostor nad tunelem dostatečně osvětlit, takže v něm neviděl nic.
Zvedli se, Hope se omlouvala, ale jejího mistra to příliš nezajímalo. Prackou ji pohladil po hlavě a rozcuchal jí tím ofinu, přešel pod díru a ze stoje na špičkách zkoumal, jak je vnitřek veliký. Aby viděl alespoň trochu, zapnul si na to světelný meč. Byla tam metr a půl široká šachta vedoucí pouze jedním směrem – dál od laboratoře.
Otočil se na Hope a několika zamručeními jí dal povel k návratu do laboratoře. Až se setká s Shen-Jonem, mají ho všichni najednou následovat. Pak se vytáhl do díry a začal se plazit vpřed.
Když se čepel fialového meče se syčením vytratila, nezavládla v tunelu překvapivě naprostá tma. Na konci tunelu něco slabě svítilo a paprsky tohoto načervenalého světla pronikaly až sem.
Jak se tak pomalu sunul dopředu, uvědomil si, jak musela Hope zmást rychlost a hlavně závěr jejich setkání. Měla takovou radost, že ho vidí, a on ji pošle pryč, zatímco sám leze do neznáma. A ani ji nestihl s úsměvem na tváři vynadat za to, že po něm na přivítanou hodila vaapada, což by jinak určitě udělal. Musí jí to vynahradit později, určitě si ráda popovídá o tom měsíci s mistrem Shen-Jonem.
Konečně se úzkou chodbou doplazil do jeskyně, v jejímž středu byl onen svítící objekt. Kovově se lesknoucí krabička pyramidového tvaru, velikostí akorát tak do ruky.
Sithský holocron.

* * *

Hope utíkala chodbou zpátky, co jí nohy stačily. A stále si v hlavě přehrávala setkání s mistrem. Tohle pořádně pokazila. Zpětně nechápala, jak se mohla tak poddat svým citům. Vždyť není emocí, je jen mír...
Už podstatně méně rozrušena vrazila do laboratoře a spatřila tam všechny tři - mistra, učednici i zajatce. Asi na ni čekali. Právě když chtěla Hope otevřít pusu a vysypat, co se jí stalo, vběhla do místnosti šestičlenná jednotka klonů. „Generále, citadela je čistá.“
„Výborně. Našeho přítele jsem chytil v tajném hangáru. Už otvíral vrata a startoval loď. Do chodby, kterou běžela Naat, jsem poslal speciální jednotku. Na konci našli jeskyni s prázdným podstavcem uprostřed. A ještě jednu takovou odhalila druhá jednotka vedle hangáru. Padawane Shan, co vaše chodba?“ zeptal se nakonec. Odměřenost v jeho hlase Hope zmátla, ale ihned ze sebe začala sypat všechny podstatné skutečnosti. O příchodu jejího mistra, o potyčce s vaapadem, o nalezení skrytého tunelu.
„Kapitáne, odveďte našeho zajatce na loď. My jdeme prohlédnout ten tunel,“ poručil vojákovi a následován padawany rázně vykročil do chodby.
Naat na svém mistrovi okamžitě poznala, že něco není v pořádku. Zklamání se v něm mísilo se zlostí. A ona věděla proč. Sev’Rance Tann nejenže z planety vypadla hned po jejím dobytí, ale teď už na druhé straně vesmíru spřádá další podlé plány a směje se jim. Vrah Naatina bratra tak unikl spravedlnosti.
Hope si ještě na povahu mistra Shen-Jona nestihla zvyknout, a tak si nejdříve jeho rozčarování vzala na sebe. Asi něco udělala špatně. Ale ač nad tím přemýšlela, žádný důvod kromě pozdního příchodu nenašla. To už ale překročili spadlý kamenný blok a jeden po druhém se nasoukali do šachty, mistr v čele.
Bez potíží se dostali do jeskyně, v níž stál Wookiee a obcházel podstavec s holocronem. Když spatřil přicházející trojici, jednoduše je všechny pozdravil kývnutím hlavy.
„Co je to?“ zeptala se zvědavě Hope a postavila se těsně vedle mistra. Zaujala ji červená záře kolem předmětu, tu žádný z holocronů ve chrámových archivech neměl. „Sithský holocron. Na téhle planetě se už několikrát našly pozůstatky jedijských artefaktů, ale tohle bych tu nehledal,“ odpověděl jí Echuu. „Hrabě Dooku má ale evidentně lepší informace. Teď se můžeme domýšlet, jestli Separatisti v těch dalších dvou místnostech něco našli.“ Pokud byl předtím rozčarován, nyní se naštval. „Myslím, že je čas popovídat si s panem Finnisem.“
Wookiee sebral holocron z podstavce tak opatrně, aby ho neotevřel, a společně se vraceli. I když se ho dotýkal jen chvíli a přes šedou látku pláště, chlupy na hlavě se mu hrůzou naježily. O tomhle úkazu už Hope slyšela a byla ráda, že to nemusela podstoupit sama.
Když míjeli laboratoř, už byla plná droidů a klonů. Hledaly jakoukoliv stopu. I trosky MagnaGuardů někdo odstranil z kanceláře a otvory ve ventilačních šachtách již byly zataveny.
Když vycházeli z citadely, zapadalo slunce. V jeho posledních paprscích spatřili v dálce startující Nightmare. Agony ještě počká na tři Jedie; Wookiee má stíhačku nedaleko. Už aby byl nahoře.

