Druhá strana 10.část

Jako vždy nic nenarušovalo vnitřní hranice Správního úřadu na alderaanském Ministerstvu Vnitra v Aldeře, konkrétně kanceláří Divize První Interplanetární Komunikační Služby. Rhone Rudrum, spokojeně se hrbící v jasně osvětleném rohu kanceláře z tmavých panelů, byl zřídkakdy osobně vyrušován venkovním světem.
Tento člověk si s námahou povzdechl a opřel se o opěradlo své sametem vypolstrované židle a vypnul svůj komunikační panel. Další krize byla zažehnána a to vcelku snadno, díky jeho expertíze. Rhone byl bolestně obeznámen se sklony druhého asistenta Divize Vnitřního Hospodářství přehánět vážnost nepravidelných odchylek v síti vysílačů, které pokrývaly povrch planety. Síť byla kriticky důležitá; usnadňovala přenos místní i meziměstské komunikace prostých občanů; Rhoneovou povinností bylo zajišťovat její plynulý chod. Před hodinou ho počítač upozornil na novou odchylku. Předpokládal, že si bude asistent stěžovat a poslal zprávu mechanickým droidům, kteří pravidelně síť pročesávali. Droidi spolehlivě objevili příčinu odchylky a o několik vteřin později po ní nebylo ani stopy. Mezitím zavolal třetí asistent, aby si stěžoval, Rhone mohl Yetarinovi s obrovským zadostiučiněním říci, aby šel políbit prdel Thrantě.
Když usoudil, že tohle ráno už si svůj plat zasloužil, protáhl si Rhone ruce a potom si je sepnul na zátylku a uvažoval, kde si dnes dá oběd. Zíral ven z obrovského okna, sahajícího od podlahy až ke stropu, na dvaadvacátém podlaží budovy administrace v srdci Aldery a pozoroval spanilý let linek vzdušné dopravy. V dálce se třpytily vody jediného alderaanského vnitrozemního moře. Vysoký tlak bezmračného rána udržoval moře v klidu, jeho vlny tvořily nízké modrozlaté hradby. Ten pohled ho jako vždy uklidnil. Zíral ven, ztracen v proudu svých myšlenek.
Jeho žaludek se nezdvořile připomněl. Rhone se obrátil zpět ke stolu, opřel se o něj, aktivoval ovládací panel a vyvolal seznam restaurací v Terrarium City. Rozhodl se, že malý výlet v jeho dvousedadláku v takovém nádherném prosluněném jarním dnu mu udělá dobře.
Přemítal o cenách nerf-burgerů připravovaných v oleji Ryllian Pas se špetkou alderanského koření, když vtom se ve dveřích objevila silueta. Rhone se zamračil a už otevíral ústa, aby řekl své droidí sekretářce, že má zavřít dveře a nikoho k němu nepouštět, než však stačil promluvit, na siluetu ve dveřích dopadlo světlo z místnosti.
Obočí mu vylétlo nahoru. „Kejonen!" Jak vyskočil, kolečková židle od něho téměř odlétla a zarazila se o metr dále.
Když k ní Rhone přistoupil, aby jí objal, Kejonen rozpřáhla ruce. Jakmile své sevření uvolnil, Rhone řekl, „Nebyl jsem informován, žes vešla do budovy. Jak ses dostala přes bezpečnost?"
Kejoneniny oči se v její zasmušilé tváři zablýskly. „To pro mě nikdy nebyl problém."
Rhone jí pokynul ke kaštanové pohovce z plyše. „Něco k pití?" Když Kejonen zavrtěla odmítavě hlavou, Rhoneův úsměv povadl. „Pak je to tedy vážné."
„Obávám se, že ano," povzdechla si Kejonen, když se ponořila do pohovky.
Rhone se zamračil. „Co pro tebe mohu udělat?"
Kejonen vytáhla vysílačku.

Qui-Gon si dovolil zavřít oči a opřel hlavu o opěradlo židle, v níž spočíval. Nikdo, kdo by ho tak viděl, nebyl nablízku, a tak na sebe nechal únavu plně dopadnout. Aby vydržel tak dlouho vzhůru, zůstával ve spojení se Sílou a čerpal z ní energii. Krátký spánek, který si dopřál předtím, ho sice osvěžil, ale byl příliš krátký. Nemohl však spát.
