Chlad. To bylo vše, na co byl Qui-Gon schopen myslet, když se pomalu probíral. Kdekoliv to byl, byla tam taková zima jako v noci na Hothu. Jeho oči se opatrně pootevřely a pokoj, kde se nacházel, ze začal točit. Ačkoliv mu v hlavě bušilo v rytmu jeho srdce, zatřásl s ní ve snaze získat zpět jasné myšlení. Zrak se mu pročistil, ale tepání v hlavě bylo horší než předtím. Plášť byl pryč, tunika roztržená, a on se opíral o ledově studenou zeď se spoutanými zápěstími. Vzpomněl si, že byl zajat a že mu píchli nějakou drogu. Proto byl tak malátný. Ale proč je vlastně tady? Věděl, že tu je nějaké nebezpečí, už když vkročil na planetu, ale stále nevěděl o co se jedná. Co se stane s ním a jeho padawanem. Jeho padawan... Obi-Wan! Obi-Wan musel utéci. Podařilo se mu to? Nebo ho chytili? Qui-Gon doufal, že to nebyla tato možnost. Připomněl si slova té takzvané senátorky: Zabijte žáka, ale Mistra nechte naživu. Obi-Wan se musel dostat pryč. I v tomto stavu by cítil, že je jeho žák mrtev. Ne, Obi-Wan žil, ale co by se stalo, kdyby ho za čas chytili? Co by se stalo pak? Ve chvíli, kdy se mu hlavou honily tyto nevyřčené otázky, se dveře otevřely a vstoupila „senátorka“. Obdařila ho ledovým pohledem a stejně chladným úsměvem. Qui-Gon se nemohl postavit, aby jí čelil. Kvůli nedostatku síly i kvůli řetězům, které ho za zápěstí stahovaly a nutily ho zůstat v té samé poloze na podlaze. Jediné co mohl dělat, bylo sedět u zdi co nejvíce vzpřímeně. I když seděl dost strnule, střelil po ní pohledem Jedie. Jeho pohled žádná pouta nemohla změnit. „Už ses probral, jak vidím.“ řekla. „Dobrá, naše jednání může začít.“ „Kdo jsi?“ Zeptal se Jedi sebejistě, ačkoliv to vypadalo, že by mu měly při řeči drkotat zuby. „Už jsem ti to přeci řekla, Mistře Jedi. Jsem senátorka Kai-shia Domia.“ Odpověděla cynicky. „Ty jsi senátorka Kai-shia Domia, nebo jsi byla? Konstatoval Qui-Gon. „Pokud se na to tak chceš dívat, byla jsem senátorkou MaraTy. Nyní ji vlastním.“ Odpověděla Kai-shia s úsměvem. „Ty jsi ten vůdce rebelů,“ vyslovil Qui-Gon nahlas svou myšlenku. „Nevlastníš ani planetu ani obyvatele na ní.“ „Tak to se mýlíš, můj milý Jedi.“ Řekla medovým hlasem. „Tolik se mýlíš.“ Kráčela po místnosti směrem k němu. „Myslíš si, že jsi tady na žádost ministerského předsedy? Jestli ano, tak se obávám, že je to omyl.“ Zastavila se a sehnula se, aby mu mohla pohlédnout do očí. „Řekla jsem mu, že bych si chtěla promluvit, protože jsem věděla, že povolá Jedie na pomoc. Ale byla jsem to já, kdo mu dovolil odeslat zprávu na Coruscant. Mám kontrolu nad všemi přenosy déle, než si on myslí. Jsi tady, protože chci, abys tu byl. Pomůžeš mi ukázat všem obyvatelům planety, co je skutečný strach. Jsi tu, abys mi pomohl.“ „Unesla jsi mě, ale ne mého žáka. Proč?“ Zeptal se Jedi. „Je mladý, nemá dostatek zkušeností, a to ho činí slabým.“ uvedla jednoduše. „Lidé se slabých nebojí.“ Usmála se na Mistra Jedi. „Bojí se silných. Proto jsi byl vybrán ty.“ „Vláda na to jde špatně. Zasít strach do srdcí mužů i žen to je cesta k jejich ovládání. A když uvidí, že jsem porazila i Mistra Jedi, bude jim jasné, že mě už nic nezastaví. Budu vládnout všem.“ „Ty věříš, že ovládání lidí pomocí strach tě učiní silnou.“ Odpověděl ženě Qui-Gon. „Ale není to pravda. Namísto toho, tě to oslabí.