Oběti okolností

Anakin, Balé a Vespé se v salónu posadili na hustým kobercem pokrytou podlahu s hromádkou ovoce před sebou. Začali cvičit házení a chytání jednoho kousku ovoce.
Hodit a chytit. Hodit a chytit. Hodit a chytit.
"Ještě výš," nařídil Anakin. Balé se hihňala a několikrát ovoce upustila. Ale začínala se do toho dostávat.
"A teď druhou rukou."
Hodit a chytit. Vespé to také začínalo jít. Usmívala se a zdálo se, že se částečně zbavila své ostýchavosti.
Do salónu se pomalu začínali trousit lidé. Anakin si jich nevšímal.
"A teď," řekl Anakin, "Dva kousky ovoce. Oběma rukama najednou."
Hodit a chytit. Balé se pořád smála a ovoce jí padalo, ale nepřestávala se snažit. Její smích byl nakažlivý. Anakin si všiml úsměvů na tvářích několika diváků v salónu. Všichni, kteří se usmívali, byli z Naboo.
"Dobře," řekl Anakin. "Velmi dobře. A teď si přehazuj jeden kousek ovoce z jedné ruky do druhé." Usmál se na Vespé, která si začínala myslet, že je docela báječný.
Salón se plnil lidmi, kteří tiše rozmlouvali, i když mnoho jich sledovalo výuku. Podle předpokladu dorazil i Wolan a jeho oddíl a napjatě sledovali hru.
"A teď," řekl Anakin, "zkus tohle." Začal velice pomalu žonglovat se dvěma kousky ovoce. "Balé se svalila smíchy a upustila své ovoce. Vespé si vedla úctyhodně a udržela své ovoce ve vzduchu.
Salón už byl celkem plný a Anakin v místnosti cítil atmosféru očekávání. Wolan se mračil, ale ani na okamžik nespustil Anakina z očí.
Balé to vzdala. "Chci vidět, jak žongluješ ty," řekla svému Jedimu. "Chci říct, jak doopravdy žongluješ."
A měl ji. Souhlasila.
"Slibuju!" Oči jí zářily.
Podali mu svoje trochu potlučené ovoce a Anakin začal s jedním, pak se dvěma a přidával další ovoce, dokud jich v ladném oblouku ve vzduchu nekroužilo všech šest. Balé tleskala. Anakin válel. Několik kousků ovoce mu proletělo za zády a zase se vrátilo, zatímco ostatní stále kroužily ve vzduchu. Všechny oči v salónu se upíraly na něho a několik dospělých diváků tleskalo.
To bylo asi tak všechno, co zvládl bez pomoci Síly, a ještě na to nebyl připraven. Pomalu oblouk zmenšoval, až všechno ovoce opět spočívalo na podlaze.
"Ještě," žadonila Balé. "Udělej to ještě jednou!"
"Do postele," řekl Anakin mírně. "Slíbila jsi mi to." Pohlédl na Vespé, která vstala a podala dítěti ruku. Balé se zdráhala jen trochu. Pohlédla na Anakina. "Budeme zítra zase cvičit?"
"Jistě," odpověděl. "Jakmile budeme mít chvilku času." Tušil, že zítra bude asi rušný den.
"Děkuju," řeklo děvčátko a impulzivně ho objalo kolem krku. Anakina překvapilo, jak hluboce ho to gesto dojalo. "Jdi," zašeptal. "Uvidíme se zítra." Sledoval, jak odchází s Vespé a když vyšly ze salónu, vstal a obrátil se ke svému obecenstvu.
Ve stejný okamžik vstal i Wolan.
"Roztomilé," řekl D'lajan. "Proto se nejspíš rytířů Jedi všichni v galaxii tolik bojí. Kvůli jejich žonglování."
Jeho nohsledi se zařehtali.
Anakin se shýbl, aby posbíral ovoce a položil ho na stůl vedle sebe. Dostal ještě dodatečný nápad, vzal jeden kousek ovoce a nechal si ho tančit ve vzduchu nad rukou. "Rytířů Jedi se všichni bojí?" zeptal se nevinně. "Netuším proč. Sloužíme Republice."