Síla se hlásila; čas jeho Padawana ubíhal. Pokud rychle neudělá něco správného, hrozí, že ztratí druhého učedníka, takové selhání neunese.
Nemohl se zbavit pocitu prázdnoty, který ho od chvíle, kdy se dozvěděl o Obi-Wanově zmizení, pronásledoval. Ta bolest rostla a vyžadovala čím dál více jeho pozornost a energii. Mistře můj, hovořil v duchu k nepřítomnému Yodovi, Když jsi posílal Obi-Wana se mnou, tušil jsi, že to bude zkouška i pro mne?
Qui-Gon si povzdechl a pak se pokusil vnitřně se soustředit. Když se několikrát zhluboka nadechl a vydechl, nasál do sebe Sílu. Přelila se přes něj jako všesmývající sprcha a odplavila jeho únavu a negativní myšlenky, její povědomá útěcha ho osvěžila, ačkoli bolest uvnitř zůstala. Klidný, soustředěný a částečně osvěžený se znovu koncentroval na svůj úkol.
Čas strávený nad chrámovými záznamy se ukázal jako produktivní. Síla ho rychle zavedla k těm správným informacím, ačkoli musel využít svého postavení, aby je získal. Jak správně tušil, Gherin býval studentem, který vyrostl v Chrámu a získal hodnost Padawana, byl učedníkem Rytíře, jehož Qui-Gon neznal. Qui-Gon znal Gherinovo jméno, protože byl v přijímacím ročníku tři roky za ním. Dokonce s Gherinem několikrát cvičil s mečem, ještě než se sám stal Padawanem. Gherin stejně jako Qui-Gon měl při vstupu do učení vysoké předpoklady stát se Rytířem a sloužit Republice. Ale někdy během jeho výcviku Rada a jeho Mistr rozpoznali Gherinovy vady a vyloučili ho.
Indec byla jinou záležitostí. V Republice neexistovaly žádné záznamy o ženě toho jména a věku. Jednou, když ho opět vedla Síla, však narazil na jméno, jež ho zaujalo. Ve stejném roce, kdy Obi-Wana rodiče svěřili do chrámové péče, tak bylo učiněno s dívkou jménem Delin. V záznamu se uvádělo, že Delinini rodiče pracovali na nákladní lodi a když byla jejich dcera úspěšně podrobena testu na midichloriany, byli nadšení, že jí Chrám poskytne stálý domov a vzdělání.
Qui-Gon se zamračil, když si znovu prohlédl Delinin záznam. Ve třech letech u ní objevili talent pro léčitelství a Rada vyměnila její rytířské vychovatele za dva léčitele. O rok později, kdy jí zbýval pouze měsíc do formálního vstupu do chrámové školy, dorazil do Chrámu její bratr a oznámil, že jejich rodiče zahynuli při explozi. Trval na tom, a měl na to právo, že Delin je nyní jeho svěřenkyně a odejde s ním. Ačkoli mu to její učitelé rozmlouvali, bratr odvedl děvče z Chrámu.
Narovnal se a přemýšlel o tom. Síla mu říkala, že Delin je Indec. Její reakce na něj během oné dlouhé štvanice – připravenost, s jakou její mysl odpovídala na jeho cvičené povely – potvrzovala, že byla v dětství cvičena v Chrámu.
V posledním záznamu se uvádělo, že učitelé neschvalují její odchod z Chrámu a věří, že její bratr nejedná v zájmu dítěte. Rytíři Jedi však nemohli porušit zákonem dané právo rodičů nebo pěstounů na opatrovnictví dítěte. Ačkoli nechat dítě vychovat v Chrámu bylo považováno za velkou poctu, dokud se student oficiálně nestal Padawanem, rodiče nebo poručníci měli právo kdykoli ho odvést. Když se stali učedníky, kolem 13.roku života (u lidí) směli, ačkoli tak činil málokdo, kdykoli během svého výcviku dobrovolně opustit Řád. Rytíři Jedi nikoho nenutili setrvávat v Řádu proti jeho vůli, ani poté nesledovali jeho další život, aby se ujistili, že se mu daří. Qui-Gon věřil, že právě u Indec tato politika selhala. Nebylo to však poprvé, co cítil tak silný nesouhlas s politikou Rady a také cítil, že to není naposledy.
Jak o té informaci přemýšlel, vstal ze židle a rázoval po pokoji, koberec tlumil jeho kroky. S rukama za zády se zastavil před planoucím krbem, příliš ponořen ve své vlastní myšlenky, než aby si plameny uvědomoval.
