|
|
Vítr změny 1.část
Autor: Dorothy Moore
Překlad: Yanna
Kapitola 1: Copánek
Vše se mění, nic nepřetrvá.
- Hérakleités
Chodbami, tělocvičnami a jídelnami Jedijského Chrámu se šířily zvěsti. Polekaní Mistři se snažili ze všech sil vštípit svým padawanům studentům ušlechtilý cit pro diskrétnost a úctu k soukromí jednotlivce a bylo nařízeno mnoho meditačních sezení navíc. Ale zvěsti o Anakinu Skywalkerovi zněly příliš pozoruhodně, aby je všichni nechali být. Každý se do nich svým způsobem více či méně zapletl, ale padawani a obzvláště ti, kterým téměř při každém tréninkovém zápase či soutěži napráskal, měli svůj velký den.
Vyvolený se vrátil do Chrámu s ostudou. Provedl něco velmi špatného. Nebylo přesně známo co, ale zvěsti byly barvité a měly široký záběr.
Vyvolený byl při tom těžce zraněn a byl izolován v léčitelském centru a nesměl přijímat návštěvy.
Rada kvůli němu zahájila mimořádná zasedání. Mistr Kenobi, který byl také zraněn, se účastnil každého z nich.
A co všechny šokovalo nejvíce, ať už Vyvolený udělal cokoliv, ztratil kvůli tomu schopnost používat Sílu. Jen si to představte! Skywalker bez svých schopností ovládat Sílu!
Někteří si dokonce šeptali, že došlo k Zakázenému svazku. Opravdu!
Žádný Mistr v Chrámu se nenechal umluvit k tomu, aby o něm zodpověděl alespoň jedinou otázku. Celé to bylo velice neobvyklé a velice napínavé. Anakin měl kolem sebe v Chrámu vždycky do určité míry tajuplnou auru; nyní se pro všechny vnímavé a romanticky založené rychle stával fascinující záhadnou a temnou postavou.
Jedijští Mistři ho však viděli ve zcela odlišném světle. Bouřlivě diskutovali, jestli by mu mělo být vůbec dovoleno vrátit se do Chrámu.
Skywalker porušil všechna pravidla. Ohrozil pouto se svým Mistrem a veřejně uzavřel zakázaný sňatek s vysoce postavenou političkou a senátorkou.
Během boje o svobodu, jíž se účastnila i senátorka, zabil jednoho z útočníků čistě z hněvu.
Samotný tento čin byl nepochybně dostatečným důvodem k jeho vyloučení z Řádu. Ale to nebylo všechno.
Sithové byli o Skywalkerovi informováni a pátrali po něm. Zatímco se skrýval a kvůli opomenutí svých povinností, byl jeho Mistr vážně zraněn při útoku, který byl určený jemu – a který nesl všechny charakteristické rysy Sithů.
Pokud by byl Skywalker vyloučen a stal se zločincem, problémy by se tím snad urovnaly. Ale to stále nebylo všechno.
Z dosud nejasných důvodů, Skywalker velice riskoval a předvedl nevídaný přenos Živoucí Síly na senátorku z Naboo – čin, který trvale zesílil její přítomnost v Síle na úkor jeho vlastní. Nikdo z Mistrů nechápal jeho důvody ani jak k tomu došlo. Takový čin byl za jedijskou historii proveden pouze třikrát a to v extrémně mimořádných případech a pokaždé si to vyžádalo dárcův život.
Ale Skywalker žil. Byl zle poraněný a ztratil své schopnosti používat Sílu, ale žil.
A v tom spočívalo jádro celého problému. Jedině Vyvolený mohl něco takového dokázat.
Ale tenhle Vyvolený byl neukázněný, neposlušný a nedalo se mu věřit.
Takže byl zpátky tady v Chrámu a už jen pouhou svou přítomností působil zmatek mezi padawany. Jen Síla věděla, jakou nesnáz přinese jeho uzdravení.
Ne, zkrátka a dobře, Mistři Jedi nebyli rádi, že ho mají zpátky. Ale v této chvíli neexistovalo nic dalšího, co by mohli dělat.