* * *

Hrabě Dooku byl po Pandořině návratu z hlídky o všem informován. Nezdál se být překvapený. Teď se chystal na zasedání Rady Separatistů. Budou projednávat, kam se přesunout příště a věci podobně podřadného významu, takže se Pandora rozhodla strávit čas lépe - tréninkem.
K tomuto účelu jí Dooku zapůjčil dva droidy MagnaGuard, část ochranky generále Grievouse. Toho kyborga taky neměla ráda. Bylo to zvláštní. I když to byl robot, viděla kolem něj sytě rudou záři. Asi to je nějaký hybrid, pomyslela se a slíbila si, že ho jednou rozebere a zjistí o tom víc.
Oba strážní roboti byli vyzbrojeni typickými tyčemi ze slitiny odolávající čepeli světelného meče s jiskřícími konci. Po spuštění tréninkového programu je okamžitě zapnuli a začali na Pandoru útočit. V útoku se střídali, vždy dorážel jen jeden, což učednici dávalo jistou výhodu a kompenzovalo to fakt, že pro ni byli téměř neviditelní. Když odrazila několikátý úder, rozhodla se zaútočit. Vší silou udeřila do jedné poloviny tyče v naději, že se roztočí a vyletí droidovi z ruky. Nepovedlo se, takže to zkusila jinak. Počkala na výměnu útočníka a na moment, kdy provede výpad. Nečekala dlouho. V ten okamžik ho odrazila mečem ve svislé pozici tak, aby rozkryla útočníkovo obranné postavení. Během několika zlomků sekundy pak překvapenému robotovi elegantním zvednutím rukojeti meče, jakoby na úvodní postavení pro styl shii-cho, ukrojila obě ruce někde kolem zápěstí. Jeho programování okamžitě zareagovalo a droid se postavil nedaleko bojující dvojice.
Snažila se nemyslet na opravy, které bude před vrácením na droidech udělat, protože ten druhý teď útočil s příkladnou důrazností. Odrážela nesčetné útoky a zlost v ní narůstala. Poddala se úplně temné straně Síly a začala oplácet robotovi stejnou měrou. Nepokoušela se o žádné technické záležitosti; triky a finty teď ustoupily brutální síle a neuvěřitelné mrštnosti.
Za opaskem jí zapípal komlink. Droid nebyl naprogramován, aby jí v případe nutnosti odpovědět nechal na pokoji, takže pokračoval. Jenže ona to prostě musela vzít, čili nezbývalo než sáhnout k rychlejšímu řešení a ukončit to. Nechala vztek, zlost a nenávist ze sebe vystoupit na povrch a projevit se silným elektrickým výbojem směřujícím z konečků jejích prstů přímo do hrudníku droida. Složil se okamžitě, povrchové poškození minimální, ale nejspíš mu zkratovaly všechny obvody v těle. Opravit to potrvá minimálně pár hodin, to bude zase noc...
Rychle vytáhla komlink a zapnula ho. Byl to, jak jinak, Dooku. A opět pro ni něco měl, tentokrát měla letět do baru Konečná stanice kdesi v horních vrstvách Vertical city. Tam by měl za nějakou dobu dorazit Zian Finnis, velitel těžebních operací na Sarapinu. Republikové síly ho sice zajaly, ale nedávno byl za ochotu vypovídat propuštěn. Dooku pochopitelně pojal podezření, že ho budou sledovat, a nechtěl ho tedy navést přímo do úkrytu Rady Separatistů. Pandora se tedy má odebrat do baru Konečná stanice, tam na něj počkat, co nejnenápadněji se vytratit a přivést ho.
A jestli mu to bude dlouho trvat, stihne alespoň opravit ty Grievousovy plechovky. Nebo se o to pokusí, ten druhý bude potřebovat kompletní výměnu většiny obvodů, které se mu zkratováním úplně spekly. Poslala tedy bezrukého droida, stále schopného chůze, do lodi a druhého tam donesla.
Doběhla do kokpitu, nahodila motory a během chvíle se již Pandora’s Box vyřítila z bezpečí hangáru a zamířila přímo do víru velkoměsta vysoko nad starou průmyslovou zónou.

