Druhá strana 5.část

Jeli na západ, zanechali za sebou vlnící se kopce velkých travnatých plání. Na hranici těchto plání přeletěli přes nádherné a tajemné Castle Lands, starobylé trosky, které po sobě zanechali jedni z původních alderaanských obyvatel, hmyzoidní Killikové. Obi-Wan uvítal, že nemusí řídit, většinu jízdy chladným večerním vzduchem strávil tak, že vychutnával pohled na zšeřelou alderaanskou krajinu rozprostírající se pod ním. Jeho zážitek z jízdy ještě umocňovala nutnost pevně obepnout paže kolem Aliyi.
Projížděli o něco pustější krajinou než předtím a brzy dorazili do dalšího velkoměsta. Hilltop City bylo vystavěno na vrcholu několika pískovcových pahorků. S Ruslenem v čele vjeli přímo do rušného centra rozlehlého města.
Obi-Wan se cestou s Aliyou domlouval, co by měl ostatním objednat k pití v příštím baru. Aliya se přiznala, že pití moc neholduje a nemůže mu v tomto ohledu tedy mnoho poradit. „Já moc nepiji, Bene," řekla s lítostí, že mu není schopna pomoci. „Bantí chcanky jsou fajn, ale já si dám příště jen džus."
Bar Tajný spolek byl stejně zaplněný jako ten v Crevasse City. Obi-Wan se rozhodl, že nechá každého, ať si objedná podle libosti, a potom zaplatí účet. Sám si řekl o další 'Bantí chcanky'. S radostí zaznamenal, že jejich nápoje příliš nezatíží jeho čip s kredity od Qui-Gona.
Když byli obslouženi, Duncan a Slian šli tančit; hudební skupina, složená převážně z nehumanoidů, hrála skvěle. Obi-Wan přeslech název, a tak se zeptal Ruslena.
„Čas Killiků," odpověděl Ruslen a obrátil oči v sloup nad tou bídnou slovní hříčkou.
Obi-Wan jen odfrknul.
Jeho čtyři společníci odešli od stolu a zkoušeli tančit, Ruslen s Aliyou a Duncan se Slian. Oba páry tančily dobře, dokonce i když si při nové písni prohodili partnery. Jak tam seděl sám u stolu, upíjel ze sklenky a pozoroval své přátele, Obi-Wan si uvědomil, že lehkost, s jakou se ti čtyři spolu bavili a smáli, pramení z dlouholetého přátelství. Rychle zahnal osten žárlivosti, který se vplížil do koutku jeho mysli. Jako Jedi věděl, že přátelství nejvíce podobný vztah, jaký kdy pozná, je vztah mezi ním a jeho Mistrem, o více než třicet let starším než byl sám. I když si jejich přátelství s Qui-Gonem velmi vážil, věděl, že jakmile se stane Rytířem, tento vztah pomine a bude brzy nahrazen novým vztahem s jeho vlastním budoucím Padawanem. Obi-Wan také věděl, že až ztratí svůj padawanský copánek, bude rád, když Qui-Gona uvidí alespoň jednou za rok; nepochyboval o tom, že Qui-Gon sám začne s výcvikem nového Padawana.
Zhluboka si lokl svého nápoje a zahnal své chmurné myšlenky. Jednou se rozhodl stát se Jedim a odměnou mu byl život v Řádu, věděl, že se ho nikdy nevzdá, ani kvůli klidnějšímu životu. Být Jedim bylo privilegium; coby Padawan zažil mnohem víc než většina obyvatel Republiky.
Viděl, že se Ruslen s Aliyou vrací ke stolu a rozhodl se využít příležitosti. Vstal a nabídl Aliye rámě. „Nechceš zjistit, jestli ti nepošlapu nohy?" zeptal se.
Aliya se široce usmála. „To se můžeš vsadit!"
Aliya tančila přesně tak ladně, jak očekával, ale jeho vlastní neznalost moderních tanců je trochu zpomalovala. K jeho úlevě však Aliya vypadala, že jí nevadí ho do jejich tajů zasvětit. „Učíš se rychle," pochválila ho Aliya, když prováděl jednu obzvlášť obtížnou variaci.
„Díky," odpověděl s úsměvem. Byl jsem k tomu vychován, pomyslel si, abych se učil rychle. Zahnal myšlenky na výcvik a připomněl si, že dnes večer je přece jen Ben, ne Obi-Wan.
Když hudba zpomalila, zjistil, že mu nepůsobí žádné potíže obejmout rukama Aliyin pas a přejít do pomalého tance. Nejdříve byla Aliya trochu napnutá, ale za chvíli se uvolnila. S hlavou blízko její Obi-Wan zavřel oči a vdechoval její vůni. Připomínala mu květiny a svěží vzduch travnatých plání za Kejoneniným domem. Nevědomky se napojil na Sílu, aby udržel jejich blízkost a taneční krok, a vnímal pod rukama a pod konečky prstů její teplo. Tančila nádherně.
Když píseň skončila a hudba opět přešla v rychlejší tempo, Obi-Wan pustil Aliyu, ustoupil a usmál se. Nemohl jinak a uklonil se jí. „Děkuji mnohokrát," řekl jí. „Bylo to úžasné."
Aliya se začervenala a nachýlila k němu hlavu. Společně se vrátili ke stolu a připojili se k Ruslenovi.