Bylo mu jasné, že Gherin podlehl Temné straně, stále však lpěl na jediských tradicích. Tím, že vyrval Indec v ranném věku ze spárů jejího bratra, ji nejen adoptoval jako svou neteř, ale zároveň jako svou učednici. Naštěstí pro ni, Indec ještě nepodlehla Temné straně jako Gherin; její láska ke strýci, členovi rodiny a zároveň jejímu zachránci, ji chránila před vykročením cestou, z níž není návratu. Ale incident s Aliyou byl bodem zlomu; Qui-Gon doufal, že ještě není pozdě zabránit jí, aby se vydala ve stopách svého strýce.
Po chvíli se opět obrátil k záznamníku, který nechal na židli. Jeho srdce trnulo z jeho vlastních závěrů. Obi-Wane, Padawane můj, pomyslel si sklíčeně, abych tě zachránil, musím přetrhnout pouto Mistr – učedník. Ztěžka dosedl na židli a zachvěl se. Kdyby se pouto mezi ním a jeho Padawanem přetrhlo ještě před Obi-Wanovými zkouškami, zničilo by ho to. Cítil, že Indecina hluboká láska a oddanost Gherinovi, by ji mohly zachránit. Musel je však zničit a možná zničit i ji, aby dostal svého Padawana zpět. Naplnila ho hořkost, když si uvědomil, před jakým stojí úkolem; nechtěl Indec ublížit, ale byla to cena, kterou bude muset v případě nutnosti zaplatit, aby zajistil Obi-Wanovo přežití. Dalšího už neztratím.
Pochybnosti o sobě samém rozptýlily jeho spojení se Sílou a místo ní ho zaplavilo zoufalství a únava. Vděčný, že je osamotě, dovolil sám sobě složit hlavu do dlaní. Několik vteřin se nehýbal. Potom se pomalu s každým nádechem a výdechem opět napojil na Sílu.

Ruslen otráveně zavrtěl hlavou nad úředníkem alderské samosprávy. Na Qui-Gonovu žádost se s pomocí Slian a Duncana vrátil do Aldery. Snažili se zjistit jméno organizace, která pronajímala kanceláře a garáže ve Stalanfordově budově na 4D východní úrovni na Tero Row v alderské obchodní čtvrti. Pátrání bohužel Ruslena nikam nezavedlo, pouze narůstalo jeho zoufalství nad intrikami vlády a správy planety.
Musel se ovládat, aby nezvýšil hlas; neubránil se pocitu, že Obi-Wanovi vyprchává čas. „Co tím myslíte, že záznamy jsou nedostupné?" ptal se tento den už devátého úředníka podeváté. Říkal si, jestli jsou všichni schválně tak atvrdlí.
„Už jsem vám řekl, pane," hovořil úředník monotónně, „že tyto záznamy nejsou vyplněny úředníkem nebo správou. Zřejmě se jedná o organizaci, která působí mimo Alderu a mimo Alderaan."
Ruslen se kousl do rtu, aby úředníka neudeřil. „Tak, kam mám jít?"
Úředník se otočil a odcházel. „Na Úřad pro Mimoplanetární Organizace, do oddělení Vnitřních záležitostí."
Než stačil hodit úředníkovi zezadu na hlavu svou helmu, chytla ho Slian za paži. Vím, kde to je, Ruslene. Pojďme."

Zvuk ohně praskajícího v krbu vyplňoval Qui-Gonův pokoj. Qui-Gon seděl u stolu s hlavou stále ještě v dlaních a přemýšlel o svém dalším kroku. Zoceloval se na konfrontaci s Indec a cítil, jak kolem něj víří Síla. Zvedl hlavu a pohlédl směrem k šatně, jež byla nyní Indeciným vězením. Ta žena začínala zkoušet meze svých schopností, které v sobě s pomocí Aliyiny nepozornosti objevila.
Qui-Gon vstal. Potřeboval zabránit tomu, aby jich Indec znovu použila. S povzdechem se obrátil k malé místnosti, věznící tu mladou ženu. Vzal si židli, odemkl dveře a mávnutím ruky je otevřel, pak vstoupil dovnitř.
Indec seděla na lůžku zády ke dveřím. Když Qui-Gon vešel, s trhnutím se otočila a potom si pospíšila zpět ke zdi a rukama si objala kolena. V Síle zazníval její strach; Qui-Gon ho mírnil, jak jen to přes hradbu Síly, jíž se zaštítila, nejlépe dovedl.
