|
|
Moucha
Autor: Christina Leißl
Překlad: Jan Faltys
Obi Wan Kenobi se vztekle posadil na postel. Zkoušel ignorovat to nervy drásající bzučení. Nikdy ale nebyl zvlášť trpělivý člověk. Rázně popadnul jednu svoji holínku ležící vedle jeho postele. „No počkej“, zamumlal. Objevil na stěně před svou postelí malé černé stvoření. Nezvykle zlomyslný úšklebek se mu roztáhl po tváři. Pomalu zdvihl botu a prudce ji vrhnul na malý černý bod a – byl odměněn pohledem na odlétající mouchu. Obi-Wan zkřivil obličej s kletbou na rtech a znovu se vydal na lov. Nepočítal ovšem s rychlostí a obratnosti své oběti. Moucha letěla odvážně okolo mladého Jediho a nezdálo se, že by se nechala zastrašit. Po mnoha dalších nezdařených úderech začal klít: „Co to u Sitha?!“
Ten výkřik byl příliš hlasitý, než aby jej Qui Gon ve vedlejší místnosti přeslechl. Mistr Jedi vstoupil ospale do pokoje svého žáka a nechápavě vše pozoroval. Obi Wan s botou v ruce se jako pomatený rozhlížel po pokoji.
„Je vše v pořádku, Padawane?“ zeptal se Qui Gon ironicky.
„Ta hloupá moucha tu musí někde být,“ mumlal Obi Wan spíš pro sebe.
„Jak prosím?“
Teprve teď si Obi Wan všimnul svého mistra. „Ta moucha. Ta prokletá moucha. Musíte mi pomoct, mistře, prosím!“ vysvětloval naléhavě Obi Wan.
„Jde o mouchu?“ zeptal se Qui Gon očividně pobaveně. „S tou bys neměl jako Jedi mít žádné těžkosti.“ Obi Wan na něj pochybovačně pohlédl.
„Podej mi tu botu.“ Řekl mu mistr. Pak se nechal prostoupit Silou. Cítil tu mouchu. Rychle se otočil s botou v ruce. Seděla na počítačovém terminálu. Tam ji samozřejmě nemohl zabít. Vyplašil ji tedy a ona beze stopy zmizela. Znovu se nechal prostoupit Silou. Tentokrát ta mrcha zalezla pod postel. Jak nepraktické. To znamenalo čekat. Obi Wan se postavil s druhou botou vedle svého Mistra. Společně stanuli před postelí, připraveni k útoku. Za malou chviličku vyletěl s bzukotem malý černý bod směrem ke zdi. Konečně! Bleskurychle za malou mouchou vyletěl pár bot. Ale místo mouchy trefil Qui Gon jen ruku svého padawana. Ten sice potlačil bolestný výkřik, ale hodil po svém mistrovi zlostný pohled. Pak se oba zase bojovně vydali po stopě své oběti. To ale nevedlo daleko. Ani jednou už se moucha neobjevila ve vzduchu. A také Síla jim tentokrát nechtěla být nápomocna. Tak se Qui Gon spolehnul na své diplomatické schopnosti.
„Pojď už moucho. Nemusíš mít strach.“
„Vůbec ne?“ zeptal se sarkasticky Obi Wan. Qui Gon mu neodpověděl. Objevil nakousané jablko na psacím stole svého žáka. Vzal ho do ruky a volal příjemně: „Podívej. Mám tu něco moc dobrého.“
Obi Wan po něm hodil divný pohled. Takhle svého mistra ještě nikdy mluvit neslyšel. Moucha se nedala rušit, tím, že jablko bylo nakousané a sedla si na něj.
„Myslím, že už to jablko nebudeš jíst.“ řekl Qui Gon potěšeně svému padawanovi, zatímco botou udeřil sající mouchu. Spokojeně mrknul na Obi Wana.
„Vidíš, nebyl to žádný problém:“ Jeho smích zmizel, když zaslechnul tiché bzučení na opačném konci pokoje.
„Já si tě chytnu, rozcupuju tě na malé kousky a ty pak pomalu rozmáčknu, až z tebe nezbude nic,“ zazněl celým Chrámem řev. Mistr Yoda vysledoval původ křiku a rychlými kroky tam zamířil. Vstoupil do obytné místnosti, o kterou se dělil Qui Gon s Obi Wanem. Malý mistr Jedi otevřel dveře do pokoje. Tam to vypadalo, jako by tam před chvílí vybuchla bomba: Nábytek byl podivně rozházený, všechno možné leželo na zemi – tužky, knížky a nějaké rozpláclé jablko. Se světelnými meči opřeni o postel seděli dva úplně vyčerpaní Jedi, kteří s vypoulenýma očima pročesávali pohledem místnost. Jinak se vše zdálo v pořádku. Yoda necítil žádné nebezpečí, a tak dal ruku zpět z rukojeti svého světelného meče. Nějaká moucha probzučela kolem něj. Otočil hlavu jejím směrem. Jeho jazyk vyletěl omračující rychlostí, chytil mouchu a vrátil se zpět do úst. Ulpěly na něm nevěřícné pohledy dvou mužů. Žvýkající Yoda se zeptal: „Problémy měli jste?“
|
|
|
|
|
|
|