Přízrak 1

Přízrak

Autor: Sharon Nuttycombe
Překlad: Yanna

Kapitola 1.

Něco bylo špatně. Nemohl tomu pořádně přijít na kloub, ale něco bylo určitě špatně. Obi-Wan se zamračil a poškrábal se na nose. Jeho Mistr se choval...divně. Od té doby, co včera dorazili na Kheros, aby pomohli při mírových rozhovorech, něco se na tom Jedim... změnilo. Nebylo to nic na první pohled zřejmého, jen drobnosti, které neseděly – věci, u nichž si neuvědomoval, že je o Qui-Gonovi ví, a které náhle postrádal. A bylo v tom ještě něco... Obi-Wan zavrtěl hlavou a pohlédl na prázdnou židli naproti sobě a potom na chronometr. Měl zpoždění. Jeho Mistr nikdy nechodil pozdě.

* * *

Začalo to dříve onoho rána při vyjednáváních. Qui-Gon tiše seděl na židli, všechno vstřebával a stručně přispíval ke konverzaci. Na tom nebylo nic neobvyklého. Obi-Wan obdivoval schopnost svého Mistra sedět na židli, sledovat dění a zaměřit se na jedinou věc, kterou všichni ostatní přehlíželi. Ale tentokrát nenastal žádný okamžik proniknutí do problému, žádná nová perspektiva. Prostě vstal spolu s ostatními, když jednání uvázla na mrtvém bodě, a obrátil se k odchodu. Obi-Wan honem také vstal a spěchal ven za ním.
"Mistře."
Qui-Gon se zastavil, ale neohlédl se. "Ano, Padawane?"
A bylo to tu zas. Ten nejasný pocit nesprávnosti, zjevné formálnosti. Obi-Wan se zamračil. "Je všechno v pořádku?" Nemohl ani uvěřit, že se na to ptá. Bylo nemístné, aby učedník zpytoval svého Mistra... a přesto...
Jedi znehybněl. "Jsem v pořádku. To jen...trochu mě bolí hlava."
Obi-Wan cítil znepokojení. "Měl byste navštívit léčitele."
"Budu v pořádku." Jeho hlas zazněl ostře. "Mezitím radím, abys prostudoval smlouvy, o nichž jsme jednali včera. Možná se něčemu přiučíš." V Mistrově hlase byl odměřený náznak toho, že považuje hovor za ukončený, což Obi-Wan nemohl ignorovat.
"Já... Ano, Mistře."
Qui-Gon krátce kývl a pokračoval v cestě dolů chodbou, nechávaje Obi-Wana samotného a s rostoucím pocitem neklidu.

* * *

Obi-Wanovo zlé tušení během těch hodin nevyprchalo, ba naopak vzrostlo, až byl silně nervózní a celý nesvůj. Obi-Wan si říkal, že by si s tím neměl dělat těžkou hlavu, a zahrabal se do hromady starých smluv na stole před sebou a snažil se ignorovat netrpělivé pohledy diplomatů sedících kolem. Potají opět pohlédl na chronometr, pohledem přejel přes slavnostní gardu lemující vchod.
Trvalo to ještě několik minut, než se dveře otevřely a Qui- Gon vešel do konferenčního sálu. Jedi beze slova přešel místnost a posadil se vedle Padawana, opřel se a založil si ruce na prsou. Ministerský předseda Kherosu na něj přes stůl vrhl vyčítavý pohled a pak začal mluvit.
Obi-Wan věnoval Mistrovi krátký pohled a mírně se zamračil. Bylo na něm rozhodně něco jiného. Něco špatného. A on netušil co. Obi-Wan cítil, jak mu napětí přímo před očima houstne a odvrátil zrak, třel si spánky a snažil se soustředit na slova ministerského předsedy.

* * *

Má podezření. Ano.Tak je to. Obi-Wane, podívej se lépe. Nevěř tomu, co ti říkají tvé oči. Věř svým instinktům.
Qui-Gon se opět pokusil bojovat s těmi pouty, která ho držela. A jako vždy jeho snahy selhaly a on se opět schoulil v koutku své mysli, sleduje a vyčkávaje se špatně skrývaným zklamáním.
Začalo to den předtím. Meditoval a připravoval se na vyjednávání nadcházejícího dne. Cítil mír a klid. A pak - něco – vtrhlo do jeho mysli a odhodilo ho křičícího v tiché agónii do nějakého temného zákoutí jeho mysli – zatímco se to zmocnilo jeho těla. A tam to také zůstalo, nehledě na skutečnost, jak moc se Qui-Gon snažil vypudit. Ovládalo to jeho jednání, jak mluvil s kherosijskými státními činiteli... a teď to dokonce sedělo vedle jeho učedníka.
Obi-Wan. On byl jediný, kdo měl zatím podezření. Qui-Gona to nepřekvapovalo. Kromě Mistra Yody ho znal nejlépe právě jeho učedník. I když nečekal, že si chlapec uvědomí, že je něco špatně, tak brzy... Bylo to zřejmě mírou jejich vzájemné blízkosti, že v něm podezření vzklíčilo tak rychle. Podvodníkovo vystupování bylo téměř dokonalé. Ať už mu tělo ukradlo cokoliv, muselo to nějak získat i přístup k jeho vzpomínkám. Byla to vynikající maškaráda, to musel Qui-Gon připustit. Moc chyb to neudělalo. Zatím.
Padawane, podívej se na mě.
Qui-Gon viděl, že mu Obi-Wan věnuje další postranní pohled, a četl v jeho držení těla napětí a zmatek.
To je ono, Obi-Wane... Tvé podezření je správné...

