|
Oběti okolností
Autor: Dorothy Moore
Překlad: Yanna
Kapitola 7: Zápas
Jídelní salón byl úplně vyklizen, když tam Anakin dorazil. Cvičeným okem si celé místo prohlédl a krátce se podivil, kam dali všechen ten nábytek. Pro normální šerm je to tu velké dost, pomyslel si, ale pro Jediho je to tu silně omezené. Nebyl tam skoro žádný prostor k pohybu.
A jakoby to nestačilo, všichni pasažéři se shromáždili podél stěn místnosti. Nikdo si nechtěl tu zábavu nechat ujít. Bude skoro nemožné bojovat, aniž by někoho nezranili.
Našel Typha, jak stojí u dveří a kývá na něj.
"Ti lidé tady nemohou takhle stát," řekl. Někdo tu přijde k úrazu."
"Myslel jsem, že je to přátelský zápas." Typho ten problém viděl samozřejmě také, ale neubránil se pokušení rýpnout si, kdykoli se mu k tomu naskytla šance. Navzdory svému oficiálnímu postavení se na zápas těšil jako všichni ostatní.
"Odveďte je," požádal Anakin, "nebo nebude žádný zápas."
"Jak tomu chceš uniknout, hochu, hm?" bavil se Typho. "Přiznat porážku?"
"Jenom to budeme muset přestěhovat mimo loď," opáčil Anakin. "To znamená změny v cestovních plánech, všech osobních rozvrzích, přistávacích povoleních." Pohlédl zpříma na Typha. "Tolik si libujete v byrokracii?"
Kapitán rozhodil ruce. "Dobrá. Vyženu je."
Trvalo to čtvrt hodiny hromadného diskutování a vyjednávání, než se diváci nechali přemluvit, aby se stěsnali do hloučku na jednom konci místnosti. Do přední řady se postavil stejný počet nubijských a d'lajanských členů bezpečnosti, aby fungovali jako nárazník, bude-li to nutné. To bylo to nejlepší, co mohli dělat.
Šum hovoru dosáhl vyšší intenzity a pak ustal, když do místnosti vstoupil Wolan se svým malým doprovodem. Byl to samozřejmě velkolepý příchod. Wolan by ani jinak nepřišel. Měl na sobě třpytivé tričko, přiléhavé kalhoty a vysoké, lehké boty. Rozechvěl dav, když si schválně pomalu svékl tričko a odhalil tak pevné, svalnaté tělo. Nebyl mohutný. Anakin spěšně zhodnotil, že se cvičil v rychlosti a přesnosti.
Anakina však mnohem více zajímaly dva dlouhé, úzké meče, které do místnosti přinesl jeden z d'lajských vojáků.
Pozornost všech se soustředila na atraktivního D'lajana. Mladý, tichý Jedi na druhé straně místnosti sotva přitahoval vůbec něčí pozornost.
Tak to také Anakin chtěl.
Potom Wolan vykřikl, "Hej, Jedi!" a všechny zraky se obrátily k němu. Anakin vzhlédl.
Wolan pokračoval: "Tohle je rovný zápas, vzpomínáš? Žádné tvoje čáry. A dej pryč ten světelný meč.
Anakin neměl v úmyslu světelný meč použít. To by zápas trval sotva deset vteřin. Ale nijak ho nenadchla představa, že by ho měl odložit úplně.
"Jistěže ho nebudu používat," řekl. "Nemáš odpovídající zbraň." Mezi diváky to zašumělo.
"To nestačí, Jedi."
Anakin ho chápal. Rozhlédl se po místnosti a přemýšlel, komu by ho mohl bezpečně svěřit. Padmé dodržela svůj slib, že toto představení svou přítomností nepoctí. Sabé? Ta měla plné ruce práce s Balé, která zjevně chtěla vzít na ramena, aby dobře viděla. To raději ne. Pak si uvědomil, co musí udělat. Typho, no ovšem. Udržuj své odpůrce ve střehu. Ten muž ho neměl rád, ale Anakin důvěřoval jeho smyslu pro čest a spravedlnost.
Přešel k Typhovi, odepnul svůj meč a beze slova ho kapitánovi podal. Samotný akt předání v něm vyvolal vzpomínku na Obi-Wanův hlas, jak říká: 'tato zbraň je tvůj život'. Při tom pomyšlení se opět cítil strašlivě osamělý.
Typho přikývl a opatrně meč přijal. Nikdy předtím neměl žádnou z těchto věcí v ruce. Válec byl těžší než čekal a ještě teplý, jak ho měl Anakin při sobě.
"Žádný strach," ujistil ho Anakin. "Neaktivuje se."