* * *
Zcela nedbalý diskuzí a zvěstí, které vznikly po jeho návratu do Chrámu, objekt spekulací ležel na zádech a sledoval pohyb zbytků slunečního světla po stropě svého pokoje v léčitelském centru v srdci Chrámu. Ve skutečnosti nedokázal pohyb světla postřehnout, ale časem výrazně změnilo místo a tvar.
Je to úžásné, pomyslel si Anakin, jak rychle se některé věci v životě přihodí, zatímco u jiných se zdá, že trvají celou věčnost.
Jeden den byl otrokem na Tatooinu a o pár dní později už z něj byl válečný hrdina a padawan Jediů.
Zbytky slunečního světla působily nehybně. Trpělivě čekal, až se pohnou.
Před méně než dvěma měsíci mu zemřela matka.
Světelná skvrna teď byla na trochu jiném místě. A om si toho drobného pohybu vůbec nevšiml.
Vypukla galaktická válka.
Pomyslel si, že se možná tvar světelné skvrny trochu změnil, ale nemohl si být jistý.
Před méně než třemi týdny přetrhal hluboké pouto, jež ho vázalo k jeho Mistrovi a odletěl s Padmé na Naboo.
Odvrátil zrak od světelné skvrny pro případ, že se pohne rychleji, když se nebude dívat.
Před deseti dny se vzdal svého života. Ale potom stejně žil. Jak se ukázalo, čeho se vzdal, byla jeho schopnost používat Sílu. Nebylo snadné zvyknout si vidět a vnímat svět pouze několika smysly, na něž se musel spoléhat. Divil se, jak lidé takhle dokáží žít celý život.
Možná, že i on bude muset.
Podíval se zpátky na strop. Pomyslel si, že už by se skvrna světla mohla o kousek pohnout. Nepřestával ji pozorovat.
Před šesti dny se tajně oženil.
Pokusil se zavřít oči. Zdálo se mu, že stále vidí za víčky tu světelnou skvrnu. Ale ze světa kolem sebe nic necítil. Jak by se mohl naučit spoléhat pouze na svůj zrak, aby rozlišil věci jednu od druhé? Zrak může klamat.
Teď byl zpátky v Chrámu, který opustil, jak počítal, před pouhými sedmnácti dny. Dva a půl týdne. Připadalo mu to jako celý život.
Byl to celý život. Život stojí za změnu.
Znovu pohlédl na strop. Malý kousek slunečního světla tam pořád byl.
V pokoji bylo takové ticho. Celé léčitelské centrum bylo dokonale tiché. Dlouhou dobu neviděl ani neslyšel nikoho z ošetřovatelů. Kdyby zavřel oči, mohl si představit, že je jediným živým tvorem ve vesmíru a že všechno ostatní je jen sen. Bez ustavičného dialogu se Sílou, která mu říkala, kde se nachází a co se děje, bylo těžké cítit spojitost s čímkoliv.
Anakin zrovna přemýšlel, jestli události musely být vždy přijímány tak, jak přicházely, nebo jestli člověk mohl změnit utváření světa obrovskou silou své vůle, když vtom jeho pozornost upoutal zvláštní slabý zvuk. Vida. Něco dalšího k přemýšlení. Sluneční skvrna ignorovala jeho snahu zrychlit ji a pohybovala se svým vlastním neúprosným způsobem. Bedlivě poslouchal, jak se zvuk přibližoval. Šoupání nohou a potom rána, která se slabě rozléhala na kamenné podlaze chodby. Další šoupání nohama. Pomalu a nevyhnutelně se blížilo k němu.
Anakin se náhle přinutil posadit se na svém lůžku a uhladil si košili. Už neměl schopnost pomocí Síly zjistit, co se děje v chodbě za dveřmi, ale každý v Chrámu dokázal vytušit, co to bylo za zvuk.
Přišel ho navštívit Mistr Yoda.
Anakin instinktivně opravil své držení těla, když Mistr Jedi vešel do pokoje a díval se na něho, jak tam zahálí. Anakin vyčkával. Ani ve snu by ho nenapadlo promluvit jako první.