„Tak už mě jdete zabít?" zeptala se. Její obavy rozechvívaly Sílu i navzdory odhodlání a nepřátelství v jejím hlase.
Qui-Gon tiše postavil židli na zem a posadil se na ni, dlouhé nohy natáhl před sebe. Zatímco vyčkával, nasál do sebe Sílu a vypustil ji, takže zaplnila celou místnost; lehká jako dým zářila kolem; jejím prostřednictvím snadno vycítil nepřátelství, jež z Indec proudilo.
Vyčkával, opatrně skrývaje veškeré známky netrpělivosti za svou navyklou klidnou jediskou maskou.
Vibrace Síly se v minutě změnila a on kolem sebe zvedl bariéru vteřinu předtím, než Indec zaútočila. Nechal energii Síly neškodně se od něj odrazit, pak se jí zmocnil, aby neublížila nikomu ani uvnitř ani mimo místnost. Jediným jeho fyzickým projevem bylo, že pozvedl zrak a pohlédl na Indec. Bez hnutí upřeně hleděl na své nohy, jeho mysl se soustředila na ni, vyčkával.
Její nepřátelství se vrátilo, vydrážděné zoufalstvím. Po několika dalších marných pokusech toho Indec zanechala, její energie byla vyčerpána; Qui-Gon, stále obezřetný, nehybně seděl, stále upíraje oči na podlahu. Když o několik okamžiků později vycítil, že se Indecin tep zpomalil, vzhlédl a nedbale pravil, „Řekni mi, na co si vzpomínáš o dívce jménem Delin."
Indecino nepřátelství se vytratilo. Jak měnila svou polohu na lůžku, pohlédla na něho rázem zmatená, pak upřela zrak na své ruce složené v klíně.
Qui-Gon cítil její měnící se pocity: zmatek přešel v nejistotu; nejistota v pochybnost. Okamžik zaváhání mezi dvěma nádechy; prorazil její obranu. Reagovala okamžitě. Nepřekvapilo ho, když vztekle odsekla, „Nevím, o kom to mluvíte."
Její slova k němu nechtěně přivála vzpomínku na patnáctiletého Obi-Wana, který použil tu samou frázi. Měli poslání na Thelii, když Qui-Gon odhalil předmět jejich výstředních zvyklostí, týkajících se dospívajících mladíků, které, jak věděl, Obi-Wana fascinovaly. Nebýt kodexu, zakazujícího Padawanům lhát svým Mistrům, Qui-Gon by se chechtal Obi-Wanovu hlášení. Místo toho Qui-Gon Obi-Wana požádal, aby provedl další výzkum thelijských zvyků a napsal o nich slušně dlouhé pojednání. Obi-Wan odvedl dobrou práci; jeho článek stále ještě studenti v Chrámu čítávali na Semináři vnitrogalaktických vztahů.
Nečekané rozpomenutí se na jeho učedníka roznítilo Qui-Gonovu potřebu okamžitě zakročit proti jeho únoscům. Neměl však žádný konkrétní cíl, a tak mu nezbývalo nic jiného, než být trpělivý. Odsunul myšlenky na Obi-Wana stranou a znovu si připomněl, že trpělivost je něčím, čemu se neučí pouze každým dnem, ale každou minutou.
Síla mu pomohla zachovat nekritický výraz, když zápasil sám se sebou, aby dopřál Indec čas, potřebný k odpovědi. „Přesto se znovu ptám na děvčátko jménem Delin," řekl klidně.
Indec prudce zavřela oči a zavrtěla hlavou. Qui-Gon bez velkého úsilí monitoroval její emoce: strach, pochybnosti a nedůvěra kolísající k nejistotě. Další zaváhání v jejím nadechnutí. Tichá rezignace. „Ne…" zamumlala víceméně sama pro sebe, hlavu sklopenou.
V Qui-Gonovi vzplanula jiskra naděje.
Indec si rukama zakryla obličej, vzpíraje se.
Qui-Gonovi se zúžily oči a znovu ho naplnil smutek. Když promluvil, jeho hlas byl nabitý Sílou. „Byla to dívka, o níž se s láskou starali její rodiče i učitelé."
Její obrana se hroutila. Vzlykla a odvrátila se na lůžku od něj. „Co mi to děláte?" vykřikla. Ovinula kolem sebe paže a kolébala se na místě.
