Vyhoštěný 4. část

Obi-Wan prožil zbytek dne jako ve snách. Qui-Gon nemluvil s nikým, pouze s Vládkyní a to jen šeptem. Většinu času jen stál vedle jejího trůnu a poslouchal.

Samotná Vládkyně byla pro Obi-Wana postavou, která ho naplňovala úžasem. Byl zvyklý na členy královských rodin a šlechtu, ale ona vyzařovala zvláštní druh klidu a téměř božské vznešenosti. Zdálo se, že se při pohledu na něj stále usmívá a úsměv rozehříval její jinak chladné rysy. Říkal si, odkud zná Qui-Gona a proč o ní nikdy neslyšel.

Risoin byl bledý. Obi-Wan se neubránil mírně spokojenému úsměvu, když si vzpomněl na Risoinovu pohlednou tvář, rudnoucí při pohledu na Qui-Gona. Po zbylou dobu poslal Obi-Wana do jejich pokoje.

Byla to jen malá oklika.

Zaklepal na zdobené dveře Qui-Gonova pokoje a zaslechl slabé „Dále." Když strčil do dveří a otevřel, spatřil Qui-Gona stojícího u vysokého okna, jak prsty přejíždí po  holografické kouli měnící barvy. Jeho tvář byla soustředěná a zaměřená na ten hlavolam.

„Zdravím tě, Mistře," řekl Obi-Wan neohrabaně.

Qui-Gon zvedl hlavu, aniž by byl překvapen. Když pohlédl na svého bývalého učedníka, v jeho modrých očích se zračil hluboký smutek. „Neříkej mi, Mistře. Už jím nejsem."

„Mistře," řekl Obi-Wan, úmyslně zdůrazňuje to slovo, když si sedal na vyboulené křeslo, vyrobené spíše pro pohodlí než pro potěchu oka. „Proč jsi tady? Nikdy jsi mi o Vládkyni nevyprávěl, ale…"

Qui-Gon se slabě usmál a stiskl tlačítko na panelu, hlavolam zmizel. „Znám Vládkyni už skoro čtyřicet let," řekl tiše, aniž by Obi-Wana znovu napomínal, že ho oslovuje 'Mistře'. Na okamžik vypadal téměř šťastně. „Nešťastnou náhodou jsem zničil květinu v její zahradě a byl jsem přistižen, když jsem se snažil dát to do pořádku."

Obi-Wan se chtě nechtě musel usmát.

Qui-Gon pohlédl na své ruce plné mozolů. „Něco bys měl přece jen vědět, Obi-Wane. Před lety ztratila Vládkyně manžela a své dvě děti. Setkal jsem se s ní krátce po smrti jejího manžela a dcery a má přítomnost možná… zaplnila tu trhlinu. Dala jí něco, nač se mohla soustředit. Byla pro mě celou tu dobu, co jí znám, jako matka."

Mladší z obou mužů se nad tím chvíli zamyslel a mírně se při tom zamračil. „Co myslela tím, co o tobě předtím řekla?" zeptal se.

Qui-Gon slabě zasténal a zabořil se do svého křesla. „Před lety, když jsem byl jen o málo starší než ty, pomohl jsem na Aladellu potlačit povstání. Šlechtic jménem Talinos se pokusil o atentát na Saleil a převzít vládu nad kapitolem. Pomohl jsem Saleil získat zpět její postavení… a zabil jsem Talinose." V hlase staršího muže zazněla hluboká lítost.

Obi-Wan se zamračil. Byl to pro něj trochu šok slyšet křestní jméno Vládkyně a že ho Qui-Gon používá. „Ví o tom Rada?"

„Ano, vědí to. Nelíbilo se jim to, ale Saleil se za mě přimluvila. Nikdy jsem se kvůli tomu nedostal do potíží." Qui-Gon si sepnul ruce v týle a opřel se. „A teď zas ty mi řekni, co tady děláte?"

>Obi-Wan si promnul oči. „V Paláci byla nedávno nalezena bomba ve stylu Talinosových vražedných pokusů a Vládkyně požádala Řád Jedi, aby zjistil, kdo ji tam umístil a jestli se jí nyní nepokoušejí zabít Talinosovy kohorty.