Typho poněkud nevrle přikývl, jednou rukou sevřel zbraň a založil si ruce takovým způsobem, že se loktem druhé ruky viditelně dotýkal jílce meče.
Výborně, pomyslel si Anakin.
Potom si rozepnul plášť a podal ho strážnému vedle Typha. Mohl snadno bojovat i s ním a také často fungoval jako zbraň k obraně, ale pomyslel si, že začne jednoduše.
Anakin se vrátil zpátky doprostřed jídelního salónu, otočil se na Wolana a poklonil se.
Wolan by i nadále pánem situace, když znovu zopakoval pravidla, na nichž se dohodli.
"Exhibiční zápas na jedno kolo, zbraně vybírám já. Zápas pokračuje, dokud se jeden z nás nevzdá."
Mezi přihlížejícími to zašumělo vzrušením.
"Wolan pokračoval. Vybral jsem toto!" Dramaticky pokynul k mečům, které držel voják po jeho boku. Na pokyn muž předstoupil před Wolana, poklekl a nabídl mu zbraň k výběru.
Anakin viděl, že se na oba meče velice rychle podíval a pak si vybral tu bližší.
Poté voják s podstatně menší obřadností přinesl druhý meč Anakinovi.
Ten zbraň zdvořile přijal a potěžkal ji v ruce. Byla asi metr dlouhá, velmi tenká a pružná, s ostrým hrotem. Rukojeť mu dobře padla do ruky. Zkusmo jím mávl a s matematickou přesností zhodnotil jeho pružnost a vyváženost.
"Jak těmto mečům říkáte?" zeptal se a jednou či dvakrát provedl výpad na prázdno.
D'lajanovi se zúžily oči, když pozoroval, jak Anakin zachází s mečem. "Říká se jim balaany. Už jsi se někdy s nějakým bil?"
"Ještě nikdy jsem žádný neviděl," řekl Anakin jakoby nic, ale dost nahlas, aby ho všichni slyšeli."
Dav zapředl.
"Tak začneme," řekl Wolan úsečně a zaujal elegantní postoj uprostřed prostoru vymezenému k souboji. Byl to pravák.
Anakin následoval jeho příkladu a dával si záležet, aby jeho pohyby, výraz a vystupování byly tak skromné jako soupeřovy byly dramatické. Jeho mentální ochrana byla na svém místě. Anakin byl také pravák – tedy používal tu nepříjemnou věc, která dobře reagovala na nervové a svalové impulzy, ale neznala Sílu. Byla však jako vždy opatřena rukavicí a neprozrazovala okolí svou existenci.
Ze strany se ozvalo: "Začněte už!" a D'lajan začal kroužit směrem doleva. Anakin kopíroval jeho pohyby jako zrcadlový odraz a chtěl, aby jeho protivník podnikl několik prvních kroků. Počítal, že bude potřebovat čtyři nebo pět manévrů, než úplně ovládne mužův bojový styl – ať už je jakýkoli. Nemusel čekat dlouho.
První výpad udeřil na Anakina jako blesk. Nevšiml si žádného pohybu, který by ho předznamenal. Zajímavé. Včas ho vykryl a přešel zpátky do kroužení.
Před druhým útokem Wolan obratně taktizoval a potom provedl výpad pod Anakinovým mečem přímo na jeho srdce. Klasický vražedný výpad. Mladý Jedi celkem snadno uskočil a opět kroužil. Ten muž byl velmi dobrý na někoho, kdo využívá jen své fyzické smysly. Anakin se v duchu ptal sám sebe, jestli první dva kroky představují to nejlepší nebo to nejhorší z jeho výkonu.
Nastal čas prověřit D'lajanův obranný styl. V okamžiku krátkém jako pauza mezi dvěma údery srdce Anakin zaútočil, používaje dvojitý klamný výpad. Wolan tou figurou proklouzl jako po másle a hlasitě se zasmál. Vše nasvědčovalo tomu, že se dobře baví. Diváci se zasmáli s ním.
Trpělivost, napomínal se Anakin a představoval si, že to k němu promlouvá Obi-Wan. Je v tom víc, než se na první pohled zdá. Nech to, ať se to samo prozradí.
Zjevně sebejistý D'lajan začal systematicky útočit, používaje přitom pohybů vzad a vpřed, spolu se složitou a komplikovanou prací nohou. Údery byly často vedené diagonálně, výpady nevyhnutelně mířily do středu těla. Anakin automaticky přizpůsobil svou obranu rytmu, který nastolil jeho protivník, zatímco hodnotil každý jeho pohyb. Něco v tom stylu mu připadalo povědomé. Kde jen už to viděl?
