Druhá strana 6.část

Obi-Wan vychutnával účinky dvou silných drinků. Byly tím pravým, co potřeboval po emocionálním vypětí, které následovalo poté, co opustili Krychli. Z nějakého důvodu cítil závrať a konverzace s ostatními mu připadala ohromně zábavná, aniž by měla hlubší smysl, než vzájemně se rozesmát k slzám. Byla to příjemná změna oproti konverzaci, kterou obvykle udržoval se svým společníkem, Mistrem Qui-Gonem. Ne, že by Qui-Gon nedokázal být zábavný, když chtěl, pomyslel si Obi-Wan s úsměvem. Jen už tolik neuznával zbytečné tlachy. Když vyprázdnil druhou sklenku, zatoužil také něčím přispět k všeobecnému veselí, a tak se rozhodl, že jim předvede pár drobných triků, které se Sílou uměl a které by si nikdy netroufl předvést před Qui-Gonem.
Ostatní ho pobaveně sledovali, když řekl, „Dívejte se," a zvedl ruku nad stůl, palec opřený o ukazovák, a potom lusknul prsty směrem k Ruslenově sklenici na druhém konci stolu. Výsledné uspokojující pink sklenicí zatřáslo, ale nepřevrhlo ji. Všichni se smáli a tleskali smíchy rudému Obi-Wanovi, který se přiznal, že tento trik nejednou použil v jídelně v Chrámu k rozhoupání sklenic s pitím ostatních Padawanů.
Po hodinové přestávce se hudební skupina vrátila na pódium a začala hrát drsnou a hlasitou skladbu. Obi-Wan nepřestával žasnout nad směsicí nástrojů, jež skupina používala; některé z nich vůbec nepoznával. Navzdory své různorodosti spolu nástroje skvěle ladily. A nebo možná právě proto, pomyslel si Obi-Wan.
Když Obi-Wan pracoval na svém třetím drinku, napadlo ho, že by si mohli objednat něco k jídlu. Místy už se téměř rozednívalo a oni už byli na nohou více jak 20 hodin. Vyhládlo mu. Ostatní souhlasili a zadali číšníkovi svou objednávku.
Jak čekali na své jídlo, Obi-Wan se rozhodl, že použije Síly a zastrčí Aliye za ucho uvolněný pramen vlasů. Když upíjel, skryl pohyb své ruky za sklenku, ale k jeho zděšení se nic nestalo. Asi začínám ztrácet cit, pomyslel si vylekaně. Takové triky mu šly už před tím, než se stal Padawanem. Náhle si vzpomněl, že je tomu už dávno, co tolik pil. Nejspíš je to tím alkoholem, usoudil a hodil to za hlavu.
Hlasitá hudba se pojednou ztlumila a přilákala tak pozornost většiny návštěvníků sedících u stolu nebo tančících poblíž pódia, včetně Obi-Wanovy a jeho přátel. Když se obrátili, aby se podívali, skupina začala hrát melodii v rychlejším ale podmanivějším rytmu, než byla ta hlučná předchozí. Muž se ženou s černorudými vlasy až do pasu stáli uprostřed pódia a začali zpívat:

„Časně každého roku kořeny sílí;
Neviděny, neslyšeny, ukryty pod povrchem.
Poznáš to ještě, než vyraší listy,
že se Republika zahemží plevelem."

Ostatní členové skupiny se přidali k refrénu:

„Když zavřeš oči, zacpeš si uši,
svážeš si jazyk, jak poznáš?
že kořeny, které nevidíš, neexistují,
že sémě, které neslyšíš, nikdy nevzklíčí?"

Na konci refrénu přišel číšník a přinesl jim jídlo. Zpěvačka pokračovala. Obi-Wan se obrátil k číšníkovi a sledoval, jak jim servíruje jídlo, přitom však stále bedlivě naslouchal písni.

„Časně zjara, teď ještě na výběr máš,
Můžeš ten plevel zničit v zárodku.
Jestli ho necháš vyrůst, umlčí tvůj hlas
a v zimě možná zaplatíš svou krví."

Ostatní se k ní opět při refrénu připojili:

„Tak zavři oči, zacpi si uši,
zamkni svá ústa a zpomal,
ať v čele kráčejí ti druzí a přesvědčí tě, že se máš držet zpátky.
Potom budeš moci tvrdit, žes nic nevěděl."

Ještě, než číšník odešel, Obi-Wan požádal o pálivou omáčku, která nebyla na stole. Číšník přikývl a odešel. Zpěvačka pokračovala ve zpěvu sama. Obi-Wan se obrátil zpět na skupinu a střetl se s pohledem jejích temných očí; měl silný pocit, že svůj vzkaz směřuje přímo jemu.

