|
|
Oběti okolností
Autor: Dorothy Moore
Překlad: Yanna
Kapitola 4: Varování
Napětí na lodi bylo vysoké a ještě ho stupňovala skutečnost, že všechny zúčastněné strany se snažily zachovat zdání důvěryhodnosti a dobré vůle. Jednání pokračovala pod maskou zdvořilosti. Naboo a D'lajané se na chodbách a v salónu navzájem zdvořile zdravili.
Přesto se všichni vzájemně bedlivě sledovali.
D'lajané věřili, že pokryli všechny důležité oblasti. Nikdo z nabooské delegace nemohl projít bez povšimnutí. Nemohli spolu mluvit, aniž by se ke konverzaci připojil i nějaký ten D'lajan. D'lajané dali svou přítomnost pocítit na lodi všem a všude.
Měli jen jediný problém.
Toho Jediho.
On byl jediným neznámým faktorem celého plánu – přítomnost Jediho na této cestě nebyla předem ohlášena a naznačovala, že Naboo možná nejsou tak zranitelní, jak se D'lajané domnívali. Přítomnost Jediho znamenala pozornost Senátu, a to vůbec nebylo dobré. Jenže odpor D'lajanů vůči Jediům sahala mnohem hlouběji. Jediové pro ně byli eskamotéři a čarodějové, nejtemnější a nejhorší ze všech nepřátel.
D'lajané zavrhovali čarodějnictví a magii všeho druhu. Jejich kultura byla hluboce materialistická, věřila pouze tomu, k čemu dospěli vlastním pozorováním a co obsáhly jejich smysly. Cvičili svá těla a mozky až na hranice své fyzické zdatnosti, ale nic, s čím sami nemohli manipulovat nebo to vidět na vlastní oči, případně dokázat svými fyzikálními zákony, netolerovali. Toho, co neovládali, se báli.
Lidé obvinění z používání magie byli na D'lai usmrcováni.
Ovšemže znali Jedie – a kdo v galaxii by je taky neznal? Ale vyhýbali se kontaktu s nimi. Už stovky let na D'lai žádný Jedi nevkročil.
A teď tu jeden je na palubě této lodi a patrně využívá svých odporných sil na Naboo. Wolan si byl jist, že nabooská senátorka je pod jeho vlivem; jak jinak by se mohla tak vytrvale bránit nevyhnutelnému?
Wolan věnoval obzvláštní úsilí tomu, aby pokaždé věděl, kde se zrovna Jedi nachází. Byl to však problém. Někdy se mu prostě podařilo jednoduše zmizet. A pak tam náhle zase byl. Tichý. V pozadí. Ale byl tam. Kdyby byl Wolan ochoten něco takového připustit, musel by přiznat, že je z toho nervózní.
Toho Jediho se musí nějak zbavit. Musí učinit přítrž jeho vlivu.
* * *
Jakmile se před ním mladý rytíř objevil, Yoda věděl, proč tam je.
"Děláš si starosti o svého padawana ty," poznamenal jemně.
"Je pryč," řekl prostě Obi-Wan.
"Tvůj padawan poslán byl, aby senátorku Amidalu zpátky na Naboo odvezl. Říkáš, že neučinil tak?"
"Ne, Mistře Yodo. Pokud vím, tak v tom poslání pokračuje." Vzhlédl a stařičký Mistr spatřil v jeho očích odraz té nejhlubší niterné bolesti. "Víte, že jsem měl k jeho poslání výhrady."
"Rada vědoma si tvých výhrad byla."
Obi-Wan se pomalu zhluboka nadechl. "Anakin přerušil naše pouto."
Yoda ponuře přikývl. "Bolestné toto jest. Mé srdce sklíčeno jest tvou ztrátou."
"Nezdáte se tím být překvapen, Mistře."
"S budoucností nejasnou jako ta jeho jest, nemoudré dělat si přehnané naděje bylo by."
Obi-Wana to šokovalo. "Říkáte, že bych ho měl prostě nechat jít? Aniž bych se pokusil s tím něco udělat?" Zvýšil hlas. "Tak to vidí Rada?"
Yoda vyslal k mladému rytíři vlnu lásky a míru, aby ho posílil, a řekl, "Jedi povinnost svou nekoná, protože mu to někdo řekl. Jediho celá bytost prostoupena touhou sloužit jest. Povinnost svou z nejhlubšího a nejupřímnějšího přesvědčení o vyšším smyslu koná."
"Je ještě mladý, Mistře Yodo. Ještě se musí hodně učit. Může z něho být skvělý Jedi, jenom ještě není na takovou zodpovědnost připravený."
"Připravený není on?" opakoval Yoda. "Jak připravenost svou pozná, když navěky držet ho zkrátka budeš ty?"
Rozsvítilo se mu. "Je to zkouška!" zvolal Obi-Wan. "Rada ho chce vyzkoušet!"
Yoda sevřel rty a pokýval hlavou. "Zkouška toto není. Připravit na zkoušku ho může. Ale zkouška osobnosti v životě bez ohlášení a kdykoliv přichází. Kdo jsme prozradí nám." Při každém z posledních tří slov mistr Jedi udeřil svou holí o dlaždice. Zvuk se odrazil od stěn a pak místnost opět utichla.