Navštívili ještě dva další bary v dalších dvou městech. Jedno z nich bylo postaveno na pilířích na mořské mělčině, druhé v hluboké puklině v povrchu planety, podobně jako Crevasse City. V každém městě si objednali drink a dlouze si zatančili. Obi-Wan tentokrát vyzval k tanci Slian, zatímco Duncan a Ruslen oba tančili Aliyou. Občas se jich také na parketu sešlo všech pět a tančili dohromady a smáli se vlastnímu nedostatku koordinace.
Pokračovali v 'Jízdě za soumrakem', jejich další zastávkou bylo Terrarium City, známé také jako Skleněné město. Jako jediné v Jádru galaxie bylo totiž vyřezáno z tekutého polymeru, nalitého do obrovské miskovité prolákliny v alderaanském povrchu. Po ztuhnutí tohoto polymeru bylo z osmnácti vrstev speciálními lasery vyřezáno město. Vysoké štíhlé věže se tyčily nad poklop, uzavírající město, a jejich terasy poskytovaly obyvatelům výhled na nádhernou nedotčenou přírodu obklopující toto proslulé město.
Obi-Wan si vzpomněl, že svatba, jíž se Qui-Gon účastní, se koná právě v Terrarium City. Když se přiblížili, Obi-Wan odolával nutkání napojit se na Sílu a zavolat Qui-Gona. Neměl od něho žádné další instrukce než denně meditovat a dobře se bavit na Ruslenově oslavě. Také si připomněl, že kdyby Qui-Gonovi sdělil, že je nablízku, zbytečně by je to oba rušilo. Přál si, aby si Qui-Gon užil dovolené stejně jako on se svými druhy.
Když vjeli do města jedním z jeho mnoha vjezdů, zpomalili. Ruslen jim oznámil, že pojedou do baru zvaného Risk, ale že on sám tam ještě nikdy nebyl; doporučil mu ho jeden z přátel a Ruslen jen doufal, že je to dobré místo. Zajeli do nižší úrovně města a zaparkovali. Když však přišli ke vchodu do baru, hlídač jim zastoupil cestu. Slian se snažila ke vstupu uplatnit vliv své rodiny, ale hlídač se jen zamračil. „Nezájem," řekl.
Ruslen se obrátil k odchodu. „To nemá cenu," řekl. „Pojedeme jinam."
Obi-Wan dostal nápad. „Počkej," řekl a chytil Ruslena za paži. Obrátil se, zahleděl se upřeně do hlídačových očí a jeho hlas se naplnil mocí Síly; „Můžeme vstoupit," řekl hlídači. Cítil, jak Síla proudí jeho tělem a obklopuje hlídače.
„Můžete vstoupit," řekl hlídač bezvýrazně. Pohled měl skelný.
„Běžte," řekl Obi-Wan.
„Běžte," opakoval hlídač a mávnul rukou ke dveřím.
Obi-Wan se na ostatní, kteří na něho nevěřícně zírali, usmál. „Chtěli jste přece vidět tu skupinu," zamumlal, když vcházeli do dveří. Zaplatil za ně vstupné a následoval je dovnitř.
Za dveřmi se všichni zastavili; ostatní se na Obi-Wana obrátili a zírali na něj. Dorazil k nim obsluhující. „Stůl pro pět?" zeptal se.
„Ano. Pro pět," odpověděl Ruslen stále zíraje na Obi-Wana.
„V baru nebo v casinu?" zeptal se opět obsluhující.
Ruslen zatřásl hlavou, jakoby si ji chtěl pročistit, a otázal se, „Hraje se tam?"
Obsluhující se zatvářil znuděně. „Jistěže se tam hraje. Proč myslíte, že se to tu jmenuje Risk?"
Ruslen se zazubil a pohlédl na ostatní. „Tak tedy stůl v casinu, prosím."
Jak je obsluha vedla barem dál ke vstupu do casina, Slian se držela těsně za Obi-Wanem a zašeptala mu, „Cos to prosímtě udělal s tím hlídačem?"
Obi-Wan potřásl hlavou. „Něco, co jsem asi neměl. Občas to používáme, když potřebujeme něčeho dosáhnout, aniž bychom někomu ublížili."
„Naučíš mě to?" zaprosila Slian.
Obi-Wan se na ni podíval; „Bez zhruba tak dvanáctiletého výcviku v jistém chrámu na Coruscantu nikoliv," odpověděl. Slian se zatvářila velice zklamaně.
Opustili bar a dorazili ke vstupu do casina. U vchodu postávali dva svalnatí hlídači, jeden z nich byl lidského původu. Oba pečlivě zkoumali každého, kdo vešel nebo odcházel.
Obi-Wan náhle pocítil chlad. Zarazil se a opatrně si prohlížel oba hlídače, znejistěn tím, co způsobilo jeho náhlý neklid. Ruslen, který šel před ním si jeho neklidu všiml, zastavil se a vrátil se k němu.
„Co se děje?" řekl.
Obi-Wan byl nervózní. „Ruslene," řekl, „možná, že mě nepustí dovnitř. Prostě to možná udělají..."
„Co udělají? Proč by tě neměli pustit dovnitř?" zeptal se tiše Ruslen a zamračil se.
Obi-Wan sledoval, jak ostatní následují obsluhu dovnitř casina. Hlídači u dveří si každého důkladně změřili. „Mé schopnosti," řekl konečně Obi-Wan, „jsou na takovémto místě nežádoucí. Nějak mě dokáží odhalit."
Ruslenovi se rozšířily oči pochopením a přikývl. „Tak dobrá, půjdeme tedy jen do baru."