Sebral další ovoce a přidal ho k prvnímu. Společně kousky ovoce tančily ve vzduchu podle složitého vzorce. Anakin cítil, že z D'lajanů vyzařuje slabá vlna temných pocitů.
Wolan si nedal pokoj. "Čarodějové slouží jen sami sobě," pronesl výhružně.
"Čarodějové?" zeptal se Anakin tak, aby to znělo zmateně. "Myslíte takovéhle čarodějnictví?" Přidal další ovoce a nechal ho kroužit kolem zbylých dvou v opačném směru. Nějaký Nubian se zachichotal Diváci si hru začínali užívat navzdory hmatatelnému napětí v místnosti. Wolanova tvář byla jako bouřkový mrak.
"D'lajská delegace vznáší oficiální námitku proti vaší přítomnosti zde." nesl se místností Wolanův hlas.
Anakin opět položil ovoce na stůl a postavil se před D'lajana s rukama zkříženýma na prsou. "Jsem zde jako pozorovatel na žádost republikového kancléře," řekl mírně. Pomyslel si, že je to jen malá nadsázka. "Je mi líto, pokud mou přítomnost vnímáte jako hrozbu."
Jako by d'lajanští válečníci tiše zavrčeli. Jejich vůdce pokračoval, "Hrozbu? Bez svého čarodějnictví nejste nic. Jenom to vám dává právo na jakoukoliv schopnost. Bez něho by vás kterýkoliv z našich válečníků porazil."
Anakin si všiml kapitána Typho a Sabé, kteří stáli u dveří do salónu. Jejich oči se na něho upíraly stejně jako oči všech ostatních v místnosti.
"Navrhujete něco jako zápas?" zeptal se Anakin mírně. "Zmírní to vaše obavy?" Vyzvi mě a skoncujeme to, ty nafoukaný, podprůměrný chvastoune, pomyslel si pro sebe Anakin. Už mě to unavuje. Mnohem naléhavěji toužil být někde jinde. Viděl v D'lajanových očích vypočítavost. "Nemám z vás obavy," řekl válečník, "ale zápas by byl velmi příjemný." Několik přihlížejících si začalo šeptat. Tohle byla vskutku zábava.
Anakin pokrčil rameny. "Zvolte si podmínky," řekl se záměrně přehnanou skromností. "S radostí vám vyhovím. Za předpokladu, že naše malé obveselení nebude na překážku důležitým jednáním, která tu probíhají."
D'lajan se začal tvářit vysloveně chtivě. "Vyzvu vás sám. Hned zítra ráno. Vyberu zbraně. A žádná kouzla." Poprvé se usmál. "Jenom co kdo umí."
"Jak si přejete." Anakin se shýbl a sebral ovoce. "Tak tedy zítra. Exhibiční zápas." Zdvořile se D'lajanům uklonil. "Tohle bych měl vrátit do jídelny."
Když opouštěl salón věnoval kapitánovi Typho pouze krátký kamenný pohled a Sabé jen o málo delší. V salónu za ním se jako vzrušený šum rozproudil hovor.
Sabé ho následovala do jídelny.
"Omlouvám se, Anakine. Měla jsem ti věřit."
Anakin vyložil svůj náklad a obrátil se k ní.
"Pořád mi nevěříš," poznamenal. "Ne úplně."
"Pořád jsme na stejné straně, ne?" vykrucovala se.
"Jenom mě odveď k Padmé," řekl unaveně. "A pak nám zajisti soukromí. Nic víc nežádám."
Sabé přikývla. "Teď nebo jindy, to je jedno. Všichni jsou zaměstnáni hovorem o vašem zápasu." V tichosti šli dolů chodbou.
"Víš jistě, co děláš?" neubránila se otázce Sabé. V sázce bylo tolik.
Anakin si sáhl na dno své trpělivosti.
"Jenom mě odveď k Padmé," řekl a ukončil rozhovor. A pak už nepromluvil.