Po několika minutách si Anakin uvědomil, že se nic dalšího neděje. Dával si záležet, aby se svým stylem a obratností vyrovnal D'lajanovi, takže se dostali do jakési bezvýchodné situace. Ani jeden neměl navrch. Je to koneckonců exhibiční zápas, pomyslel si Anakin. Mám něco podniknout?
Měl silný pocit, který mu radil, aby počkal. Čekej. Něco vyjde najevo. Jeho cílem bylo přece donutit D'lajana odhalit svou pravou tvář a úmysly. Anakin se i nadále držel zpátky, zatímco si s každým krokem a výpadem více a více osvojoval jeho styl.
Potom se náhle něco nepatrně změnilo. Anakin to pocítil jako jakousi vibraci v Síle, než ten zvuk uslyšel. D'lajanův meč začal bzučet. Nejdříve skoro nepostřehnutelně, ale zanedlouho hlasitost toho zvuku zesílila natolik, že to slyšelo i obecenstvo. Byl to jediný tón bez jakékoli patrné harmonie a Anakin si začal uvědomovat, že se zařezává do jeho energetického pole stejně ostře jako by se čepel zařízla do jeho těla. Jako kdyby vibrace té čepele dokázala rozdělit Sílu na dvě části. Anakin ty zářezy vnímal jako palčivou bolest, přestože jeho tělo nebylo dotčeno. Jeho schopnost usměrňovat tok Síly s každým úderem ochabovala a zjistil, že musí bojovat jen za pomocí svalů a šlach.
Když to takhle půjde dál, brzy se unaví.
D'lajané extaticky vzdychli, když ten zvuk uslyšeli. Jako kdyby na něj čekali.
Potom náhle Anakin pochopil. Byl to ničitel magie; meč, jenž byl vyroben ke zvláštnímu účelu, aby zvítězil nad těmi, kdo užívali neviditelnou moc. Meč musel být sestrojen tak, že určitá série pohybů spustila hlasitou vibraci. Už o takových zbraních slyšel. Ve světech, kde se obyvatelé báli magie, musely být celkem běžné. Jelikož zdrojem veškeré této takzvané magie byla především Síla, byla to proti nic netušícímu rytíři Jedi velmi účinná zbraň.
Ale jen proti nic netušícímu.
Bolest se zvyšovala a Anakin cítil rostoucí svalovou únavu. Mírně zakolísal. Mezi Nubiany to zašumělo. Ani na okamžik nečekali, že by D'lajan objevil u Jediho nějakou slabinu. Nejspíš si dělali starosti o své sázky.
Už toho mám dost, pomyslel si. Nepřežil všechno, co mu život naložil, jen proto, aby napochodoval do nějaké ubohé pasti, kterou na něj nastražil nějaký domýšlivý válečný lord, ještě ke všemu slepý k Síle. Ten muž není ničím, pomyslel si Anakin. Pocítil nutkání natáhnout se, zlomit tomu D'lajanovi vaz a skoncovat to. Hněv ho zahřál a dodal mu energii jako mimořádný příliv síly do svalů. Chopil se jí a použil ji.
S veškerou rychlostí, jíž byl ještě schopen, se sehnul a překulil se, zatímco si přehodil meč do levé ruky. Cítil, jak se mu paží až do konečků prstů rozlévá Síla. Použil ji, aby ho vedla a dodala mu rychlost, a začal pohybovat svým mečem v rytmu, jenž by podle jeho propočtů měl způsobit stejný zvuk. Nemýlil se. Zvuk se napřed ozval na hranici slyšitelnosti a rychle se vystupňoval do stejné hlasitosti a téměř i stejné výšky jako D'lajanův. Bolest okamžitě ustoupila, když se vibrace z jeho meče obrátily proti vibracím meče protivníkova a včas je odrazily, než stačily napáchat škodu.
To je jen první krok, pomyslel si s uspokojením Anakin, když spatřil překvapení ve Wolanově tváři. Ještě budeš litovat, žes mě kdy vyzval.
Anakin se usmál a jeho meč začal zpívat. Zjistil, že dokáže měnit výšku tónu pouhou drobnou úpravou rychlosti pohybu. Potom se za pomocí stejně drobných změn v rovině pohybu přiblížil k vytvoření harmonie. Aby docílil těchto téměř protichůdných účinků, musel se pohybovat s oslepující rychlostí. Diváci překvapeně lapali po dechu a začali si rukama zakrývat uši. Wolan ustupoval a ustupoval, když soubor vibrací vysílaných Anakinovým mečem vytvářel rušení v D'lajanově vlastním energetickém poli. V tom, které ten muž nevěřil, že má.
