Jako stříbrný stín vklouzla do pavilónu z kamenných pilířů, od úst jí šla pára do chladného večerního vzduchu. Dotkla se skrytého vypínače a kolem ní zavířil barevný hologram - kruh jedijské Rady v životní velikosti. Pomalu obrátila tvář k Mace Winduovi a Yodovi, usazeným pohodlně v jejich měkkých křeslech. "Mistři," pronesla Vládkyně s mírným pokynutím hlavy. Mace Windu vstal a na znamení úcty k ní se poklonil a pak se opět s úsměvem posadil. "Zdravím tě, má paní." "Dobrý večer," odpověděla Vládkyně a posadila se na kamenný trůn. "Přišla jsem, abych si s vámi promluvila o Qui-Gon Jinnovi." Výraz hluboké únavy přeběhl přes snědou tvář Mace Windu, jakoby byl nešťastný avšak ohledně této záležitosti neoblomný. "Má paní, pokud jste to slyšela od něho, znáte jen polovinu příběhu - " "Ano," odpověděla Vládkyně, pohled jí sklouzl k rukám, kde si v prstech s perleťově nalakovanými nehty na opěradle trůnu pohrávala s počítačovým čipem. "Slyšela jsem jeho příběh, je plný neštěstí a hanby, ať už zasloužených či ne. Také jsem informovala na planetě Meidal'izan a přečetla si jeho zprávu o této záležitosti." Její oči těkaly z jedné tváře na druhou a pokaždé se mírně přivřely. "Nic mě nepřesvědčilo, že by bylo něco uděláno špatně." Pohledem spočinula na Mace Winduovi a v očích se jí zablesklo. "Řekněte mi, Mistře Windu - co byste dělali, kdyby si Qui-Gon zvolil jinak a zachránil zkorumpovaného meidal'izanského monarchu na úkor téměř tisíce nevinných na povrchu?" Zdálo se, že o tom Windu přemýšlí. Pohlédl zpříma na tu krásnou ženu, která na něho upřeně hleděla. "Nevím," přiznal tiše. Královnin pohled ztvrdl. "Jste si plně vědomi toho, že ten Rytíř Jedi, kterého jste mi poslali, očividně ambiciózní a posedlý touhou se předvést, málem zatkl nevinného muže? A ten Qui-Gon Jinn, kterého odmítáte uznat za svého, odhalil vraha?" Vládkyně se ve svém křesle opřela, nyní se soustředila na shrbenou vrásčitou postavu Mistra Yody, jehož jasné oči zářily dokonce i na hologramu. "Už je to téměř třicet let, co Qui-Gon Jinn riskoval trest, jímž nyní trpí kvůli mně. Je osobně odpovědný za dnešní záchranu mého života a bezpečí našeho světa, díky své odvaze a jasnému úsudku." Její sličná tvář zjemněla. "Ačkoliv na mé planetě je chován v úctě a vzpomíná se na něj jako na velkého hrdinu, jedijská Rada neuznává nic, co pro Aladell udělal." "Neměli jsme tušení o rozsahu jeho činů," odpověděla Adi Gallia a hluboce se zachmuřila. "Neupřesnil nám, co se stalo." Saleil vstala ze svého trůnu a napřímila se ve své plné výšce. "Pokud má mínění vládce planety takový význam, pak tedy vězte, že Qui-Gon Jinn mi zachránil život více než jedenkrát a podle mého je to ten nestatečnější a nejobdivuhodnější člověk, jakého jsem kdy poznala." Nastalo dlouhé ticho, jak Jediové sledovali královnu. Na okamžik se zdálo, že stojí nad nimi všemi, její tmavé oči si je ve tmě měřily, v temném nočním vzduchu vypadala jako duch konfrontace ve stříbrném hávu. Pak Mace Windu pohlédl na Yodu, který slabě přikývl. Snědý muž povstal a stanul Vládkyni tváří v tvář s mírným úsměvem. "Qui-Gon Jinn je opět vítán v Řádu Jedi." Vládkyně kývla na Mace Windua a pak se hluboce poklonila. Byla to známka respektu, jež by žádný Aladellan od své vážené Vládkyně nečekal, že by vzdala Jediům, ale Windu pochopil toto gesto souhlasu a nevyslovených díků. Také se na oplátku hluboce poklonil a hologramy Jediů se rozplynuly v nočním vzduchu jako duchové. Vládkyně dlouhou chvíli stála v zahradním pavilónu. Její tmavé vlasy a stříbrné šaty vlály v lehkém vánku. Na její bledé tváři se objevil slabý úsměv, když si přes