* * *

Obi-Wan po očku sledoval svého Mistra. Po všech stránkách Qui-Gon naslouchal ministerskému předsedovi Kherosu a vstřebával veškeré nuance konverzace. A přesto, proč všechny Obi-Wanovy instinkty hlasitě protestovaly? Proč měl pocit... hrůzy, když na svého Mistra pohlédl? Chvíli zvažoval své možnosti a pak náhle dospěl k rozhodnutí a obrátil se na muže vedle sebe.
"Mistře," zašeptal.
"Co je?"
"Už se cítíte lépe?"
"Ano." Znělo to netrpělivě a Jedi udělal rychlé umlčující gesto.
Obi-Wan zaváhal a uvažoval o tom, že to nechá být. Koneckonců, co má říci? 'Mimochodem, Mistře, všiml jsem si, že se chováte divně. Ne, nemám žádné důkazy na podporu svých závěrů, jen niterní instinkt a pocit blížící se zkázy. Máte zájem o vysvětlení?' Ne. Rozhodně ne. Ale hlodavý pocit naléhavosti v něm zesílil natolik, že už se nedal ignorovat. Napřímil se.
"Mistře... já," spustil.
Muž vedle něj mu věnoval chladný pohled. "Jestli nedokážeš sedět tiše, Obi-Wane, navrhuji, abys opustil sál a trochu se zamyslel nad tím, co předepisuje slušnost." Ministerský předseda přerušil svou řeč a zůstal na ně hledět.
Obi-Wan cítil, jak rudne a zápasil s naléhavou touhou propadnout se do židle. "Omlouvám se, Mistře..."
"Jdi." Znělo to jako zavrčení.
S rozpálenou tváří a ušima Obi-Wan poslechl, slezl ze židle a neochotně vstal. Cítil, jak na něj všichni upírají zrak, ale nevzhlédl, aby se střetl s jejich pohledy, celou jeho bytost zaplavily rozpaky. Tak tiše, jak jen to šlo, se otočil a opustil sál.
Nečekaně za sebou ucítil pohyb. Obi-Wan se v půli pohybu zarazil a ohlédl se. Jeden z diplomatů překvapeně vykřikl...a pak ho něco tvrdě udeřilo přes pravou líci. Obi-Wan zavrávoral, pohled se mu silou toho úderu zamlžil. Těžce dopadl na podlahu, chvilkově omráčený.
Zazněly výkřiky, uslyšel za sebou náhlou činnost a pak byl Obi-Wan beze všech ceremonií vytažen na nohy, světelný meč mu byl stržen z opasku a svalnatá paže ho sevřela pod krkem. Pouhých několik centimetrů od jeho hrdla náhle zašuměla a zapraskala smaragdová čepel světelného meče. Prohnul se v zádech, aby uvolnil tlak na svém hrdle a bezvýsledně škubl rukou. Qui-Gonovou rukou.
"Ani hnout." Byl to Qui-Gonův hlas, ale měl chladný a bezcitný tón, který Obi-Wan u Jediho nikdy neslyšel. Rychlý pohyb Kherosanů ustal a pomalu se rozhostilo ticho. Obi-Wan mrkáním zaháněl poslední hvězdičky, které mu tančili před očima, ošívaje se nad bolestí v obličeji. Qui-Gon (ne však opravdový Qui-Gon, jehož podvědomí křičelo) ho pevně držel před sebou jako štít. Všechny stráže vytáhly blastery.
"Odhoďte zbraně, nebo toho kluka zabiju." Znělo to prázdně a bezcitně. Obi-Wan tomu věřil. V tom hlase nebylo stopy po lži. Zabije ho bez váhání. Meč se posunul o zlomek blíž k jeho hrdlu a učedník ztuhl, snaže se téměř nedýchat.
"Všichni zpátky ode dveří - pomalu. Zůstaňte tam, kde na vás uvidím. Žádné legrácky, jinak budete mít příležitost vidět umírat Jediho. Bolestivě."
"Mistře Qui-Gone..." Hlas ministerského předsedy se chvěl a jeho tvář byla popelavě šedá.
"To není Qui-Gon," podařilo se Obi-Wanovi vyjeknout, pak stisk na jeho hrdle zesílil a uťal jeho slova. A jeho dech. Obi-Wanovi se opět rozostřil pohled. Kolem nich stráže pomalu odhazovaly zbraně na zem, když jim to jeden z diplomatů naznačil. Pak poslušně ustoupily a uvolnily cestu ke dveřím. Obi-Wan byl krok za krokem vlečen k východu.
"Můžeme si promluvit..." Kherosanský šéf bezpečnosti opatrně obcházel stůl.
"Na mluvení už je pozdě."
Obi-Wan zatnul zuby, když se za nimi otevřely dveře a on byl proti své vůli vyvlečen na chodbu.