Obi-Wan se náhle rozhodl, že nebude Ruslenovi kazit oslavu. Dnešní večer je kvůli Ruslenovi a mně, ne kvůli Jediům. „Počkej," řekl, „snad na něco přijdu. Jdi za ostatními. Bude to jen chvilka. Pak vás najdu."
Ruslen přikývl a obrátil se ke vstupu do casina.
Obi-Wan se rozhlížel po nějaké umývárně. Cestou narazil na volnou židli v poměrně klidném koutě vedle veřejného komunikačního terminálu. Posadil se na ni, zavřel oči a zahnal únavu, jež ho náhle přepadla.
Věděl, že casino bude s největší pravděpodobností zaměstnávat někoho vnímavého na Sílu, kdo by odhaloval ty, kteří by ji používali k podvádění, manipulaci s kostkami, kartami a myšlenkami krupiérů. Styděl se, že sám použil Síly, aby se dostali do baru. Má-li štěstí, kontrola funguje pouze v casinu a ne u hlavního vchodu; možná prošel, aniž by si ho všimli. Věděl, že by ho neodhalili, dokud by Síly otevřeně nepoužil v casinu, ale při pomyšlení, že má projít kolem hlídačů, jejichž pracovní náplní bylo najít ho, mírně znervózněl. Nechtěl, aby se o jeho podpoře hazardních her doslechla Rada, nebo ještě hůř, Qui-Gon. Kdyby ho odhalili a následně vyhodili z baru, riskoval, že se o tom Rada dozví a on zkompromituje sebe, svého mistra i svůj Řád. S takovou hanbou by nedokázal žít. Ale protože neměl v plánu na žádném hraní či manipulaci vydělávat a chtěl se pouze připojit ke svým přátelům, rozhodl se, že pro ně ten risk podstoupí. Spoléhal na to, že když naráz utiší svou mysl, podaří se mu vstoupit do casina bez úhony. Pokud dokázal svou přítomnost v Síle skrýt Qui-Gon, pomyslel si, dokážu to i já.
Obi-Wan zavřel oči a několikrát se zhluboka nadechl; jeho tělo rychle zareagovalo na obvyklý počátek meditace. Nezačal však meditovat docela, ale čekal, dokud se jeho mysl nezpomalila, potom kolem sebe stáhnul energii Síly, stlačil ji do neprodyšné koule a pohřbil ji hluboko v sobě. Stále svou mysl a tělo udržoval v klidu, vstal a co nejlhostejněji kráčel ke vstupu do casina. Když dorazil ke dveřím, načasoval si průchod jimi tak, že šel poslední ve velké skupině a doufal, že větší počet lidí mu pomůže rozptýlit pozornost hlídačů. Díval se přímo před sebe a hlídače, kteří ho zblízka zkoumali, sledoval jen periferním viděním. K jeho úlevě na něho nijak nereagovali. Když kolem nich úspěšně prošel a ocitl se v casinu, uvědomil si, že zadržuje dech. Opět se nadechl. Rozhlédl se po Ruslenovi a ostatních a rychle zamířil k jejich stolu. Všichni už měli své drinky.
„Bene!" zvolal Duncan, když si k nim Obi-Wan přisedal. „Jsem rád, že se ti konečně podařilo dostat se dovnitř. Ruslen tvrdil, že budeš mít možná problémy. Zdá se, žes žádné neměl."
„To ne, ale hrát rozhodně nebudu." řekl Obi-Wan.
Duncan vypadal zklamaně. „Ne? No tak to mě omluv, protože já takové zábrany nemám," řekl. Vzal si svůj drink, vstal, mávnul na ně a šel k hracím stolům.
Obi-Wan se neustále silně ovládal,aby nezpůsobil sebemenší záchvěv Síly, až ho z toho rozbolel žaludek. Rozhodl se, že si objedná něco k jídlu, a navrhnul ostatním, aby se k němu připojili.
„Já si taky něco dám," řekla Aliya. Ruslen a Slian oba odmítli a vydali se raději na prohlídku casina.
„Vypadáš ztrápeně, Bene," řekla Aliya a zamračila se. „Jsi v pořádku?"
„Ale jo," řekl Obi-Wan. „jen jsem ještě nikdy nebyl v žádném casinu," přiznal se.
„Pak to musíš určitě zkusit!" pobízela ho Aliya vstávaje.
„Ne, ne," zvedl ruku Obi-Wan, aby ji zarazil. „Nechci hrát. Nemohu, nesmím, opravdu." Tohle kodex rozhodně zakazuje, pomyslel si. Aliya na něj chvíli zamyšleně hleděla. Oči se jí rozšířily a pak přikývla. „Myslím, že to chápu," řekla nakonec. „Pojďme si tedy dát něco k jídlu."
Jídlo nebylo zdaleka tak dobré jako jejich večeře, ale pomohlo Obi-Wanovu staženému žaludku. Seděli, jedli a vyprávěli si. Když dojedli, Aliya vstala a omluvila se; chtěla zkusit své hráčské štěstí u jednoho ze stolů na druhém konci místnosti.