Síla prostupuje a spojuje nás všechny.
Dokonce i divákům začalo být zle, když zvuk prostoupil jejich těla.
Jedině a pouze tehdy Anakin spustil svůj mentální štít. Odehrálo se několik věcí najdenou.
Wolan mimoděk zpomalil svůj pohyb a jeho meč přestal bzučet.
Diváci otřeseně mlčeli.
Anakin využil krátké přestávky a ticha, vyrazil D'lajanovi meč úplně z ruky a chytil ho do své.
Diváci si náhle všimli, že oba meče ztichly a že je ten Jedi drží namířené na Wolanovo hrdlo.
"Vzdej se," řekl. Teď, když měl vše znovu pod kontrolou, už hněv nepotřeboval a ten odezněl.
"Ty špinavej černokněžníku," vyhrkl D'lajan. S tváří zkřivenou vztekem už nevypadal tak pohledně. "Nikdo neumí balaan takhle rozeznít."
"Já ano," řekl Anakin, hroty obou mečů stále mířil na protivníkovo hrdlo. Všiml si, že se D'lajan přece jen o maličko víc odtáhl od hrotu svého vlastního meče než od Anakinova.
Anakin okamžitě sklonil svůj meč a nepřestával držet muže v šachu tím druhým.
"Vzdej se," vyzval ho znovu.
Nastalo dlouhé nepřátelské ticho. Anakin vnímal vnitřní boj, který ten druhý sváděl. Konečně promluvil.
"Vzdávám se."
Zástupem diváků se nesl vzrušený šepot.
Anakin se úplně uklidnil, odstoupil a mírně se poklonil. "Děkuji za zápas," řekl co nejpříjemnějším hlasem, jak jen dokázal. "Bylo to nesmírně zajímavé." Stále pevně svíral meč, kterým D'lajan šermoval a uvažoval o tom, že by měl nechat jeho hrot otestovat na přítomnost jedu. D'lajan to viděl jinak.
"Můj meč," řekl škrobeně. "Pořád ho držíš."
Anakin pečlivě vážil své další kroky. Ničemu by neposlouží, když obviní Wolana ze zrady a nebude o tom mít důkaz. Jediný způsob byl vyprovokovat ho.
Soustředil se na svůj světelný meč, který u sebe s kamennou tváří stále držel Typho, a dostat myšlenku na něj co nejsilněji do svého podvědomí. S další úklonou podal protivníkovi jeho meč a pak se k D'lajanovi záměrně otočil zády a zamířil ke kapitánovi. Vyzývám tě, pomyslel si se vší intenzitou, jaké byl schopen.
Vycítil záměr dřív, než uslyšel slabý záchvěv vzduchu, jak po něm byl meč vržen hrotem napřed. Ve chvíli, kdy se před ním sehnul, přivolal k sobě svůj světelný meč a v tomtéž okamžiku ho i aktivoval. Když mu balaan neškodně přeletěl přes rameno, odsekl jeho čepel, než mohla zranit někoho dalšího. Části meče dopadly na podlahu jako dva kameny.
Zástup opět zalapal po dechu. Anakin se neobtěžoval s ohlížením na svého útočníka. Jenom se shýbl, sebral useknutý hrot čepele do rukavice a zamířil k mírně ohromenému členovi ostrahy, který stále svíral v ruce jeho plášť. Ten muž se mu opravdu poklonil, když mu plášť vracel.
Anakin mu poklonu oplatil a otočil se na kapitána Typha. "Rád bych s vámi chvíli mluvil, jestli máte chvilku, kapitáne."
Typho přikývl a následoval Jediho ven z místnosti.
Venku na chodbě ukázal Anakin kapitánovi hrot meče a řekl: "Mám důvod se domnívat, že tohle je otrávené. Máte to kde ověřit?"
Typho na něho překvapeně pohlédl. "Zařídím to." Vytáhl z kapsy rukavici a pečlivě do ní kus kovu zabalil. Potom se Anakinovi zahleděl zpříma do očí. "Tohle je možná zvrat, který potřebujeme. Díky."
Anakin pokrčil rameny. "Jsem tu, abych sloužil," řekl.
Když se Typho obrátil k odchodu, Anakin náhle neodolal a zeptal se: "Řekněte mi, kapitáne – na koho jste si vsadil?"
Muž se široce usmál. On se skutečně usmíval.
"Na tebe, samozřejmě." Typho kráčel chodbou lehkým krokem člověka, který právě vyhrál velkou sumu peněz.
Až později si Anakin vzpomněl, kde už ten bojový styl, který D'lajan předvedl, viděl. Dooku. Připomínal mu Dookův styl.
|
|
|