„Každý den vzlétne nový sup,
každé ráno se nové nebezpečí zrodí,
V tvé temné slepotě se dravá šelma učí kousnout,
jak s ní chceš bojovat, když nepoznáš varování?"

Ta slova přinutila Obi-Wana vystřízlivět. Věděl, že kdyby se o to pokusil, všesjednocující stránka Síly by mu dovolila nahlédnout do budoucnosti, ale poté, co poslouchal text písně, neměl chuť se na to soustředit. V duchu se napomenul, že přemýšlí o rytířích Jedi, když si sliboval, že tak činit nebude. Začal se věnovat jídlu, sbor zpíval:

„Tak zavři oči, zacpi si uši,
zamkni svá ústa a zpomal,
ať v čele jdou jiní a přesvědčí tě, že se máš držet zpátky
a později můžeš tvrdit, žes nic nevěděl."

Zpěvačka pokračovala veršem, který Obi-Wanovi vzal chuť k jídlu:

Myslíš si, že činíš správně, když prcháš s davem,
Myslíš si, že činíš správně, když souhlasíš se vším, co dělají,
když se na pozadí pomalu rozpíná temnota,
co má s tebou společného, když sem ještě nedosáhla?"

Po krátké hudební pomlce pokračovala dál:

„Plevel je všude kolem nás a rozrůstá se,
brzy bude pozdě pro Světlo.
Pustíš-li jej po větru, jež vane Jádrem,
možná zaplatíš své mlčení životem."^*)

Když spustila mezihra, rozhodl se Obi-Wan, že si o té písni se zpěvačkou o přestávce promluví. Byl jí příliš zneklidněn, než aby to přešel bez povšimnutí; ptal se sám sebe, co to znamená.
Ačkoli vzduch voněl začínajícím létem, roztřásl jím náhle chlad. Rukama si objal tělo a zatoužil po svém rouchu. Číšník se vrátil s omáčkou, ale když se přes Obi-Wana natahoval, aby ji postavil na stůl, zezadu do něho strčil opilý tanečník. Omáčka se vylila Obi-Wanovi na košili a na bundu a vpíjela se mu do kůže.
„Velice se omlouvám, pane!" řekl číšník a tvářil se vyděšeně.
„Hlupáku jeden!" řekla Slian rozhněvaně a vyskočila. Popadla ubrousek a začala jím utírat omáčku z Obi-Wanovy hrudi.
Ostrá omáčka začínala Obi-Wana, jak se mu Slian snažila pomoci a dále ji roztírala po jeho kůži přes promočenou košili, pálit. Snažil se tu spalující bolest ignorovat a zadržel Slianinu ruku. „To je v pořádku, Slian, byla to nehoda."
„Pojďte, prosím se mnou, pane. Okamžitě nechám vaší košili vyčistit!" Číšník vypadal, že snad každou chvílí omdlí. Ukázal k nedalekým dveřím pro obsluhu.
„Dobrá. Hned se vrátím," řekl Obi-Wan ostatním. Než vykročil, ještě se na chvíli zastavil a snažil se přikázat svému tělu, aby tu bolest ignorovalo. Ke svému údivu to nedokázal. Pálení se jen zhoršilo; Obi-Wan spěchal za číšníkem. Když procházel vchodem pro obsluhu, zaslechl ještě konec písně:
„Tak zavři oči, zacpi si uši,
zamkni svá ústa, nikdy tam nebyly.
A pokud se to stane zde, nikdy si pro tebe nepřijdou,
neboť vědí, že ti na tom vlastně vůbec nezáleží."