Obi-Wan opět osaměl. Objednal si nový drink. Pomalu upíjel a neustále se hlídal, aby ho neprozradilo sebemenší narušení Síly. Jak tam tak seděl, sledoval své přátele i ostatní hráče v casinu při jejich zábavě a k jeho uším doléhal hlasitý šum hovoru a slabý nic neříkající zvuk přehrávané hudby, zaplavila ho vlna vzpomínek na jeho předchozí setkání se stejně starými lidmi a humanoidy jako byl on, Ruslen, Aliya, Slian a také Duncan. Zavřel oči a zatřásl hlavou, aby odehnal nechtěné vzpomínky nezadržitelně se na něj valící a ukazující mu: mladé lidi v hrůze prchající z bombardovaných měst, jejich těla v agónii z popálenin od chemikálií, které rozpouštěly jejich kůži; nedospělé zotročené děti, špinavé a mučené hladem, jejich zjizvená, znetvořená těla, svědčící o krutosti jejich pánů; Síla tiše vypráví o humanoidních dětech zaživa pohřbených pod hromadou trosek a žhavé lávy, které na ně ve smrtelných křečích vyvrhla jejich planeta, odsouzených k pomalé smrti hladem, žízní a postupným udušením; o mladíkovi, ne nepodobném Duncanovi, strženém a vydaném napospas rozzuřenému davu, který ho omylem považoval za příslušníka znepřátelené politické strany; o mladé humanoidní ženě, prosící Obi-Wana, aby ji vzal s sebou, než ji pronásledující otrokáři dopadnou, uřežou jí ruce ale předtím ji ještě znásilní.
Život mimo Jádro se velmi lišil od běžného života, snadno předvídatelného, uspořádaného a mírumilovného, jaký vedli jeho přátelé na Alderaanu. Obi-Wan ho zažil na vlastní kůži a čas od času ho to pronásledovalo. Náhle mu to došlo, i když se dnes večer velice snažil být obyčejným dospívajícím mužem jako Ruslen, doufal marně; za svého krátkého života viděl příliš mnoho, než aby mohl zůstat stále tím bezstarostným mladíkem, jakým byl Ruslen a jeho přátelé. Uvědomil si, že se velice, převelice liší od těch, kteří si volně užívali svých vrtochů v casinu nebo si dělali starosti s tím, co si jejich přátelé vezmou večer na sebe do baru. Čím více si přál alespoň na jednu noc nebýt Jedim, tím více si uvědomoval, že je to nemožné; jeho schopnosti, znalosti a zkušenosti to nedovolily. Opřel se o opěradlo a zapomněl na svůj drink. Doufal, že co nejdříve z casina odejdou.
Za téměř hodinu se ostatní vrátili, Duncan se mračil a Ruslen vzrušeně přepočítával svou vysokou výhru. Slian stejně vyhrála jako prohrála a Aliya prohrála tolik, že bude muset u Slian po zbytek večera žebrat.
Obi-Wan ji uklidnil, aby si nedělala starosti s kredity; její úsměv konečně rozehnal chlad, jež se usadil v jeho srdci, ale když si ostatní povídali o svých zážitcích ze hry, on zůstal zticha, zneklidněn svými předchozími myšlenkami.
Během hovoru svých přátel Obi-Wan pocítil slabé narušení Síly. Otočil hlavu, aby se rozhlédl po casinu a ztratil nit konverzace. Zrovna když zaměřil jeden ze zadních stolů, odkud narušení přicházelo, dva svalnatí hlídači opustili své místo u dveří a zamířili přímo k onomu stolu v rohu místnosti. Malý modrý Rodian u stolu vypísknul, když spatřil blížící se hlídače. Skrčil se pod stůl a vylezl v prostoru mezi dvěma karetními stoly. Hlídači se s výkřikem vrhli do jeho pronásledování, všichni v casinu ztichli a jali se sledovat tu podívanou. Nakonec Rodiana chytili hned poblíž stolu, u něhož seděl Obi-Wan se svými přáteli. Popadli ho za ruce a vlekli ho ke dveřím. Rodian po celou tu dobu kvičel a rozhořčeně protestoval. Ještě než vyšli z casina, zaslechl Obi-Wan, jak jeden hlídač říká, „Žádný podvodník nám neunikne!" Obi-Wan fňukajícího Rodiana ani trochu nelitoval.
Do místnosti se opět navrátil šum hovoru.
„To bylo vzrušující," řekla Slian, když se zas věnovali svým drinkům. „Co ten Rodian asi provedl?"
Obi-Wan se zamračil. „Podváděl pomocí Síly," řekl.
Ostatní na něj zírali. „Možná bychom měli jít," řekl Ruslen.
Obi-Wan přikývl. „To bych byl opravdu moc rád, jestli vám to nevadí."
Ruslen zaplatil své brambůrky a pak všichni opustili casino. „No, nebyl to zrovna nejlepší nápad," řekl jim Ruslen, když vyšli do večerního vzduchu.
„Po pravdě řečeno," řekl Obi-Wan, „to bylo velice poučné, Ruslene." Ale mohli bychom se po zbytek večera casinům vyhnout?"
„Samozřejmě, Bene," řekl Ruslen, když dorazili ke svým strojům, a položil Obi-Wanovi ruku na rameno.
Nasedli na svá vznášedla a vystoupali několika úrovněmi Terrarium City k výjezdu. Venku se zrovna slunce sklánělo k obzoru. Obi-Wan převzal řízení, chladný večerní vzduch ho příjemně osvěžoval. Snažil se příliš nemyslet na Aliyiny paže pevně obepnuté kolem jeho pasu a na to, jak ho její tělo na zádech hřeje.
Terén pod nimi se změnil, stával se zelenějším a zelenějším, až najednou byla země poseta řetězcem vzájemně propojených jezer, jejichž třpytící se hladiny s mírně se čeřící vodou a dorůžova zbarvené odrazem světla zapadajícího slunce, místy přerušovaly bujnou vegetaci. Ačkoli Obi-Wan spatřil během svých cest s Qui-Gonem mnoho planet, kochal se tímto pohledem doufaje, že nikdy na tu velkolepou nádheru nezapomene. I když miloval Coruscant, uvědomil si, že by rád nějaký čas strávil na planetě s takovým množstvím zeleně. Zbožňoval zářivou, nedotčenou a klidnou krajinu dominující této planetě; byla pravým opakem neutuchajícího pohybu v zalidněném celoplanetárním městě, jež bylo domovem Řádu. Až zestárnu, možná se tu usadím, pomyslel si a pak se sám pro sebe té myšlence, že je z něj stařec, zasmál; prostě si to nedokázal představit.