"Jak se cítíš ty?" řekl konečně Mistr Yoda.
Před Anakinem se otevřela zrádná cesta. Neexistovalo nic jako nezávazná konverzace s Mistrem Yodou. Před deseti lety mu položil stejnou otázku a rozhodli o něm, že je nevyhovující. Ať řekl cokoliv, nic nebylo správně.
Anakin to vzdal a řekl pravdu.
"Ztracený," řekl. "Cítím se ztracený."
Mistr Yoda spokojeně přikývl. Vždycky bylo nejlepší začít s pravdou.
"Ztracený ty jsi," prohlásil. Pak bylo dlouho ticho. "Nalezen býti chceš-li ty?"
Anakin zauvažoval o tom, že by se cítil jistěji před deseti těžce ozbrojenými nepřáteli než při jednom z takovýchto rozhovorů s Mistrem Yodou.
"Rád bych byl nalezen," řekl konečně trochu váhavě.
Stařičký Mistr se na něho pronikavě zahleděl.
"Proč jsi zde?"
Anakin by mohl vyjmenovat bezpočet dobrých důvodů, počínaje skutečností, že dva velmi rozhořčení a odhodlaní Rytíři Jedi vyhrožovali jemu a Padmé spojenou silou jedijského Řádu, pokud se nevrátí.
Tohle byl však Mistr Yoda. Jeho zajímala pouze základní fakta.
"Dal jsem slib," řekl Anakin. Poprvé to vyslovil nahlas. "Slib Mistru Jinnovi." Třebaže ten slib učinil v jiné době a na jiném místě a Mistrovi, který technicky vzato zemřel před více než deseti lety, byl pro něj jasnější a opravdovější než pokoj, v němž nyní seděli.
"Aby ses vrátil do Chrámu, řekl tobě Mistr Jinn?"
Anakin polkl a přikývl, pamatoval si to velice přesně. "Donutil mě vrátit se. Donutil mě dát mu slib."
Mistr Yoda dlouho mlčel.
"A dodržet tento slib musíš ty?" zeptal se nakonec se zájmem, zkoumaje hranice toho, co mladík považuje za svaté.
"Ano, " řekl prostě Anakin.
Yoda přikývl a probíral se svými dojmy. Pouto s Obi-Wanem nepovažoval za svaté, ani svůj závazek vůči pravidlům Řádu nebo nařízením Rady. Ale slovo Mistra Jinna pro něho bylo zákonem.
Jak podivné.
"Co chtěl Mistr Jinn, abys ty dělal?" otázal se nakonec.
"Abych se naučil způsobům živoucí Síly," odpověděl Anakin." Řekl, že ona mi ukáže cestu."
"Hmmm." Vrásčitý Mistr se zamračil. "Sílu musíš dobře ovládat ty, aby ses způsobům živoucí Síly naučil."
Anakin svěsil hlavu. Ve skutečnosti mu dosud nepřišlo na mysl, že poté, co ztratil svou schopnost používat Sílu, nebude možná schopen svůj slib dodržet.
"Myslíte, že se ke mně Síla vrátí?" Odvážil se nakonec zeptat. Pokud na tu otázku, která ho tolik trápila, dokázal někdo odpovědět, pak to byl Mistr Yoda.
"Těžko uvidět," odpověděl konečně po dlouhém a vážném zamyšlení Mistr Yoda. "Na tobě především závisí to. Jistého však není nic."
Anakin pocítil nával zoufalství. Co s ním teď bude?
Yoda to vycítil, stejně jako vycítil tolik dalších věcí, týkajících se toho mladíka. Upřeně se na něj zadíval a na zdůraznění svých slov na něj namířil svou hůlkou.
"Zůstaneš ty tady. Cvičit budeš. Trpělivý budeš."
Anakin nemě přikývl.
"Mistra Obi-Wana vyhledat musíš ty. Za tebe hádal se dlouho a usilovně."
To byla první zmínka, která se k Anakinovi dostala o bitvě, jež o něj byla vedena v Radě. Zdaleka nebyla bitvou poslední.
"Děkuju vám, Mistře Yodo," řekl Anakin pokorně.
