Nástrahy Yodovy kuchyně

Obi-Wan a Qui-Gon procházejí Chrámem. Qui-Gon vypadá trochu sklesle, zatímco Obi-Wan je extrémně veselý.
OBI-WAN: Mistře, už jste někdy předtím ochutnal kuchyni Mistra Yody?
QUI-GON: Ach, ano. Často v době, kdy jsem byl jeho padawanem.
OBI-WAN: A jaké to je?
QUI-GON: Jedinečné.
Obi-Wan chce říct víc, ale záblesk v Qui-Gonových očích ho umlčí. Oba Jediové se zastaví před dveřmi a zazvoní na zvonek. Zevnitř je slyšet Yoda.
YODA: Vstupte!
Dveře se otevřou, oba vejdou dovnitř a začnou se rozhlížet v dusivé mlze kolem sebe. Yoda se vynoří z kuchyně. Má na sobě vysokou kuchařskou čepici, zástěru a v každé ruce mává jednou vařečkou.
YODA: Brzy přišli jste, hmm.
QUI-GON: Omlouváme se, Mistře Yodo. Trochu jsme uklízeli v…
YODA: Čas Jediů k jídlu je, hmm? (zachichotá se)
Obi-Wan a Qui-Gon se posadí k velmi nízkému stolu a sledují Yodu, který přináší ohromný kouřící hrnec, jako by to byl mohutný balvan. Qui-Gon začne vstávat.
QUI-GON: Dovolte, pomohu vám, Mistře.
YODA: Pomoc já nepotřebuji. Ještě tak starý nejsem já.
OBI-WAN: Jak přesně JSTE starý?
Qui-Gon uštědří svému učedníkovi mírný pohlavek.
YODA: Dost starý.
Yoda položí hrnec a nabere do misek hustou hnědou polévku. Qui-Gon začne okamžitě jíst, ale Obi-Wan na ni jen zírá. Yoda se znovu odbelhá do kuchyně.
OBI-WAN: Mistře…
QUI-GON: (tlumeně) Ano?
YODA: (z kuchyně) S plnou pusou, ty mluvíš!
Qui-Gon zrudne a s námahou polkne.
OBI-WAN: Myslím, že… na mne ta polévka právě mrkla.
QUI-GON: Nedívej se na ni. Jen ji jez.
OBI-WAN: A musím to sníst?
QUI-GON: Ano.
OBI-WAN: Ale já jsem moc mladý na to, abych umřel.
QUI-GON: Umřel, můj ty smutku! Žil jsem s Yodovým kuchařským uměním jedenáct let, tak myslím, že tě to pro jednou nezabije.
OBI-WAN: Ale co když UMŘU?
QUI-GON: (směje se) Pak jsem se mýlil.
Obi-Wan vzdychne a váhavě polévku ochutná. Oči se mu rozšíří.
OBI-WAN: Není to tak zlé!
Yoda vstoupí s talířem vdolečků a nazelenalým rosolem.
YODA: Chutná ti? Báječnou kořeněnou příchuť pavoukonetopýrů má.
Obi-Wan se začne dusit, až téměř padne obličejem na stůl. Qui-Gon jej soucitně poplácá po rameni, když se Yoda usměje, mrkne a podává mu talíř vdolečků.

Později se Obi-Wan s Qui-Gonem vynoří z Yodova pokoje. Qui-Gon se směje od ucha k uchu, zatímco Obi-Wan vypadá, že se mu zvedá žaludek.
OBI-WAN: Nevím, jestli bych dokázal jíst pavoukonetopýry celé ty roky…
QUI-GON: Tys nikdy nesnědl ani jednoho, Obi-Wane. Yoda to nastražil. Dokonce bych se vsadil, že je to taková terapie.
Obi-Wan zrudne.
OBI-WAN: Vy jste to věděl?
V Yodově pokoji se malý zelený kuchař sám pro sebe směje, jí čokoládové vdolečky a hraje si s krabicí od fazolové polévky. Vedle něj chladne miska „polévky z pavoukonetopýrů“.
YODA: Naposled směji se já.