Pokračovali v jízdě, Aldera na obzoru se přibližovala, její pověstná architektura skrývala skutečné rozměry, dokud nebyli přímo u ní. Zařadili se do rychlého proudu vzdušné dopravy a přeletěli přes moře ke kruhovitému ostrovu, na němž spočívalo proslulé alderaanské hlavní město. Obi-Wanovi se při pohledu na to nádherné město, nad jehož předměstím právě prolétali, tajil dech. Organické zakřivené budovy dokonale splývaly s okolní krajinou působíce dojmem, že navzdory blízkosti vysokých budov a statisíců lidí, volná příroda je vždy nadosah.
Slian a Duncan jeli první, protože to bylo jejich rodné město. Klesali krouživě podél hranice města a směřovali k jeho jižnímu okraji. Obi-Wan vedle Ruslena následoval Slian a Duncana a přistál v jedné ulici před společenskou budovou zvanou Terasa. Hledali místo k zaparkování, nakonec své stroje nechali několik bloků od vchodu. Ještě než vstoupili, Slian jim oznámila, že za ně zaplatí veškerou útratu jako pozornost za to, že si k oslavě vybrali zrovna její oblíbené místo.
Odmítla jejich díky a vedla je dovnitř. Na první pohled vypadala Terasa jako kterýkoli jiný bar, ale když byli úplně uvnitř, Obi-Wan si všiml, že celá zadní stěna je průhledná a odhaluje dech beroucí výhled na moře obklopující Alderu. Venku přímo před průhlednou stěnou bylo posezení se stoly, tanečním parketem a živě hrající hudební skupinou.
„To se mi na tomhle místě líbí," řekla Slian cestou na terasu. „Vždycky tu hraje živá kapela, žádná holografická projekce jako minulý týden."
Venkovní vlhký vzduch se ještě neochladil a lehký vánek jemně čechral jejich vlasy a rozevlál jejich šaty. Vybrali si stůl na jedné straně pódia, odkud měli nejlepší výhled na klidné dorůžova zbarvené moře za soumraku. Na pozadí tmavnoucí oblohy se rýsovaly siluety několika skupinek a párů, které se procházely na okraji mola. Hudební skupina, která, jak se Obi-Wan dozvěděl, nesla jméno Hypnotický spalovač nervů, sestávala z pestré směsice bytostí a nástrojů z různých světů a tradic. Když si pětice sedala ke svému stolu, členové skupiny hráli zrovna rychlou skladbu a každý z nich podával na svém nástroji virtuózní výkon, odměňován bouřlivým potleskem nadšeného publika.
Tentokrát platil pití Duncan. „Jak znám Slian, chvíli se tady zdržíme," řekl vysvětluje ostatním, proč objednal silnější drinky než ty, co pili předtím. „Navíc nám to myslím pomůže při tanci. Budete to potřebovat," řekl se širokým úsměvem, když jim přinesli nápoje.
Obi-Wan ochutnal svůj drink; okamžitě se mu zatočila hlava a nebyl to vůbec špatný pocit. Teď, když byli pryč z Terrarium City, cítil se mnohem lépe. Obrátil se na Ruslena, „Při tanci?" zeptal se.
„Mají tu nízkogravitační taneční krychli," řekl Ruslen. „Je to ohromná legrace, ale chce to hodně pozornosti a cviku. Na můj vkus je tam obvykle dost narváno."
Obi-Wan postřehl záblesk v Aliyiných očích a s radostí přijal výzvu. Jedním hltem dopil zbytek svého drinku a nevšímaje si závratě vstal a podal Aliye ruku. „Jdeme to vyzkoušet!"
Aliya se široce usmála a aniž by se dotkla svého drinku, přijala nabízenou ruku a vedla Obi-Wana dovnitř. Proplétali se davem návštěvníků v potemnělém interiéru a prošli krátkou chodbou, která se otevírala do obrovské dvouposchoďové místnosti. Obi-Wan a Aliya stáli na promenádě v druhém poschodí, odkud bylo dobře vidět na celou taneční krychli. Nahnuli se přes zábradlí a dívali se, jak uvnitř zeleně zářícího bezpečnostního laserového pole v rytmu hudby pouštěné dovnitř zvenčí skáče, provádí přemety, točí se, pluje a dovádí tucet tanečníků.
„Vypadá to skvěle!" řekl Obi-Wan, netrpělivý vyzkoušet to. Vypadá to lépe než výcvik se světelnými meči v Chrámu, vzpomněl si nadšeně na svůj oblíbený předmět. „Kudy se tam dostaneme?" Aliya ukázala na několikery dveře po jejich pravici. Obi-Wan se tam obrátil a ihned vedl Aliyu dolů.
„Je to dobré," řekla Aliya, když došli ke vstupu, „není tu žádná fronta. Z bezpečnostních důvodů omezili počet lidí uvnitř. Obvykle musíš čekat nejméně hodinu, ale dnes večer máme asi štěstí."