* * *

Jediové se sešli v konferenční místnosti Agony. Naat a její mistr vyslýchali Finnise, zbývající dva členové čtveřice se zabývali holocronem a využili toho pochopitelně i ke kratšímu poklábosení. Moc času a soukromí ale neměli. Nyní přišel čas vyměnit si poznatky.
Mluvit začal Echuu. „Dozvěděli jsme se, že informace o decimátorech se k Sev’rance Tann dostaly od Boorky, člena Huttského Kartelu. Generál Tann navíc odletěla hned po ovládnutí planety, takže už nejspíš brzy něco podnikne. A je tu ještě jedna znepokojivá zpráva: ve vykopávkách pod citadelou se našly další dva holocrony. Prý je poslal po nějakém pašerákovi, ale nechce se mi tomu věřit. Pro hraběte Dooku jsou příliš cenné na podobné zacházení.“
Byla to pravda. Cena jednoho holocronu na černém trhu se dala přirovnat k ceně nové nákladní lodi, a to i pokud by ho kupoval někdo jiný než Sith, schopný z něho dostat požadované informace. Teď by se hodilo přidat nějaké informace o holocronu samotném, ale Wookiee s učednicí nebyli při jeho zkoumání úspěšní. I když se nakonec odhodlali ho aktivovat, nic se nestalo. A symboly na pyramidě nikomu nic neříkaly.
Museli informovat Radu. Za asistence několika klonů připravili holoprojektory a vysílání mohlo začít. Na stole uprostřed sálu se objevil modrý model coruscantské zasedací místnosti i s jejími členy. Po krátkém pozdravení se slova ujal opět Echuu. Wookiee byl sice starší, ne všichni členové Rady by mu však rozuměli, navíc se sám obával rozpoutání další slovní potyčky ohledně Geonosis.
„Sarapin je opět v rukou Republiky, avšak je tu problém. Dle informací od zajatého Konfederačního důstojníka zde Separatisté nalezli dva sithské holocrony. Třetí máme my. Již se jim podařilo odvézt je z planety, ale nemáme nejmenší ponětí kam.“
„Ten důstojník zajatý neví to?“ skočil mu do řeči mistr Yoda.
„Tvrdí, že v jeho rozkazech bylo pouze předat holocrony jako zásilku jistému pašerákovi. Ten už věděl, kam s nimi letět. Týmy prohledávající informace v počítačích dole na planetě tuto teorii potvrzují. Našly i důkaz o tom, že Boorka Hutt prodala generálovi Tann informace o naší tajné zbrani. S dovolením Rady se vydám na Tatooine a pokusím se vystopovat další tah Konfederace a místo, kde schovávají decimátory.“
„Dobrá tedy,“ vložil se do rozhovoru mistr Windu. „Sovereign zůstane na Sarapinu, aby odvrátil další možné pokusy Separatistů o dobytí planety. Ty a tvůj padawan se s oběma Acclamatory vylodíte na Tatooine. Před nedávnem jsme od průzkumníků dostali zprávy o tamní obchodní základně Konfederace. Pokud ten Hutt nebude chtít spolupracovat, tam něco určitě najdete.“
„Vyhledat holocrony někdo by měl,“ dodal Yoda. Wookiee zamručel a pozornost Rady se tak obrátila na něj. Plo Koon, spatřivše ve svém bývalém padawanovi neskonalé odhodlání, si vzpomněl na jedno staré přísloví. „Utíkající myš se vrací do své staré díry.“ Zian Finnis skutečně nepatřil mezi ty nejmazanější Separatisty, takže je tu jistá pravděpodobnost, že po propuštění bude chtít prchnout na některou ze základen Konfederace a tím ji odhalí. Při troše štěstí to bude ta, na kterou předtím nechali poslat pašeráka s cenným nákladem. A když ne, bude alespoň o jednu separatistickou základnu méně.
„Pravdu mistr Koon má, Finnise propustit nech a jeho kroky sleduj, hmmm...“
Wookiee opět vydal jeden ze zvuků připomínajících ždímající pračku. „Ať provází i vás,“ odpověděl Yoda a obě strany ukončily přenos.
„Mistře,“ promluvila Hope poprvé od začátku konference. „Tu věc s Finnisem zařídím. Když se bude divit, proč ho nebudeme soudit, můžu mu namluvit, že je to odměna za všechny ty informace. Mluvil přeci jenom dost ochotně.“
„Tímto pokládám věc za vyřešenou. Kapitáne Keane, připravte Nightmare a Agony k odletu, kurs Tatooine,“ rozdal Echuu rozkazy, jako první se zvedl ze židle a po rozloučení rázným krokem vykročil směrem k můstku s Naat v zádech; Hope odešla sdělit Finnisovi tu úžasnou novinu. Wookiee stále seděl a přemítal, jak se asi situace vyvine.
Po půlhodinové meditaci ho vyrušila Hope. „Hotovo, mistře. Finnis dostal malou zásobovací loď a okamžitě odletěl. Podle informací ze sledovacího zařízení míří na Nar Shaddaa. Ale jeho nový dopravní prostředek je pomalý, když si pospíšíme, můžeme tam být i o pár hodin dřív než on.“
V konferenčním sále nikdo jiný nebyl, konečně tak měli příležitost si promluvit. Wookiee toho vlastně mnoho nezaspal, válka byla teprve na začátku. Hope mu tak převyprávěla konec bitvy o Geonosis, odvrácení několika útoků droidů a Trandoshanů na Kashyyyk a tažení generála Tann, temné učednice hraběte Dooku. Věděla toho o ní hodně, ale ne dost. Věděla, že Sev’Rance zabila bratra Naat Reath a že Echuu od té doby balancuje na hraně temné strany, když se snaží jeho smrt pomstít.
Wookiee ji pozorně poslouchal a byl rád, že to zvládla i bez něj. Dobře ji vycvičil. Rytířské zkoušky určitě zvládne, až přijde čas. A ten čas přijde brzy.
Agony, na jejíž palubě se právě nacházeli, však měla povinnosti jinde. Její náklad bude potřebovat generál Shen-Jon při likvidaci konfederační báze na Tatooine. Rozhodli se tedy vyrazit okamžitě a předběhnout svůj cíl. Obě delta-7 už byly připraveny, mistrova byla dokonce na jeho přání přestříkána stříbrným lakem, aby si zasloužila své jméno Silver Tongue II, takže stačilo jen nastoupit a připojit se do jednoho z modulů s hyperpohonem, jež se volně vznášely kolem trupu křižníku.
Než se Finnis v té půjčené herce připlazí ke svému cíli, budou už dávno tam.