* * *

Qui-Gon se celou silou své mysli vrhnul na bytost ve svém těle. Tohle nesměl dopustit, nemohl tomuhle...téhle stvůře... dovolit ublížit Obi-Wanovi. Jeho tělo bylo zneužito proti osobě, která pro něho znamenala nejvíc. Když slyšel, jak jeho učedník zalapal bolestí po dechu, projela jím vlna hněvu.
Bylo to k ničemu. Žádným způsobem nemohl proniknout bariérou, která se kolem něj vytvořila. To úsilí ho vyčerpalo a oslabilo. Když se stahoval zpátky do vězení, jímž se mu stala vlastní mysl, vyslal k chlapci ve svých rukou tichou omluvu.

* * *

Několika kherosanským úředníkům se naskytl jedinečný pohled na jediského Mistra držícího svého padawana jako rukojmí, než je něčí rozkazy přinutily vyklidit chodbu. Muž ho stále držel. Natáhl krok a Obi-Wanovi trvalo jen chvilku, než si uvědomil, kam mají namířeno – do hangáru.
Učedník se schválně snažit je zpomalit, ale sevření na jeho hrdle sílilo, dokud si to nerozmyslel. V bezvědomí svým zachráncům nebude nic platný.
Jeho Mistr z nějakého důvodu není jeho Mistrem. To bylo vše, co věděl. Ale kdo to tedy je? Na to neexistovala odpověď. Učedník vyslal k muži své pocity a snažil se dotknout jeho mysli. Nic. Síla po něm sklouzla jako voda po stěně. Ten podvodník byl buď odolný vůči Obi-Wanovým snahám nebo na něj Síla neměla žádný vliv...
A potom už dorazili do hangáru a bylo pozdě. Obi-Wanův uchvatitel ho rychle vtáhl do nejbližší lodi, do kherosanského raketoplánu, odemkl dveře a strčil ho dovnitř. Když za nimi dveře zase zavřel, shodil Obi-Wana do pilotního křesla a vypnul světelný meč.
"Odstartuj."
Obi-Wan se zatvrdil. "Ne."
Mužovou tváří se mihlo překvapení v hrubé parodii na výraz, který tolikrát předtím viděl u Qui-Gona. Jenže to nebyl Qui-Gon.
"Kdo jste?" Obi-Wan se snažil udržet klidný hlas a potlačil nutkání třít si hrdlo a odkašlat si.
"Jsem ten, kdo tě zabije, jestli tuhle věc neuvedeš do pohybu." Muž se výhružně naklonil blíž.
Obi-Wan potlačil touhu polknout a odvrátit zrak. Neustoupí. Nemůže. Ne kvůli sobě, ale kvůli bezpečí svého Mistra, které teď možná záviselo na jeho odvaze. Kromě toho, pravděpodobně potřebuje jen trochu víc času, než Kherosané na něco přijdou...
"Kde je Mistr Qui-Gon? Co jste s ním udělal?"
"Jsem přímo tady, Padawane. Jsem přímo tady." Vysmíval se mu ten muž.
Obi-Wanovi se zúžily oči. "Je mi jedno, jak vypadáte – Vy nejste on." Jenom udržet ještě chvíli hovor, pomyslel si zoufale. Ještě pár minut...
Jako kdyby Obi-Wanovi četl myšlenky, jeho věznitel se natáhl za něj a zapnul štíty. Zatraceně! Obi-Wan se ohlédl a zjistil, že hledí přímo na... konec kherosanského blasteru.
"Teď nastartuješ motory a odvezeš nás odsud. To není prosba." Jestliže byl jeho hlas předtím chladný, tak teď byl přímo ledový.
"Leťte si s tím sám." Obi-Wan se odvrátil, založil ruce na prsou a rezolutně hleděl z okna, přičemž si nepřestával připomínat, že nemluví se svým Mistrem.
Uzamčený ve svém vězení Qui-Gon cítil vlnu vzteku, která cizí bytostí projela a zamrazilo ho. Opatrně, Padawane.
Cizinec vytáhl učedníka na nohy a vší silou Qui-Gonových paží jím udeřil o přepážku. Obi-Wan sebou cukl, ale nevydal ani hlásku. Pohlédl na blaster v mužově druhé ruce.
"Když mě zastřelíte," řekl opovržlivě, "kdo pak bude řídit loď?" Začínalo být zřejmé, že tato osoba raketoplán řídit neumí... Možná věděl dost, aby se vydával za Qui-Gona, ale řídit raketoplán bylo zřejmě mimo jeho schopnosti. Alespoň v to Obi-Wan doufal...
Muž pohlédl na zbraň a pousmál se (to všechno bylo špatně... byl to Qui-Gonův úsměv, ale nebyl v něm Qui- Gon) a zastrčil si ho za opasek, pak se natáhl ke konzoli a zapnul všechny zbraňové systémy. "Jestli s touhle lodí neodletíš, začnu střílet. Na náhodný cíl," řekl konverzačním tónem. "Myslím, že i takhle malá loď dokáže nadělat pěknou škodu v bezpečnostních jednotkách, které každou chvílí přijdou těmi dveřmi, co myslíš ty?" Posadil se do sedadla kopilota a mávl rukou k hangárovým dveřím. "Počkáme na ně a uvidíme, co se stane?"
Jejich pohledy se střetly. Obi-Wan uhnul první. Neměl na vybranou. Zatnul zuby a nahodil všechny systémy s chladnou profesionalitou, která maskovala bouři emocí, jež jím zmítala. Za několik okamžiků už raketoplán předl energií. Pomalu a rozvážně loď opustila těsný prostor hangáru a zamířila atmosférou do volného vesmíru.