Obi-Wan byl rád, že tam není fronta; říkal si, že hodinu by čekat nevydržel A můj mentální trik by tady moc nepomohl, pomyslel si pobaveně. Zaplatil vstupné za oba a prošel krátkou chodbou ústící do krychle.
Droid strážící vstup stiskl tlačítko, kterým otevřel malý otvor v laserovém repulsním bezpečnostním poli. Obi-Wan do něj pomalu vstoupil, nejistý si tím, co ho čeká. Okamžitě ucítil, jak se jeho tělesná váha zmenšila, ale nezmizela docela. Usmál se na Aliyu, která vešla za ním, pak se odrazil a vystřelil vzhůru.
„Áááá!" neubránil se výkřiku, jak se jeho hlava blížila ke stropu. Byl velice vděčný za svůj chrámový výcvik, zahalil se do Síly, rychle provedl ve vzduchu přemet a obrátil se právě včas, aby nohama zmírnil náraz o strop. Skrčil kolena, aby vstřebal nadbytek energie a poučen odrazil se mnohem menší silou. Vyhýbaje se ostatním tanečníkům přistál vzhůru nohama a 'vzhlížel' na Aliyu, která prováděla skvěle kontrolované pomalé přemety na dně krychle. Když k ní dorazil, stále vzhůru nohama, zastavila se, narovnala a pomalu se snášela k podlaze a přitom na něho hleděla. Obi-Wan použil Síly k zastavení svého klesání a vznášel se před Aliyou. Strojeně se usmála a zkřížila ruce na prsou.
„Tak se předveď," řekla a zatahala ho za nos.
„Au, au!" zanaříkall Obi-Wan, když ho pustila.
„Doufám, že ses poučil," řekla Aliya.
„Poučil z čeho?" mnul si nos Obi-Wan a odplul z jejího dosahu.
„Na Coruscantu vás asi neučili základy fyzikálních zákonů!" řekla, odrazila se a vystřelila pryč.
Obi-Wan ignoroval její poznámku a následoval ji, napodobuje převráceně každý její pohyb jako její zrcadlový odraz. Aliya rychle pochopila a provedla ho sérií složitých přemetů vpřed i vzad, vývrtek a skoků s odrazem o stěnu. Obi-Wan to bral jako výzvu a napodoboval ji, jak nejlépe dovedl.
„Tohle ti jde dobře," řekl udýchaně, když se mu konečně podařilo se s ní sejít.
Aliya se potěšeně usmála. Obi-Wanovi se líbilo, jak se jí vzdouvaly vlasy z nedostatku gravitace a poletovaly jí kolem uší. Impulzivně ji k sobě přitáhl za ramena blíž a usmál se poplašenému výrazu její tváře. Za pomoci Síly je provedl několika společnými obraty, přemety a odrazy ode zdí. Nakonec je zastavil poblíž jednoho rohu u stropu a držel je vzhůru nohama, dokud oba nepropukli v smích.
Když nad sebou získali kontrolu, Obi-Wan si uvědomil, že velice touží Aliyu políbit. „Škoda, že jsi Ruslenova dívka," řekl a stále ji držel blízko u sebe náhle však střízlivý.
Aliya protáhla obličej. „Ruslenova dívka?" řekla nevěřícně. „Jak jsi na to vůbec přišel? Je to můj bratranec. Jsme nejlepší přátelé, nic víc."
Obi-Wanovi se rozšířily oči a najednou byl opět v rozpacích. Na tento pocit nebyl zvyklý. Nechal to být a řekl jen, „Dobrá," a odrazil se ode zdi a vystřelil pryč.
Dalších deset minut strávili trojrozměrnou hrou na honičku, dokud jim čela nesmáčel pot a nelapali po dechu.
„Mám žízeň," prohlásila Aliya, když po několika žaludek zvedajících saltech přistáli na podlaze. „Pojďme za ostatními a napijeme se."
Jak se odrazila od Obi-Wana, aby nabrala rychlost na poslední otočku, její nečekaný pohyb zastihl jednoho tanečníka v její blízkosti nepřipraveného; řítila se přímo na něj. Obi-Wan, který se vzpamatoval z jejího odrazu, se obrátil za ní. Čas se pro něho náhle zpomalil, jak byl zasažen vizí Aliyiny srážky s tanečníkem a pádu jejího bezvládného těla na zem, kde jí z ucha vytékal pramínek krve. Okamžitě začal jednat, zachytil proud Síly a vrhnul jej proti tanečníkovi, aby ho odstrčil stranou. Čas byl proti němu. Viděl, jak se ti dva srazili šest stop nad zemí. Aliya nečekaně odhozená k zemi vykřikla, když si při nárazu pod sebou ošklivě zkroutila kotník.
Obi-Wan byl hned u ní s tanečníkem v patách. „Omlouvám se," vykoktal tanečník. „Byla to nehoda."
Aliya si třela kotník. „Ano, byla to nehoda," řekla a pohlédla na něj. „Nestalo se vám nic?" zeptala se ho.
„Ne, díky," odpověděl a třel si hrudník. „Bude to jen modřina."
„Jsi v pořádku?" zeptal se Aliyi Obi-Wan.
Myslím, že jsem si vyvrkla kotník," řekla s bolestí v hlase.
„Mohu pro vás něco udělat?" zeptal se tanečník.
Obi-Wan se sehnul a zvedl Aliyu ze země. „Jen mi ji pomozte dostat ven, řekl a snažil se nedělat v nízké gravitaci příliš rychlé pohyby.