Qui-Gon se zamračil sám pro sebe, jak o tom přemýšlel. „Co o tom soudí tvůj Mistr?"

„Nemám tušení, nemluví se mnou o tom," odpověděl Obi-Wan stroze, popuzený jak zmínkou o Risoinovi coby jeho Mistrovi tak tím, že před ním starší Jedi zamlčuje své záležitosti. „Myslí si, že mně i tobě musí ukázat."

Qui-Gonovo obočí vylétlo nahoru. „To mi skoro lichotí," řekl s mírným úsměvem.

* * *

Když se Obi-Wan vrátil do společných komnat, Risoin přecházel sem a tam a jeho plášť za ním při chůzi vlál. „Tak jsi zpátky," řekl příkře.

Obi-Wan se posadil vedle přecházejícího Rytíře a snažil se tvářit nenápadně. Risoin na něho pohlédl s náznakem úsměšku. „Je tady proto, aby se pokusil u Rady získat zpět své postavení," zuřil. „Snaží se najít toho útočníka - "

„Qui-Gon sem přijel ještě předtím, než jsi dostal tento úkol," konstatoval chladně Obi-Wan. „Je osobním přítelem Vládkyně."

Risoin zasupěl a přestal zírat na Obi-Wana. „Co by dělala královna s někým takovým jako je Qui-Gon Jinn?"

Obi-Wan se afektovaně usmál a přivřel oči. „Jestli to chápu správně, bývala kdysi sama jakousi světoběžnicí…"

Chvíli to vypadalo, že se Risoin chystá něco říct, ale pak si to nejspíš rozmyslel. „Jenom nám všechno zkomplikuje," řekl ztěžka a klesl na divan. Jeho ztrhanou tvář, zdálo se, na chvíli naplnilo zahanbení, zračilo se i v jeho zelených očích. Pak se do něj vrátila tatáž arogance a zlomila tu iluzi.

Obi-Wan chvíli hleděl na Risoina, pak vstal a odebral se kolem mnoha kusů kamenného vybavení do své ložnice, tmavé a chladnoucí ze zapadajícího slunce. Když se za ním zavřely dveře, slabě se zachvěl.

* * *

Qui-Gon stál na balkóně a shlížel dolů na okázalou řadu pouštních rostlin, vlnících se ve svitu hvězd. Z klenutých dveří, za nimiž se konal usedlý banket, se linul proud teplého světla. Nad ním jako řada lamp zářilo třináct aladellských měsíců. Bude se mu stýskat po jeho sluncem zalité kráse. Po Saleil…

Po Obi-Wanovi.

Srdce se mu zachvělo, když si vzpomněl na Obi-Wana, dotčeného, po boku jiného Jedie – mladíka jménem Risoin. Obi-Wan nebyl k Risoinovi příliš zdvořilý a sotva s ním během večeře promluvil. Qui-Gon se několikrát pokusil spojit s Obi-Wanem prostřednictvím Síly, aby ho požádal, aby se k Risoinovi nechoval tak chladně. Ale jeho prosby nebyly vyslyšeny.

„Qui-Gone?" Saleilin chladný chraptivý hlas. „Jsi v pořádku?"

Obrátil se k ní a bezvýrazně se usmál. „Je mi dobře… jen jsem přemýšlel."

„O Obi-Wanovi," řekla tiše.

„Ano…"

„Děláš  si o něj starosti." Saleil mírně přivřela své temné oči, když její útlá ruka spočinula na Qui-Gonově rameni.

Qui-Gon přikývl se slabým náznakem úsměvu. Ačkoli nebyla Vládkyně vnímavá na Sílu, byla obdařena mírně empatickými schopnostmi jako všichni Aladellané. A moudrost a žal, které jí přinášelo jejích stodvanáct let. „Dělám si starosti. Obi-Wan… byl pro mě skoro jako vlastní syn a na tuhle změnu reaguje tím nejhorším možným způsobem…"

„Jako bys reagoval ty," dodala Saleil, oči se jí zúžily pobavením ještě víc. Qui-Gon se usmál a chtěl jí odpovědět… když vtom Palácem otřásl výbuch bomby…