* * *

Konečná stanice byl pajzl páté cenové skupiny, což ve zkratce znamená, že neměl okna ani funkční odvětrávání, tudíž veškeré pachy uvnitř mohly být staré jako Yodovy pleny. Sortiment nápojů nebyl nejhorší, dokonce si i něco vybrala.
Ještě než vstoupila dovnitř, všimla si venku dvou Sullustánů. Opraváři droidů, to se jí hodí. Nebylo těžké je přesvědčit, že vlastně vůbec nechtějí za opravy zaplatit a že jí pak droidy rádi donesou přímo do lodi. Síla je vskutku mocná zbraň, jen se nebát ji použít.
Teď už seděla u baru a házela do sebe druhý drink z relativně bohatého nápojového lístku. Nejspíš to byla chladící kapalina z motorů, ale teď neměla náladu to zkoumat, potřebovala zahnat ten příšerný pocit méněcennosti. Už zase dostala nějakou podřadnou práci. Doleť tam, seber tamto, vrať se a to pořád dokola. Copak Dooku nevěří, že zvládne něco lepšího? Už si ani nepamatuje, kdy naposledy její meč páral nějakého klona. Jenže říct mu to do očí se bála. Tak nějak doufala, že to z ní vycítí a všimne si toho sám, avšak nestalo se. A teď tu sedí a užírá se vlastní nedůležitostí.
Rozhlédla se po hospodě čtvercového půdorysu s barem v jednom z rohů, stoly strategicky rozmístěnými podél stěn a pódiem, na němž právě čtveřice twi'leckých tanečnic předváděla v rytmu uši rvoucí hudby svoje umění pochybné kvality. Lokál byl téměř plný, jen několik míst nebylo obsazeno. Lidí moc neviděla, zato příslušníky ostatních ras se to tam jen hemžilo. U nikoho nezpozorovala silnější auru, které by mohlo patřit Jediovi. Jenom ten, respektive jeho mrtvola, by jí teď zpravil náladu.
Proč zrovna tady musí čekat na toho neschopného idiota? Za co ji hrabě trestá?
Objednala si jídlo, krvavý steak z nerfa, a rozhodla se sníst si ho u stolu, bar na to přeci jenom nebyl nejvhodnější. Zamířila k jednomu stolu, u něhož seděl jen Talz a ještě nějaká šupinatá potvora, kterou ani neznala. Energicky položila tác s jídlem na stůl, zahleděla se na ně svýma slepýma očima za páskou a co nejdrsnějším hlasem pronesla „Vypadněte“. Ani nemusela použít Sílu či sílu, ti dva pochopili, že nemá cenu se dohadovat, a vyklidili pole.
Zlým pohledem odehnala ještě pár zájemců o volná místa a při tom labužnicky vychutnávala téměř syrové maso. Ziane Finnisi, koukej přijet brzy, nebo z tebe udělám právě takovéhle řízečky.