Tanečník pomohl Obi-Wanovi projít do prostředí s normální gravitací. Bylo to zvláštní," řekl jim, když je následoval chodbou dolů do baru. „Vážně jsem myslel, že se naše hlavy srazí, ale najednou jako by mě něco odstrčilo a ten náraz nebyl tak zlý."
Protlačili se přeplněnou místností, až se Obi-Wan zastavil u volného stolu se dvěma židlemi. Na jednu z nich posadil Aliyu a druhou si přisunul k ní. „Ještě že to nedopadlo mnohem hůř," řekl a potřásl hlavou, aby se zbavil předchozí vize. „O něco silnější náraz a kotník by byl zlomený."
Aliya sebou při jeho poznámce trhla. „Nejspíš máš pravdu," řekla. Pohlédla na tanečníka. „Díky za vaši pomoc."
„Moc mě to mrzí. Mohu vám na to přinést trochu ledu?" zeptal se.
Obi-Wan přikývl. „To by mohlo pomoci." Když se tanečník vzdálil, posadil se na židli čelem k Aliye a opatrně si opřel její chodidlo o stehno. Začal jí rozvazovat botu, ale když Aliya sykla bolestí, přestal.
„Promiň," řekl.
„Ne, ty promiň, Bene. Jen se mi snažíš pomoci. Já jen nejsem zvyklá na bolest." Hryzala si spodní ret, aby se jí tvář opět nezkřivila bolestí.
Obi-Wan se zamračil. „Na bolest by si nikdo neměl zvykat." Držel její kotník rukama z obou stran a jemně jím houpal. „Chvíli se nehýbej," řekl. Aniž by zavřel oči, zachytil energii ze Síly a vyslal ji do svých rukou. Když vysílal energii z rukou přímo do jejího kotníku, hlasitá hudba v místnosti se vytratila. Jak energie Síly pulzovala, cítil, že se Aliya začíná uvolňovat. Zesílil proud léčivé energie a vyslal jej vzhůru po její noze, aby podpořil krevní oběh ve zraněné oblasti a zabránil otoku.
„Bene, já – „ Aliya se snažila vyvléci z jeho sevření.
Neschopen řeči, zarazil ji mentálně. Nehýbej se. Ze svého propojení s ní cítil, že její bolest ustupuje. Nechal energii proudit, dokud nezmizela a pak ji uvolnil. Chvění v jeho rukou se vytratilo.
„Jak jsi to-?" ptala se Aliya.
Obi-Wan otevřel oči. Ani si neuvědomil, že je zavřel. Její užaslý výraz ho polekal. Copak si nikdy nepřestanou myslet, že nejsem normální? pomyslel si zklamaně.
„Aliyo, prosím," řekl. Není to nic zvláštního. Léčíme se stále; a nejen my. Není na tom nic pozoruhodného, tak se na mě přestaň dívat jako na monstrum."
Aliya zaprotestovala, „Ty nejsi žádné monstrum, Bene. Já jsem jen nikdy nic takového nezažila. Ani z vyprávění, ani na vlastní kůži. Je ten kotník vyléčený?" zeptala se tiše.
Obi-Wan si povzdechl. Nemyslel, že by to někdy pochopila. „Je vyléčený, ale dnes večer už žádné tancování, jasné?" Nechal její nohu pomalu sklouznout ze svého klína, položil ji na židli a vstal.
„Jasné," řekla Aliya a usmála se na něj.
Dorazil tanečník s pytlíkem ledu. „Tady to máte," řekl a podával pytlík Aliye. „Mohu pro vás udělat ještě něco?"
„Ne, děkuji vám," řekla Aliya a přijala od něj pytlík s ledem.
„Udělal jste mnohem víc, než bylo nutné," řekl Obi-Wan zdvořile. „Děkujeme vám."
Tanečník odešel.
„Nepůjdeme najít ostatní a neobjednáme ti nějaké pití?" zeptal se Obi-Wan.
„Ano." Aliya vstala a zkušebně se postavila na svůj choulostivý kotník. „To je úžasné, Bene," řekla. „Už to vůbec nebolí. Jen je to ještě trochu citlivé. Díky." Když se Obi-Wan natáhl, aby jí nabídl pomocné rámě, Aliya si stoupla na špičky a chtěla ho políbit na tvář, ale Obi-Wan rychle otočil hlavu a jeho rty skončily na jejích. K jeho překvapení polibek nadšeně opětovala a začala ho líbat vášnivěji. Během jejich krátkého propojení, které mezi nimi, ve své snaze vyléčit její bolavý kotník, Obi-Wan vytvořil, ucítil jakoby z velké dálky, jak v Aliye stejně jako v něm narůstá vášeň. Když se od sebe odloučili, Obi-Wan pomalu otevřel oči, usmál se a opět jí nabídl rámě. Vděčně je přijala a společně pomalu kráčeli ven na terasu.
Jakmile se připojili k ostatním u stolu, Aliya ihned líčila jejich zážitky z taneční krychle. „A teď, díky Benovi, to vypadá, jako bych si ten kotník vyvrkla někdy před šesti týdny," uzavřela své vyprávění.
Ostatní chválili Obi-Wanovo jednání. „Zdá se, žes nám zachránil oslavu," řekl Ruslen. Kdyby to Aliyu bolelo, museli bychom se vrátit domů."
„Vidím, že mít tě s sebou má své výhody," řekla Slian a věnovala mu úsměv.
Obi-Wan se usmál, ale zůstal zticha a poslouchal jejich další škádlení. Ještě se mu nechtělo mluvit; byl rozpačitý a zmatený z náhlého přílivu emocí vůči Aliye; jak seděla u stolu naproti němu, soustředil se na to, jak často se jejich pohledy střetnou.


