|
|
Hon na Obi-Wana Kenobiho
Autor: Seven
Překlad: Raume
1.
Tiché zaklepání. „Mistře?“
Qui-Gon odložil svůj datapad a vyklouzl z postele. Jak šel ke dveřím, bosé nohy se mu bořily do koberce. S příchodem noci luxusní apartmá potemnělo, přesto však stále nemohl usnout.
Dveře se rychle otevřely a on na chodbě spatřil stát svého učedníka, jehož tělo bylo napjaté, oči krví podlité. Obi-Wan kradmo pohlédl svému mistru přes rameno: „Není tu ona, že ne?“ zeptal se.
Qui-Gonovo zmateně svraštil čelo. „Ne…“
Obi-Wan vydechl úlevou a vklouznul k němu do apartmá. „Nemáte vodu?“ zeptal se slabě. „Myslím, že ve snaze před ní utéct jsem oběhl palác pětkrát dokola…“
„Utéct před kým?“ zeptal se Qui-Gon a sáhl do chladničky pro sklenici vody.
„Princezně Mirice přece!“ Obi-Wan to jméno vyslovil, jako by to byla kletba. „NEVĚŘIL byste, jak je rychlá. Přísahám. Myslím, že si možná zlomila žebro…“
Qui-Gon se mračil a vzpomínal na štíhlou, zlatovlasou princeznu po boku jejího otce krále Ajuka. Na princeznu, na jejíž svatbu měli za úkol Obi-Wan a Qui-Gon dohlédnout. Na princeznu uculující se na Obi-Wana, i když Qui-Gon neměl tušení, co ji na jeho učedníkovi tak zaujalo.
„Princezna Mirika tě pronásledovala?“ zeptal se mistr pomalu.
„Pronásledovala mě, dostihla mě a políbila mě,“ zasupěl Obi-Wan, když přeběhl k oknu a škubal těžkými, sametovými závěsy, aby je zatáhl. „Ona je opravdu, opravdu hezká, Mistře – ale je divná. NEVĚŘIL byste, jaké věci mi řekla na balkóně.“
„Pak tě políbila.“
„Jo.“
Pro Qui-Gona bylo stále obtížnější tvářit se vážně. Jeho učedník si prsty prohrábnul krátce střižené vlasy, což mu dodalo divoký vzhled.
„To ještě není to nejhorší,“ řekl Obi-Wan nakonec.
„Co je ještě horší?“
„Princ Calian si všimnul, jakým způsobem se na mě dívá.“ Obi-Wan se zašklebil a popotáhl za své roucho. „A na čele mu vystoupila malá žíla.“
„Žárlivý snoubenec?“ zeptal se Qui-Gon s kamennou tváří.
„Velmi žárlivý. Mumlal něco o promiskuitním Jedim a … hmm, vycítil jsem, že na mne chce zaútočit příborem.“ Obi-Wan se začervenal. „Jestli mě zahlédne, obávám se, že mě zabije. A pokud ho porazím svým způsobem boje, může to vyvolat diplomatický incident.“
Qui-Gon si povzdechl a promnul si oči. „Obi-Wane, co kdybychom si na tuto noc vyměnili pokoje? Svatba je pozítří, a pak můžeme odjet na Coruscant.“
Obi-Wan vydechl úlevou a zatvářil se vděčně. „Díky, Mistře.“
* * *
Planety hvězdného systému Rubari mezi sebou válčily již téměř století. Po měsících vyjednávání s Republikou, pod dohledem jedné mistryně Jedi, kterou postihl nervový kolaps krátce poté, co bylo dosaženo míru. Pouto mezi Ridiany a Jorelliany měl utužit manželský svazek dědiců jejich světů.
To nebyl dobrý nápad, pomyslel si Qui-Gon pochmurně, když si znovu přečetl hlášení o misi od mistryně Dos-Di-Maly, napsanou krátce předtím, než jí přeskočilo a poslala obscénní vzkaz mistru Yodovi. Princezna Mirika byla známá svou přelétavostí a – jak to nazval Obi-Wan – svým podivínstvím. Princ Calian z Jorellie byl obdobně proslulý svým temperamentem a nedostatkem sebeovládání.
Možná bych měl poslat Obi-Wana domů, uvažoval Qui-Gon. Z toho, že bude uzavřený v těsné blízkosti princezny a prince, nemůže vzejít nic dobrého.
Rozhodnutý poslat Obi-Wana ráno pryč odložil Qui-Gon hlášení a vklouzl pod přikrývku.
* * *
BUCH BUCH BUCH!