„Tedy si na to děvčátko, na Delin, vzpomínáš." pokračoval Qui-Gon, nenáviděl tu nutnost být tak neúprosný.
Indec se přestala kolébat a vzhlédla k němu svýma vlhkýma očima. „Ne!"
Qui-Gon se pomocí Síly Indec dotkl a její emoce se pomalu postupně měnily z nepřátelského odolávání na neutrální smířlivost.
Zeď, kterou si kolem sebe vybudovala, povolila. Po chvíli tiše řekla, „Ano."
„Vyprávěj mi o ní," řekl Qui-Gon a prostřednictvím Síly k ní vyslal pohlazení, jež jemně jako zavanutí větru rozptýlilo její hradbu. Opět ji pomocí Síly uklidňoval, stejně jako by pěstouni z Chrámu utěšovali malé dítě. Můžeš mi věřit, promlouvala k ní Síla. Jsi v bezpečí. Jsme s tebou a ochráníme tě.
Lehla si na bok a schoulila se jako dítě v lůně matky.
Síla, která Indec obklopovala, byla jiná, nyní jí připadala zcela povědomá. Její mysl nezvaně zaplnily výjevy.
Byla maličká, ještě děcko. Ohromná vysoká a důstojná budova uprostřed chaotické změti okolního života. Uvnitř nekonečné chodby, prosté avšak uklidňující a prázdné, nyní se zaplnily. Kolem ní neustále šeptaly jak hlasité tak tiché hlasy. Její starosti byly beze slova utišeny. Obklopily jí paže a seshora se na ni usmívala něčí tvář.
Její první vyučování probíhalo prostřednictvím emocí. Hlasy utichly. Potom už promlouvaly, jen když je ona sama chtěla slyšet. Její strach ustal.
Hnědá a okrová barva pro ni byly spojeny s teplem a útěchou. Oči a slova znamenaly méně než srdce.
Chodby a pokoje se zmenšovaly. Její vyučování stále probíhalo beze slov a stalo se větší výzvou. Její srdce sebou trhlo; rozloučila se s rodiči, ale získala jiné, kteří ji okamžitě zahrnuli láskou a chválou. Přizpůsobila se a byla šťastná.
Ve formálním vyučování začaly její první hodiny slovní výuky. Vynikala. Její učitelé se na ni usmívali. Pak přišel on. „Musíš jít se mnou, Indec."
„Jmenuji se Delin," trvala na svém.
„Ne," řekl a sevřel její paži. „Tak ti říkají oni." Promlouval k ní pouze ústy, ne srdcem. „Jsi Indec." Donutil ji s ním odejít.
Vyučování, útěcha, úsměvy i láska skončily.
Možná, že na ně zapomněla.

Gherin hladce pilotoval transportér, vyhýbaje se přírodním výtvorům okolního terénu. Když odbočoval, mumlal si pod vousy „Doprava, doleva, doprava." Pomáhalo mu to nemyslet na Indec. Trurac a Yelik se už dávno přestali pokoušet mluvit s ním. Jejich nové pohmožděniny jim propůjčily moudrost.
Gherin přistál se širokým transportérem mnohem jemněji, než to předepisovala jeho nálada; nechtěl ho poškodit. Povzdechl si, vypnul řízení a sesedl z pilotova sedadla, pak se protáhl kolem Truraca. „Teď jsme v bezpečí, ačkoli ona nebude vědět, kde jsme."
„Ozve se nám?" zeptal se Yelik.
Gherin se zamračil a druzí dva muži se stáhli. „Samozřejmě, že se ozve! Pochybujete snad o tom, jak jsem ji vycvičil?"
Yelik zavrtěl hlavou, zacouval a přitom narazil do sedadla pro druhého pilota.
Gherin se obrátil směrem k zádi a vešel do lůžkové kabiny. Zarazil se a chvíli pozoroval spícího jediského Padawana. S promlouváním na omámeného spícího mladíka začal už na jejich předchozím stanovišti. „Koukej, ať stojíš za všechny tyhle nesnáze, Bene," mumlal si pro sebe. Neznal hloubku citů své neteře. Byl odhodlán zkontaktovat toho Jediho a sjednat s ním, navzdory svému předchozímu rozhodnutí, obchod.