Indec stála uvnitř Terasy a skrze průhlednou stěnu sledovala svou kořist, sedící venku u stolu se svými přáteli. Znepokojeně se zamračila. Opřela se o zeď, nedbaje skutečnosti, že tak nesplyne s okolním davem mladých lidí. Oděna v jednoduchých legínách a temně modré tunice, jež dávala vyniknout modrošedé barvě jejích očí, věděla, že stejně nebude nápadná. Stáhla si z ruky černou rukavici a zastrčila si domněle uvolněný pramen pískově zbarvených vlasů zpátky za ucho. Bylo to nervózní gesto, ale nemohla si pomoci.
Byla ráda, že oběť přišla za ní. Když si obsluha v Risku všimla, že někdo použil ke vstupu do casina v Terrarium City Síly, vůbec se netěšila, že tam bude muset jet, aby si ho prohlédla. Když informátor viděl mužovo chování v casinu, byl přesvědčen, že muž není silný a nestojí za to, aby s ním ztráceli čas. Narozdíl od ostatních s podobnými schopnostmi, tenhle v Risku nepoužíval Síly k falešným hrám.
Zrovna, když se připravovala k odjezdu do Skleněného města, nechal jí informátor vzkaz, že ten muž míří do Aldery. Bylo snadné ho sledovat. K jejímu překvapení si vybrali v hlavním městě bar, který důvěrně znala. Jeho chyba jí to usnadní, pomyslela si. Když vstoupila do Terasy, obávala se, že ho v tak velkém podniku nenajde. Ale právě když se rozhodla, že půjde prozkoumat nábřeží, téměř ji porazilo obrovské narušení Síly. Narušení se projevovalo jako signální paprsek, který ji dovedl přímo k němu. Sledovala ho, jak nese svou společnici z Krychle zpátky do baru; ta žena se zřejmě zranila. Když se ti dva posadili, diskrétně je z povzdálí pozorovala. To, co potom muž provedl, ji zároveň ohromilo a do základů jí otřáslo. Uchopil největší množství energie, jaké kdy pocítila, kromě příležitostí, kdy tak činil její učitel, a vyslal ho ke kotníku své přítelkyně, vyléčil ji a pak se choval, jako by to nic nebylo. Indec se při pomyšlení na to, co učinil tak lhostejně, jako by to dělal každý den, musela posadit. Pár se naštěstí pohyboval pomalu, takže znovu získala svůj klid a mohla pokračovat v jejich sledování. Zastavila se u průhledné stěny s výhledem na terasu, odkud mohla svůj cíl, který seděl s přáteli u stolu, dobře pozorovat.
Když nabyla přesvědčení, že muž nemá v úmyslu v nejbližší chvíli Terasu opustit, odvrátila se od výhledu a zamířila do tichého kouta u baru. Vytáhla vysílačku a spojila se s Gherinem. Musela mu sdělit, co právě zjistila.
„Tady Gherin," odpověděl hlas na její volání.
„To jsem já, Indec, Gherine."
„No a? Našla jsi ho?"
Indec opatrně začala. „Ano, Gherine, ale musím tě upozornit, že má schopnosti, jaké jsem ještě u nikoho neviděla. Je jisté, že byl vycvičen. Téměř se ti vyrovná."
Na druhém konci se rozhostilo ticho. Indec trpělivě vyčkávala. „Potom je tedy tvůj úkol mnohem důležitější," řekl nakonec Gherin.
„Nevím, jestli to zvládnu, Gherine," řekla Indec a znovu se v ní ozvaly pochyby.
„Tvůj první samostatný úkol a už se bojíš, že to nezvládneš?" vysmíval se jí Gherinův pohrdavý hlas. „Nezajímají mě tvé obavy, Indec. Musíš to udělat," nařídil jí. „Použij Keraten. Udělej, co máš."
Při pomyšlení, že má použít drogu, kterou jí dal, se Indec otřásla. „Já nevím, Gherine, myslím, že ..." Na chvíli se odmlčela. „Je na mě příliš silný."
„Indec," řekl Gherin. „Slyšel jsem, že rod Thrantaka spolupracuje s Obchodní Federací."
Gherin hovořil o symbolu menšího alderaanského rodu, protože ten muž a jeho přátelé ho nosili na oděvu; jejich informátor z Risku se o symbolu zmínil jako o hlavním poznávacím znamení. I když Indec věděla, že si Gherin to spojení Thrantaků a Obchodní Federace vymyslel, krev se v ní vařila už jen při pomyšlení, že by to mohla být pravda. Gherin věděl, za které nitky zatahat, aby Indec donutil udělat, co chtěl. Věděl naprosto přesně, jak Indec zareaguje na zmínku o organizaci, jež svou nedbalostí způsobila smrt jejích rodičů.
Vyburcována našla nové odhodlání. „Udělám, co si přeješ, Gherine," řekla a udržovala v sobě svůj hněv.
„Buď opatrná. Nepoužívej své schopnosti, dokud to nebude opravdu nutné, jinak tě ucítí. Použij Keraten a zamaskuj se, jak jsem ti to ukazoval.
„Ano, Gherine, budu opatrná. Děkuji ti. A ještě něco, Gherine, jmenuje se Ben."
„Ben. Zvláštní; to není alderaanské jméno. Určitě je to cizinec." Gherin se odmlčel a pak řekl, „Brzy na viděnou, Indec."
Vypnula vysílačku a vstala ze židle, aby se pustila do uskutečnění svého plánu. Nejdříve si promluví s obsluhou.