Qui-Gon se s trhnutím probudil uprostřed změti přikrývek, když zaslechl, jak někdo buší pěstmi na jeho dveře. „Kdo je to?“ zvolal, natáhnl si kalhoty, vstal a rozběhl se ke dveřím.
Otevřené dveře odhalily vyšňořenou postavu velmi rozzlobeného prince. Jedna z věcí, které si Qui-Gon všiml na princi Calianovi jako první, byla, že je neobvykle velký a svalnatý. Obi-Wan ho nelichotivě přirovnal k Kamsianské gorile, a ačkoli jej za tuto poznámku Qui-Gon pokáral, musel připustit, že je to výstižné.
Princ vypadal překvapeně, když našel Qui-Gona v Obi-Wanově apartmá, ale rychle se uklidnil. „Kde je váš učedník?“ zavrčel.
Qui-Gon zívnl a protřel si oči. „Nevím. Proč?“
„Protože pokud nepřestane házet očima po Mirice, roztrhnu ho vejpůl.“
„Proč?“ zeptal se Qui-Gon a klesl na brokátem čalouněnou pohovku. Calian začal přecházet po apartmá, naprázdno svíral pěsti, jako by někoho škrtil.
„Protože ten malej červ ji chce pro sebe!“ vyhrkl Calian. „Až ho uvidíte, varujte ho. Jinak…“
Mladší muž rozzuřeně odešel a zanechal velmi unaveného mistra Jedi jeho myšlenkám.
* * *
Obi-Wan nahlédl do jídelny zářící čistotou, kde fialově oděná postava krále Ajuka řídila okolní služebnictvo. To přinášelo světlé stoly a židl a připravovalo vše na svatební hostinu.
Zamračil se, očima zapátral po Calianovi nebo Mirice. Ani stopa po nich. Obi-Wan po špičkách přecházel obloukovou chodbu s vysokým stropem…
„Á, Kenobi!“
Téměř vzlykl zklamáním, když zaslechl králův laskavý hlas. Bělovousý starý muž k němu přišel, přívětivě se usmál a položil mu ruku obtíženou prsteny na rameno. „Bavíš se dobře, Kenobi?“ zeptal se vřele.
Obi-Wan pokýval hlavou a přál si, aby Mirika nezaslechla otcův dunivý komentář.
Starý muž potřásl hlavou. „Má dcera v tobě našla docela zalíbení,“ pokračoval zamyšleně král Ajuka. „V blízkosti většiny mladých mužů bývá plachá…“
Plachá? Obi-Wan při tom popisu málem upadl a zakuckal se.
„Ach, ale možná je to tím, že jsi Jedi,“ dokončil Ajuka s širokým úsměvem. Pak se podíval přes Obi-Wanovo rameno. „Ach, támhle přichází.“
Obi-Wan ze sebe vydal zvuk podobný „unk“ a se srdcem v hrdle se začal od krále vzdalovat.
„Obi-Wane!“ Obi-Wan zaslechl vysoký, pištivý hlas a klapot silně rozvrzaných bot. Honem přinutil svou tvář k vážnosti, ačkoli se musel hodně přemáhat, aby se mu ve tváři neobjevila panika.
Princezna Mirika přihopkala až k němu, dlouhé zlaté vlasy se jí vlnily kolem tváře, které dominoval ten největší pár modrých očí, jaký kdy Obi-Wan u humanoida viděl. „Všude jsem tě hledala,“ řekla a zavěsila se svou dlouhou paží do něj.
Král se spokojeným úsměvem odešel zpátky do jídelny, zatímco princezna jemně, ale rozhodně vlekla Obi-Wana na ohromný trávník venku. „Hvězdné lilie jsou právě teď tak krásné,“ řekla plaše. „Vítám je každé jitro. Máš rád květiny, Obi-Wane?“
Slyšel se mumlat na souhlas a ona kolem něj začala poskakovat.
Pomoc, modlil se a vzhlížel k nebi. Cokoliv, cokoliv, co by odvedlo její pozornost jinam...
„KENOBI!“ Mezi dvěma stromy se zjevil princ Calian a z očí mu opravdu koukala vražda…
Při tom výkřiku, srovnatelném s explozí lodě, Obi-Wan ztuhnul. Princeznina ruka, stále ovinutá kolem jeho, mu náhle připadala jako ocelová obruč. Jsem mrtvý, pomyslel si zoufale. Nesmím ho udeřit, nebo je smlouva s Republikou v troubě…
„Ahoj,“ řekla Mirika se zářivým úsměvem a zamrkala na svého snoubence.