Obi-Wan vstoupil do dveří pro obsluhu a když se za ním zavřely, odřízly ho ode všech zvuků na terase, včetně aplaudujícího publika. Následoval číšníka do kuchyně plné shonu, dále tmavou chodbou do malé umývárny. „Zde si svlékněte bundu a košili a já je okamžitě nechám vyčistit." Řekl mu číšník.
Obi-Wan s radostí číšníkovi vyhověl a rychle se z bundy a košile vysvlékl. Podal je číšníkovi, který je odnesl s sebou pryč. Obi-Wan sebral několik ručníků, rychle je namočil a utřel si zbytky omáčky z nahé hrudi a břicha. Když skončil, pohlédl do zrcadla. Byl překvapen, když zjistil, že má jen zarudlou kůži. Připadalo mu, že tam má přinejmenším puchýře. Tohle asi není můj šťastný den, pomyslel si a mírně se na sebe do zrcadla zašklebil.
Za chvíli se číšník vrátil. „Pane," řekl, „když půjdete se mnou, vezmu vás někam, kde vám dáme jinou košili, než tu vaši vyčistí. Tak se budete moci vrátit ke svému jídlu a přátelům."
Obi-Wan následoval číšníka hlouběji do Terasy.Po několika odbočkách, vypadajících jedna jako druhá, si musel Obi-Wan přiznat, že je ztracen, což pro něho nebylo obvyklé. Qui-Gon by si kvůli tomu jistě neodpustil pár slov, pomyslel si vážně Obi-Wan a pak rychle zatřásl hlavou, aby se zbavil myšlenek na rytíře Jedi, což si slíbil již na počátku tohoto večera.
Přes skladiště zavazadel prošel za číšníkem do kanceláře. Číšník vytáhl ze šatníku bílou košili a podal ji Obi-Wanovi. „Doufám, že vám to zatím bude stačit," řekl. „Hrozně se omlouvám. Jakmile budou vaše šaty čisté, přinesu vám je ke stolu.
„Děkuji vám," řekl Obi-Wan, když si zapínal košili. Sice mu byla, ale moc neseděla. To zatím stačí, řekl si a zahnal myšlenku na Duncanův výraz, až ho spatří v té volné košili.
Na cestě zpátky přes skladiště zavazadel se opět připojil k číšníkovi. U dveří do chodby se číšník obrátil a řekl, „Jdu zkontrolovat to oblečení, pane." Ukázal do chodby za Obi-Wanem. „Tudy se dostanete zpátky k vašemu stolu."
„Děkuji," řekl Obi-Wan a vydal se na cestu. Přišel na křižovatku ve tvaru písmena T a zastavil se, nemohl se rozhodnout, kudy se vydat. Použij Síly, vysmíval se sám sobě. To ze mě bude jednou pěkný Rytíř, říkal si, Už ani nedokáži najít přímou cestu do baru!
Dole v pravé chodbě slyšel nějaké hlasy a rozhodl se, že se jich zeptá na cestu. Když došel na konec chodby, zabočil opět doprava a téměř vrazil do dvou stojících a hovořících mužů. „Promiňte," řekl Obi-Wan. „ale nevíte, kudy se dostanu zpátky do baru?"
Ti dva na něho nejdříve tupě zírali a pak ukázali za sebe.
„Díky," řekl Obi-Wan a prošel mezi nimi směrem, který mu naznačili. Když je míjel, náhle se zarazil. Před ním stála žena, oděná v tmavě modré, s pískově blond vlasy na ramena. Její modrošedé oči na něho upřeně a bezvýrazně hleděly. Zaváhal, nebyl si jistý proč, ale cítil se jí ohrožen. A pak najednou ztuhnul, když si uvědomil, že z ní nic necítí, dokonce ani běžné proudění Síly, které bylo přítomno ve všech živých bytostech. Byla jako prázdná temná zeď, pohlcující energii Síly a žádnou nevyzařující. Otřásl se a oči se mu rozšířily, když si vzpomněl, kde už podobný pocit nepřítomnosti zažil. U Qui-Gona. U svého vlastního Mistra, když spolu ráno cvičili, než Qui-Gon odjel na svatbu. Tak tohle mě Qui-Gon učil! Pomyslel si a opět si vzpomněl na své selhání onoho rána. Jestlipak přestojím tuto zkoušku, když jsem u Qui-Gonovy zklamal. Jeho pochyby o sobě samém se mu vrátily a tížily ho jako olověná koule na noze.
Ačkoli žena nic neřekla, hrozba byla zřejmá. Jeho ruka nevědomky sklouzla k pasu, kde měl obvykle připnutý svůj meč; s úlekem zjistil, že tam není a pak si vzpomněl, že ho nechal na nočním stolku ve svém pokoji v Crevasse City. I když neměl svůj meč, nebyl tak docela bezbranný. Snažil se posílit své spojení se Sílou, ale byl šokován tou slabou odezvou. Poprvé v jeho životě Síla na zavolání nepřišla. Jeho slábnoucí sebevědomí začalo zaplavovat zoufalství. Bez energie Síly, která by zvýšila jeho vnímání, se cítil ztrnulý, jako kdyby po světě chodil ve skafandru. Už žádné pití, pomyslel si dodatečně.