Jak zvažoval, jaké má se svým zajatcem možnosti, ucítil v Síle šepot. Zdroj toho šepotu byl příliš vzdálený, než aby ho mohl určit, ale on věděl, že je to Indec. Vzplanul v něm hněv; ten Jedi na něco přišel. Pohledem opět zalétl ke svému zajatci. Pouze síla vůle mu zabránila Bena na místě zabít.

Indec ležela na boku, schoulená jako novorozeně, záplava vzpomínek skončila. Byla plna zmatku a její pohled byl rozostřený. Ten Jedi to nějak věděl, věděl, že ty vzpomínky tam jsou a připomněl jí je. Zírala na Jediho, o němž se domnívala, že je jejím nepřítelem. Ale pohled té osoby v hnědém rouchu a okrové tunice byl nyní stejný jako pohledy ostatních, podobně oblečených, těch, kteří ji utěšovali, zahrnovali láskou a oddaností, vedle níž ta Gherinova bledla. Jedi už nebyl nepřítelem.
/Je to vůbec možné?/ divila se tiše Indec. /Mýlil se Gherin? Lhal mi?/ Jak jí její vlastní vzpomínky odpovídaly, proběhlo jí zachvění. V čem dalším mi ještě lhal?
Otevřela oči plné slz. Už nemohla dál věřit nebo spoléhat na Gherina. Cítila se osamělá a oloupená. Vkrádalo se do ní zoufalství, zachvacovalo její srdce.
„Jsem tu pro tebe," řekl tiše Jedi.
Překvapená se poprvé zpříma setkala s jeho pohledem a cítila pravdivost, potvrzující jeho tvrzení. Její zoufalství se rozplynulo. Usmála se.
„Teď se prospi," řekl Jedi. Na jeho příkaz ji opět hřejivě uklidňovala Síla.
Qui-Gon sledoval, jak Indec zavírá oči; za několik okamžiků usnula. Jakmile se tak stalo, její paže, visící přes okraj lůžka, se uvolnily. Na podlahu dopadl malý předmět a s lehkým ťukáním se kutálel po dřevěném povrchu. Qui-Gon zvědavě přišel blíž a zvedl ho. Jeho obočí vylétlo vzhůru, jakmile ho poznal; jeho přítomnost mu zodpověděla mnohé otázky. Uložil ho do bezpečí v pouzdře na svém opasku, dokud na něj opět neuplatní nárok jeho pravý majitel.

Kejonen opouštěla kancelář Rhonea Rudruma rozčilená, ale rozhodnutá. Její úkol zabral mnoho času, byrokraté byli příliš výmluvní. Jak pilotovala transportér z Aldery zpátky do Crevasse City, přemýšlela o svém úkolu a o informacích, které jí byl její starý přítel Rhone schopen poskytnout. Doufala, že to není příliš málo, nebo hůře, že už není příliš pozdě.

Ruslen, Slian a Duncan si gratulovali vzájemným poplácáváním po ramenou. Po hodinách dlouhého prodírání se lhostejnou byrokracií, využívání několika laskavostí a jednoho tučného úplatku, zjistili, co potřebovali: informaci, která měla Qui-Gonovi pomoci nalézt Obi-Wana. Triumfálně nasedli na svá vznášedla a uháněli zpátky do Crevasse City, doufaje, že nejedou příliš pozdě.

Qui-Gon tiše seděl u pracovního stolu a čekal. Dlaně měl položené na stole a mírnil své nutkání vzbudit Indec, ještě než se vzbudí sama. Uvědomoval si, jak snadno se dostavil úspěch, a ještě pochyboval o jeho účinnosti. Čas ukáže, kdo je silnější, jestli on nebo Gherin.
Zápasil s rostoucím chladem, nevšímaje si prázdné bolesti, a doufal, že má dostatek času na Obi-Wanovu záchranu.
Konečně ucítil, že se pohnula. S trhnutím vstal a zapnul domovní interkom. Indec bude potřebovat na posilněnou nějaký vývar. Doufal, že na informaci, kterou mu poskytne, už nebude příliš pozdě.

Gherin seděl v kuchyni transportéru se lžící v ruce a míchal. Jeho vlastní nápoj už vystydl, ale Benův udržoval teplý. Byl netrpělivý, nicméně však čekal; Ben se probouzel. Gherin nesl nápoj, pospíchaje do lůžkové kabiny, věděl, že už i tak je téměř pozdě na dokončení jeho záměrů.