Obi-Wan se neúspěšně pokusil vyprostit svou ruku z Miričiné. „Och, Vaše Výstosti, dovolte mi vysvětlit…“
Široký obličej prince Caliana získal jasně rudou barvu - téměř tutéž, jakou byla lemována jeho vesta. Svaly na rukou se mu napínaly, prsty měl pevně sevřené. „Roztrhám tě na kousky,“ pronesl pozoruhodně klidným hlasem. „Ty podlý, ufňukaný a slídivý červe.“
Obi-Wan se maličko zarděl a chystal se odpovědět, když vtom se Calian vrhl vpřed.
Opatrnost jej varovala. Obi-Wan vytrhl svou ruku z Miričiné a sehnul se před těma obrovskýma rukama. Když se Calian otočil, aby s řevem zaútočil, Obi-Wan jej chytil za paži a přehodil si ho přes hlavu. Svaly na boku se mu přitom napínaly námahou, ale vyplatilo se to.
Ozval se strašlivý rachot a zuřivé zavytí, při kterém tuhla krev v žilách. Obi-Wan se otřásl a uvažoval o tom, že by se neotočil, ale nakonec se ohlédl přes rameno.
Princ se zamotal do rozkvetlého trnitého keře, oděv měl potrhaný a kůži poškrábanou. Nepřestával křičet, vřeštět a házet sebou, ale bohudík Obi-Wana ignoroval.
Obi-Wan pohlédl na Miriku. Ta měla ruce po dívčím způsobu sevřené a hleděla na něj s takovým obdivem, až ho z toho mrazilo v zádech. V duchu si uvědomil, že ho to děsí víc, než Calianův útok.
„Ehm…“ zajíkl se a chvíli si třel bolestivý bok. „Měla bys… ehm… sehnat někoho, kdo se o něj postará. Já už půjdu.“
Mirika přikývla a maličko zamžikala. „Jistě, drahý,“ dodala. Chopil se příležitosti - a rozběhl se jako o život zpátky prastarými chodbami paláce.
Cestou do jeho apartmá mu blesklo hlavou: „Mistra Qui-Gona z toho trefí šlak…“
* * *
Navzdory Obi-Wanovu očekávání, Qui-Gona šlak netrefil. Nekřičel, nezačal přecházet sem a tam, dokonce ani nevstal ze židle. Prostě jen upíral zrak na svého padawana, jeho popelavá tvář nabrala jasně zelený odstín, a pak zavřel oči a zabořil hlavu do dlaní.
„Obi-Wane,“ řekl tiše.
„Ano, Mistře?“
„Říkal nebo neříkal jsem ti, že jakkoli se utkat s princem Calianem ohrozí náš cíl zde?“
„Ano, Mistře.“
Qui-Gon konečně složil ruce do klína a nasadil nekonečně trpělivý tón. „Tak proč jsi se s ním utkal?“
Obi-Wan se, zíraje na své boty, maličko zavrtěl. „Napadl mě.“
„Proč?“
Obi-Wan se zavrtěl. „Protože mě princezna dostihla, když jsem opouštěl palác… a pak mě odvlekla na prohlídku zahrady. Nedokázal jsem se ubránit… a když mě Calian uviděl…“ Obi-Wan hlasitě sprásknul ruce. „Bylo to jako snažit se přebrodit tsunami.“
Qui-Gon si hřbetem ruky podepřel vousatou bradu. Obi-Wan ho ještě nikdy neviděl tak vyřízeného. „Dobrá…“
Ozvalo se hlasité zaklepání a poté se ve dveřích objevila bělovlasá hlava krále Ajuky. „Promiňte… neruším?“ zeptal se pomalu.
Obi-Wan zavrtěl hlavou a musel se kousnout do prstu, aby zadržel výkřik neblahého tušení. Qui-Gon otupěle hleděl na krále se zmučeným výrazem ve tváři.
Král vešel a zalomil rukama. „Podívejte, já vím, žejste vy dva i další Jediové na téhle smlouvě tvrdě pracovali. Ale… ehm, zdá se, že má dcera a její snoubenec… už si nerozumí.“
V tu chvíli se Qui-Gon zakymácel na židli. Pevně sevřel stůl, zatímco král pokračoval ve svém proslovu, a skepticky hleděl na Obi-Wana. „Ehm… Nikdy bych si nepomyslel, že má dcera… že jejím typem je Jedi,“ pronesl váhavě. „Ale jestli jste si oba tak jistí… Doufám, že spolu budete šťastni.“
Obi-Wan Kenobi ještě nikdy neměl tak blízko k mdlobám.
|
|
|