Než setkání prodlužoval, raději se obrátil na útěk směrem, kudy přišel, ale zjistil jen, že muži, které právě minul, mu zastoupili cestu. Oba se široce usmívali. Jeden z nich měl v ruce velký obušek. Naprosto správně, říkal si Obi-Wan a srdce mu vynechalo. Energetické zbraně se dají vystopovat.
Obrátil se zpět k ženě. Nepohnula se ani o píď, ani její výraz se nezměnil. Obi-Wan otevřel ústa, aby se jí zeptal, co po něm chce a příliš pozdě vycítil za sebou pohyb. V jeho hlavě explodovala bolest, jak byl zasažen obuškem na pravé straně hlavy. Zapotácel se a pod silou nárazu udělal několik vrávoravých kroků doleva, narazil na zeď a klesl na všechny čtyři. Bez přemýšlení vykopl jednou nohou doprava a zasáhl jednoho z útočníků do kolena. Ten zavyl bolestí a zavrávoral. Obi-Wan nedbaje, že se mu zamlžuje pohled, jak mu do očí stéká krev, vstal a znovu vykopl. O vlas minul, jak druhý muž uskočil dozadu vyhýbaje se kopnutí. Když Obi-Wan vymrštil pěst a prudce ji rozevřel, explodovala kolem něj Síla nohy se pod ním náhle podlomily. Přistál zády na podlaze, ten náraz mu vyrazil dech. Lapaje po dechu vzhlédl a spatřil ženu stojící nad ním, její ruce v černých rukavicích se k němu přibližovaly. Jeho dočasná nepozornost se mu vymstila. Kopnutí do hlavy zprava ho ponořilo do temnoty. Poslední jeho myšlenka byla prostá, Mistře!
Indec se obrnila proti úkolu, jež měla vykonat, nebyla však připravena na skutečnost, že se bude muset dívat, jak člověka ztlučou do bezvědomí. Když se Trurac připravoval k dalšímu kopnutí, zakřičela, „Dost!" a natáhla svou ruku připravena zastavit ho v případě nutnosti pomocí Síly.
Trurac zaváhal a když na něj nepřestávala upřeně hledět, postavil nohu na zem. „Vždyť vykloubil Yelikovi koleno!" řekl a ukazoval na druhého muže, sedícího na podlaze v chodbě kousek od nich.
„To mě nezajímá," řekla Indec, když přistupovala k muži v bezvědomí. „Byl neopatrný. Aspoň se poučil. Koleno se dá spravit." Shýbla se a chytila Bena za ramena. „Pomozte mi s ním do transportéru."
Když dorazili do svého příbytku v suterénu jednoho z mála mrakodrapů v Aldeře, před garáží stál Gherin a čekal na ně. Hnědé, místy prošedivělé vlasy mu vlály ve větru, který způsobila repulzní jednotka transportéru, jež právě dorazil. Indec ho vysílačkou informovala o úspěchu akce a když naložili Bena a zraněného Delina do transportéru, letěli s Truracem zpět. Indec vystoupila z transportéru a ihned zamířila ke Gherinovi, její pýchu prozrazoval pouze náznak úsměvu v koutcích úst. Poklekla před svým učitelem na jedno koleno, jak byla zvyklá, poklonila se a zase vstala, vzhlédla k němu a čekala, co jí řekne.
Gherin vzal její pozdrav na vědomí položením ruky na její rameno; když se oba obrátili, aby sledovali Truraca, jak vynáší Bena z transportéru, proudila do ní jeho pochvala. Za nimi se belhal Yelik.
Když Trurac přinesl Bena blíže k jejímu učiteli, ruka na jejím rameni ji sevřela silněji; chvála do ní přestala proudit. Indec ztuhla a pohlédla na Gherina. Přestal se usmívat a zamračil se. „Odnes toho muže do pokoje a zamkni ho," řekl Truracovi. „A Yeliku, na tebe ať se podívá droid. Snad ti s tím kolenem pomůže."
Oba muži odešli a nechali Gherina s Indec v garáži osamotě. Indec věděla, co bude následovat a nehybně stála. Nechtěla se setkat s Gherinovým přísným pohledem.
Gherin pomalu pustil její rameno, napřáhl ruku a udeřil jí přes obličej. Indec zavrávorala, ale neupadla. Třela si tvář a hleděla do země.
„Říkal jsem ti, abys použila Keraten a ne abys nechala ty dva osly zmlátit ho do bezvědomí!" zuřil Gherin.
Použila jsem tu drogu, Gherine, ale stále ještě dokázal používat Sílu," řekla Indec zoufale, zklamaná, že úspěšné splnění jejího úkolu se změnilo v selhání. „Bránil se. Nemohla jsem nic dělat!"
„Je ve tvém vlastním zájmu, aby jeho zranění nemělo trvalé následky." Gherin se odvrátil a nechal ji v garáži samotnou. Indec klesla na podlahu, třásla se a zápasila se slzami. Nikdy nic podle něj neudělám správně, pomyslela si vyděšeně.