Yoda zavrtěl hlavou a odvrátil se, aby se pomalu vydal zpátky na chodbu.
"Nepoděkuješ ty mě, myslím."
Bez dalších komentářů nechal Anakina o samotě jeho snahám najít něco, o čem by mohl přemýšlet a nebolelo to. Pokud by si začal něco přát nebo po něčem toužit, byl by ztracen. A teď se zdálo, že ať už přijde cokoliv, proběhne to stejně pomalu jako pohyb onoho posledního zbytku světla na stropě.
Anakin nemotorně změnil polohu a sáhl do malé kapsy na svém opasku a vytáhl temně modrý hvězdicovitý šperk na tenkém řetízku. Pověsil si ho na krk, schoval ho za košili a rukama objal své tělo jakoby by ho chtěl udržet blíže k srdci. A potom se usadil a čekal, co bude muset přetrpět příště.
* * *
Nakonec nemusel Anakin Obi-Wana vyhledat. Jeho Mistr přišel za ním. Obi-Wan vypadal silněji a relativně zdravě, za což byl Anakin vděčný. Posadil se na židli naproti Anakinovu lůžku a dal nohu přes nohu. Anakin ležel na boku opřený o loket. Jejich tváře byly téměř ve stejné výšce.
"Léčitelé už s tebou skončili, Anakine. To ostatní už je na tobě."
Anakin byl překvapený. Stále ještě byl strašně slabý, stále ještě měl bolesti a dokázal sám dojít nejdál na konec chodby, než se zhroutil vyčerpáním. Měl třesavku a nikdo ho jí nedokázal zbavit.
"Nebudeš to mít lehké," pokračoval Obi-Wan. "Chci, abys přesně pochopil, co tě čeká."
Anakin měl náhle silnou předtuchu.
"Rada stanovila určité podmínky, za nichž smíš tady v Chrámu zůstat a pokusit se o nápravu." Pohlédl na Anakina s náhlým citem. "Protože jsi přerušil své pouto se mnou takovým způsobem, už nejsi mým Padawanem."
Nastalo omračující ticho, jak si Anakin uvědomoval následky svých činů. "Kdo si mě vezme na starost?" Konečně si tu otázku položil nahlas a upřímně zadoufal, že to nebude Mistr Andros.
Obi-Wan zaváhal. "Nikdo. Už nejsi učedníkem Padawanem a už nemáš Mistra."
"Tak je to tedy."
Jeho bývalý Mistr rozhodně zavrtěl hlavou.
"Ne. Nebude z tebe Rytíř. Rozhodně ne ve stavu, v jakém jsi. Jistě chápeš, že to, jestli se jím vůbec staneš, bude zcela záležet na tom, jak se od teď budeš chovat."
"Co tedy vlastně jsem?" zeptal se chraptivě Anakin.
"Tvé postavení je nejisté. Dostaneš vlastní pokoj. Od teď máš pouze jediný cíl a tím je přesně určit, do jaké míry je možné obnovit tvé schopnosti a sílu. Přidělili ti Mistra, který dohlédne na tvůj výcvik."
Anakin v duchu opět slyšel slova Mistra Yody. Za tebe hádal se dlouho a usilovně.
"Jste to vy, že je to tak?" zeptal se tiše Anakin.
"Ano."
"Po tom všem, do čeho jsem vás dostal, mě stále ještě chcete cvičit?"
Obi-Wan pokrčil rameny. "Už jsem do tebe investoval spoustu času. Nesnesu představu, že to bylo nadarmo."
Anakin se zahleděl do země.
"Mrzí mě to." Velice ho to mrzelo. Mrzelo ho, že zklamal svého Mistra a způsobil mu tolik potíží. Mrzelo ho, že nesplňuje jeho představy. Mrzelo ho to i kvůli němu samému: vycházející hvězda v Chrámu; neporazitelný Padawan; Vyvolený, dopadl tak, že jeho místo není jisté a musí přijmout milodar od soucitného Rytíře. Byl si celkem jistý, že nikdo jiný v Chrámu by s ním teď nechtěl pracovat.