sebe přehodila lehký plášť a vyklouzla ven, zpátky do teplejších chodeb paláce. Když mířila do Qui-Gonových komnat, dýchala zhluboka. Vysoká okna byla otevřená dokořán vstříc chladnému nočnímu vzduchu a do komnat pronikala vůně z jejích zahrad. Vklouzla do dveří a pohlédla na nízkou koženou pohovku u dveří, kde vysoký muž schoulil, aniž si předtím sundal boty. Qui-Gon hluboce spal, ale slabě se pohnul, když se posadila vedle něho zajela mu prsty do dlouhých hnědých vlasů. Své široké pěšti měl sevřené u svého obličeje, kde na koženém poltáři několik tmavých skvrn prozradilo jeho prolité slzy. Vládkyně ho dlouhou chvíli pozorovala, pak se sklonila a přitiskla své rty na jeho čelo. Vyklouzla ven do noci, do svých vlastních komnat. * * * Když Qui-Gon vešel do jejího trůnního sálu, Vládkyně zvedla hlavu. Dlouhé vlasy měl rozcuchané a světlý oděv pomačkaný, jako kdyby se oblékl narychlo. Blaženě se však usmíval a oči mu zářily jako hvězdy. Saleil se usmála jeho radosti a když vstala ze svého trůnu, její čistě bílé šaty zazářily, jak sestoupila ze svého stolce. "Nečekala jsem, že tě uvidím tak brzy šťastného," řekla tiše. Qui-Gonovu rozradostněnou tvář zastínil slabý stín nejistoty. "Rada odvolala mé vyhoštění," řekl tiše. "Byl jsem znovu povolán nejbližším transportem zpátky na Coruscant." Na chvíli se zahleděl z okna jakoby se zastyděl. Vládkyně usmála a zavrtěla svou tmavou hlavou. "Qui-Gone, myslela jsem si, že Rada nejspíš odvolá své rozhodnutí. Stejně jako mě těší mít tě tady, vím, že život Jedie je pro tebe vším. Jednoho dne sem možná přijdeš, ale ne teď - " odmlčela se, jakoby zvažovala slova, jež se chystala říci, " - můj synu." Qui-Gon prudce zvedl hlavu, jeho oči se zaplnily slzami radosti a překvapení. Vládkyně k němu pozvedla své paže a on ji objal tak těsně, jakoby byl její vlastní. * * * Obi-Wan dávno shodil svůj plášť v pravém poledním horku a spolu s hluboce pokořeným Risoinem ho nechal na palubě transportéru směřujícího na Coruscant. Mladík vypadal jako kdyby prožil nervový kolaps, ale Obi-Wan shledával znepokojivě obtížným cítit k němu jakoukoliv lítost. Při tom pomyšlení se dostával do těžkých potíží… Qui-Gon a Vládkyně se objevili na plošině, s hrstkou rudě oděných stráží. Qui-Gon své roucho zanechal na Coruscantu, ale světelný meč mu visel u pasu. Obi-Wan se spokojeně usmál - propašoval zbraň z Coruscantu ve svých šatech. Nechtěl, aby ho deaktivovali a dobře si pamatoval Qui-Gonovu radost, že ho má zpátky. Vládkyně se postavila na špičky a políbila Qui-Gona na čelo, pak byla sevřena v pevném objetí a její paže zahalené v krajkových rukávech se ovinuly kolem jeho krku. Chvíli Obi-Wan sledoval pouze jejich objetí. Pak Vládkyně vyklouzla z objetí a s úsměvem přistoupila k Obi-Wanovi. Když se mladík začal klanět, zvedla ruku. "Žádám tě jako přítelkyně, Obi-Wane Kenobi, ne jako Vládkyně Aladellu." "Ano, má paní," otázal se Obi-Wan mírně zmatený. Slabě se usmála. "Až poletíte na nějaké misi kolem Aladellu - přijdeš mě, prosím, spolu se svým Mistrem navštívit?" Obi-Wan cítil, že se začíná usmívat, ačkoliv se zoufale snažil zůstat vážný. "Bude mi potěšením," odpověděl stydlivě. Úsměv Saleil se počal rozšiřovat, když se naklonila a mírně ho štípla do tváře. Když Obi-Wan následoval svého Mistra do transportéru, zazdálo se mu, že spatřil stín osamělosti přeběhnout přes její krásnou tvář. Slabě zamávala, když se transportér odlepil od země, malá opuštěná postava. Obi-Wan jí zamával, cítil, že jim právě udělila jakési požehnání… Když se transportér ztratil na obloze, Vládkyně Saleil sepjala ruce a vydala se zpět do paláce…