“ Kai-shia se narovnala a o krok odstoupila. Na tváři se jí zračilo překvapení. Umožnila Qui-Gonovi spatřil mladou dívku. Mladou zhýčkanou dívku, které nikdo nikdy v celém jejím životě neřekl „ne“. A když jí to řekl, tak ji to zničilo. Její pohled opět zledovatěl. Zamračila se, až jí oči metaly blesky. Vší silou udeřila Mistra Jedi do tváře. Ačkoliv se Qui-Gonovi po ráně zamžil zrak, neukázal na sobě ani náznak slabosti. „Bolest a strach chodí spolu ruku v ruce, Mistře Jedi.“ Pronesla. „Jako Jedi si jistě uvědomuješ oba tyto pocity. Jediové odhání strach, když by ho měli uchopit. Odmítají bolest, když by ji měli využít. Díky tvé poznámce budeš ucítíš takovou bolest, o jaké si nevěděl, že existuje.“ Klečela blízko něj, když mu šeptala tato slova a lehce se hřbetem dlaně dotkla jeho tváře. „Když už si začneš myslet, že nic dalšího neuděláme, my něco vymyslíme. A pak, když jedna bolest zmizí a ty budeš očekávat konec, to bude teprve začátek. Protože, můj drahý Jedi, až najdeme tvého malého žáka, uděláme to samé a hůř i s ním. Ty to uvidíš. Uslyšíš jeho křik, každičké zachvění, jakoby udeřili tebe, ucítíš jeho spálenou kůži a čerstvou krev. A pak, až nás začneš prosit, abychom přestali, my přestaneme a on zemře. A bude to kvůli tobě, Mistře Jedi. Jen kvůli tobě.“ Při těchto slovech se jí na tváři rozzářil úsměv. Zřejmě jen pomyšlení na bolest jí dokázalo zvednout náladu. Qui-Gonovi se udělalo zle. Nevěděl, jestli je to vedlejší účinek drog, které použili, nebo reakce na ryzí radost v jejím hlase, když mluvila o nezměrné bolesti a utrpení. Nemohl dovolit, aby se to stalo jeho padawanovi. Ale Kai-shai věřila, že je Obi-Wan mladý a bezmocný. Neschopný pomoci sobě či někomu jinému. Ale Kai-shai neznala jeho padawana. „Tři dny, Mistře Jedi. Tak dlouho to bude trvat.“ Stála nad Qui-Gonem, její pohled nikdy neuhnul, její úsměv nezakolísal. „Ty věříš tomu, že když mě budeš mučit přede všemi, tak se tě budou víc bát.“ Konstatoval Qui-Gon. „Může to fungovat, ale jen nakrátko. Když je budeš pronásledovat, tak se tě budou bát, ale strach vede ke zlosti a zlost k nenávisti. Budou tě nenávidět, Tai-shai. To způsobí tvůj pád. Musíš to zastavit, dokud můžeš.“ „Ó, lekce. Měla bych se něco naučit od zoufalého Jedie.“Řekla pobaveně. „Ale tohle se nikdy nestane. Ty si myslíš, že nevím, kde končí strach a začíná nenávist? Opět chyba, Mistře Jedi. Za tři dny už nebudu muset pokračovat v zastrašování obyvatel. Uvidí ho akorát dost. A já získám svou moc.“ Její úsměv zářil, když dodala: „S tvou pomocí, samozřejmě.“ „Doporučuji ti, aby ses nepokoušel o útěk. Náramky mají senzory a stráže tu budou okamžitě, jak zaznamenají použití Síly. Ale ty stejně nebudeš mít moc příležitostí to vyzkoušet. Za chvíli budeš zase „odpočívat“. Zítra odpoledne se budeš soustředit jen na svou bolest a svůj strach.“ Její úsměv se rozšířil. Posměšně se mu uklonila. „Musím teď jít vše připravit na tvůj zítřejší výlet. Sbohem, můj Jedi. Těš se na zítřek.“ Naposledy se na něj podívala a usmála se. Když odešla, zaujali její místo dva strážci. Šli rovnou k němu. Ignoroval je. Jeho mysl byla ponořená do představ trpícího Obi-Wana. Zavřel oči a snažil se sebrat veškerou svou sílu. Musí svého padawana varovat. Snažil se mu poslat zprávu, ale slova, která měl v úmyslu mu sdělit, byla rozrušena Kai-shaiinými slovy o bolesti. Nakonec byl sotva schopen Obi-Wanovi poslat jednoslovný vzkaz. Něco tvrdého ho udeřilo do hlavy. Tak podruhé, co se dostal na tuto planetu, ztratil Qui-Gon vědomí.