Nelitoval jedině toho, co udělal. Snažil se najít způsob, jak bezpečně uzamknout tu část svého života, která nepatřila Řádu, aby mohl pokračovat v úkolu, jež měl před sebou, když ho zasáhla další rána.
"Tvůj copánek," říkal zrovna Obi-Wan. "Je mi to líto, Anakine. Už nemůžeš dál nosit svůj padawanský copánek."
Tak. A jeho selhání uvidí všichni.
Padawanský copánek byl odznakem jeho postavení. Představoval vše, čím byl, vše, čeho dosáhl. Obvykle byl obřadně ustřižen, když Padawan složil Zkoušku, jako první symbolický krok na cestě k Rytířství. Vždycky to byl Padawanův Mistr, kdo mu jej ustřihl.
Anakinovy oči byly mnohem tmavší, když opět vzhlédl k Obi-Wanovi. "Povězte mi, Mistře," žádal ho, nevěda, jak jinak má Rytíře nazývat. "Kdo ustřihl ten váš?"
V Obi-Wanově hlase zněl soucit a bolest, když mu odpovídal, "Mistr Yoda. Nebyl nikdo jiný."
"Vy jste nepodstoupil Zkoušku, že ne?" To bylo poprvé, co o těchto záležitostech mluvili. Úplně poprvé.
"Ne. Dosáhl jsem svého Rytířství na bitevním poli."
"Zasloužil jste si ho," řekl Anakin stručně. "Nikdy byste si neměl myslet, že ne. Jste skvělým Rytířem."
Obi-Wan byl tolik dojat, že chvíli nemohl promluvit. To bylo to poslední, co by od Anakina čekal.
"Chci, abyste to byl vy, kdo mi ho ustřihne," řekl Anakin po chvíli.
"Neboj se," řekl rychle Obi-Wan. "Nedovolil bych, aby to udělal někdo jiný."
Anakin místo díků nemotorně pohodil hlavou. "Můžeme to stejně dobře udělat teď." Posadil se a natočil se bokem, aby Obi-Wan dosáhl na jeho vlasy.
Obi-Wan ladně vstal a přistoupil k Anakinovi a položil mu ruku na rameno. "Nezdá se, že bychom to udělali normálním způsobem, že ne?" zeptal se mírně. Anakin věděl, že si vzpomněl na ten večer na Naboo před deseti lety, kdy mu Obi-Wan ostříhal vlasy, vytvořil základ copánku přidáním několika pramenů ze svého čerstvě ustřiženého padawanského copánku k Anakinovým krátkým vlasům a dal mu jeho první jedijský oděv. Bylo to těsně po Qui-Gonově pohřbu.
Anakin slabě zavrtěl hlavou, protože si netroufal promluvit. Hrdlo měl bolestivě stažené.
Obi-Wan vytáhl z opasku krátkou čepel a přiložil ji k začátku copánku. Byl vděčný, že Anakin neskládal žádné velkolepé sliby ohledně své odpovědnosti k úkolu, který měli před sebou. Důvěra se musela znovu vybudovat skutky, nikoli slovy.
"Tak do toho," řekl. Vzápětí držel v ruce dlouhý pramen zlatých vlasů.
Anakin se zhluboka nadechl. Obi-Wan ho poklepal po rameni a pak svou ruku stáhl.
"Chceč si ho nechat?" zeptal se.
Anakin vztáhl ruku. "To bych mohl." Podíval se na copánek. Vypadal překvapivě tence a drobně.
"Zařídil jsem ti ubytování," řekl Obi-Wan, měníce předmět hovoru, aby jim oběma dopřál menší odstup. "Myslím, že bys na to teď nestačil."
"Pořád se o mě staráte," poznamenal Anakin, když si pomalu natahoval nohy a opatrně vstal.
"Starých zvyků se těžko zbavuješ."
Anakin následoval svého bývalého Mistra ven na chodbu a do nové části svého života. Ještě jedna velká změna se udála za tu chvíli, kterou trvalo ustřižení těch několika pramenů vlasů. Přesto měl prohlubující se pocit, že dalším věcem to potrvá mnohem, mnohem déle.
|
|
|