* * *

"Co teď?" Obi-Wan střelil pohledem po svém vězniteli.
"Sem." Muž mu podal soubor souřadnic. Obi-Wan na ně pohlédl.
"Co je to za místo?"
"To brzy uvidíš. Jen zadej kurz."
Obi-Wan se s ním nepřel. Poslechl, přepnul na autopilota a pak se opět obrátil na muže.
"Co teď?" zeptal se opět.
Věznitel pozoroval hvězdy míhající se za oknem. "Teď budeme čekat." Ztichl.
Obi-Wan se zamračil, ignoruje bolest, kterou mu ten pohyb způsobil. "Kdo jste?" opakoval.
"Proč myslíš, že nejsem Qui-Gon Jinn?"
Obi-Wan se ušklíbl. "Tak se na to podívejme," řekl suše, "Zaútočil jste na mě, vyhrožoval mi, vzal si mě jako rukojmí a způsobil diplomatický incident. Dejme tomu, že jsem si jistý, že Mistr Qui-Gon pravděpodobně toužil všechny tyto věci během mého výcviku někdy udělat, ale řekněme prostě, že doposud se obdivuhodně ovládal. A kromě toho, nepohybujete se, nechováte se, nemluvíte a ani nezníte jako on. Takže chci vědět... kdo jste a kde je můj Mistr?!" Jeho slova získala nebezpečný podtón.
Muž se krátce usmál. "Jmenuji se Eidolon. K tvým službám," řekl posměšně.
Eidolon. No, tak to byl začátek. Obi-Wan zopakoval otázku, která ho trápila nejvíc. "Kde je Mistr Qui-Gon?"
"Pryč. Mrtvý."
Učedníka zamrazilo. "Nevěřím vám."
Eidolon se usmál. Byl to ošklivý úsměv, při kterém Obi- Wanovi přeběhl mráz po zádech. "Věř tomu," řekl, "Zabil jsem ho a vzal si jeho tělo. Ani se nezmohl na odpor."
Byla to právě ta poslední věta, která zklidnila jeho rozvířené emoce. Qui-Gon by se nikdy nevzdal bez boje. Bojoval by do až do hořkého konce... a jestli v tomhle Eidolon lhal, pak mohl lhát i ve všem ostatním. "Nevěřím vám," opakoval rozhodně.
Eidolonovi se zúžily oči a pak jeho prst vystřelil a škrábl Obi-Wana do tváře. I ten letmý dotek zabolel a Padawan se otřásl. Eidolon se ponuře usmál a pak se pohledem opět vrátil ke hvězdám za oknem.
"To je mi jedno."
Qui-Gon se uvnitř také otřásl. Učedníkova tvář už nesla stopy po jeho... Eidolonově zásahu a z Obi-Wanova toporného držení těla bylo zřejmé, že má i další zranění, které mu způsobil náraz na přepážku. Vzplanul v něm hněv. Zastavím toho cizince, přísahal si Qui-Gon. Však já ho nějak zastavím...