Obi Wan se v myšlenkách vrátil k emocionálnímu dojmu, který po sobě Anakin zanechal v jejich komnatách. Chlapec byl přijat do řádu pod nátlakem a celou dobu byl pečlivě sledován. Poprvé si Obi-Wan pomyslel, jaké to asi musí být žít s jakousi skvrnou, být neustále sledován kvůli projevům – čeho vlastně? Nevhodnosti? Neschopnosti? Temnoty? Anakin nebyl v žádném případě dokonalý, ale Obi-Wan neznal nikoho, kdo by byl.
Není divu, že chlapec prahnul po lásce.
"Rád byl odjel na Naboo za svým padawanem, Mistře."
"Hmmm." Mistr Jedi z toho nebyl nadšený. "A co uděláš, až ho najdeš ty?"
"Musím si s ním promluvit, Mistře Yodo. Nemohu ho nechat jen tak odejít. Musím zjistit, co je v jeho srdci."
Stařičký Mistr se zahleděl na podlahu, jako kdyby ji nikdy předtím neviděl.
"Obviňuješ se ty."
Obi-Wan neodpovídal.
Yoda opět zvedl zrak. "Toto já po tobě žádám. Dlouze o tom popřemýšlej ty. Medituj. Pokud i pak stejně smýšlet budeš, za svým padawanem jet smíš."
"Udělám, co říkáte, Mistře Yodo. Slibuji, že nic neuspěchám."
Stařičký Mistr přikývl a mávnutím ruky a s těžkým srdcem mladého rytíře propustil.
* * *
Sabé byla dobrá, ale ne dost dobrá.
Neušla chodbou vedoucí od Salónu daleko, když jí někdo rukou zakryl ústa a v rozmezí dvou úderů srdce ji vtáhl do přilehlé místnosti. Přihodilo se to tak rychle, že se ani nestihla bránit. Pak byla stejně rychle zase propuštěna. Obrátila se a zpříma pohlédla do páru pronikavě modrých očí.
"Mohl jste něco říct," pronesla. "Jsem vážně velice přátelská, i co se týče čarodějnických neřádů."
Anakin neměl náladu na vtipy. "Promiň," řekl jen a zabezpečil dveře malé zasedací místnosti. "Nechci nic riskovat."
Rozsvítily se lampy a osvětlily pěknou místnost s naleštěným stolem. Stěny byly potaženy tapisériemi zobrazujícími scenérie Theedu. Sabé se opřela o stůl a s pobavením pozorovala svého věznitele.
"Jste přesně ta osoba, kterou jsem hledala. Mám pro vás vzkaz."
"Kde je?" Jeho hlas byl velmi, velmi něžný.
Ó bohové, pomyslela si Sabé. Oba jsou v tom až po uši.
"Musíte být ještě chvíli trpělivý. Sledují každý její pohyb."
"Já vím." Anakin se zamračil, když si vzpomněl, jak ten D'lajan pronásledoval Padmé do Salónu. "D'lajanům se nedá věřit. Cítím strach a ještě něco dalšího – něco skrývají." Jevil známky napětí, které naplnilo celou malou místnost. "Není mimo nebezpečí."
"No," řekla Sabé, "rozhodně mají strach z vás."
"Mám pocit," řekl opatrně, "že jejich rozčilení nad mou přítomností by nám mohlo poskytnout způsob, jak je přimět odhalit jejich skutečné motivy."
Sabé mu věnovala přísný pohled.
"Co přesně máte v úmyslu?"
"Je na čase, aby pocítili mou přítomnost. Stejně tráví celý svůj čas tím, že mě sledují."
Sabé si pohrávala se stejnou myšlenkou. Byla v pokušení, ale opatrná. "Senátorka nedopustí nic, co by mělo za následek narušení důvěryhodnosti jednání."
"Jsme na jedné lodi," připomněl jí Anakin.
Sabé na něho zamyšleně pohlédla. V této věci jí připadalo, že on je možná jejich posledním prostředkem, ale dělaly jí starosti jeho diplomatické schopnosti. Jedna věc byl skvělý bojovník a osobní strážce, ale docela jinou věcí bylo počínat si v takové situaci lstivě a diskrétně.
"Ptám se vás znovu, Anakine," trvala na svém Sabé. "Co máte v úmyslu?"
"Malou provokaci. Nějaké popíchnutí. Nemělo by dát moc práce přimět je zbytečně zariskovat."
"Ať už dojde k čemukoliv, musí to proběhnout v mezích nabooských politických a diplomatických zájmů. Nic osobního, slyšíte? Ideálním výsledkem je, že najdeme východisko z tohohle zmatku s co nejméně způsobenými škodami."
Anakin cítil, že pokouší hranice jeho trpělivosti. Proč musel znova a znova něco dokazovat?
"Nabízím vám svou pomoc," řekl stručně. "Jako laskavost."
Nastala dlouhá chvíle ticha, zatímco se Sabé rozhodovala.
Něco se nepochybně muselo udělat. A vypadalo to, že Anakin vezme záležitost do svých rukou, ať s tím bude souhlasit nebo ne. Lepší bude spolupracovat, pomyslela si.
"Dobrá," řekla, "navrhuji, abychom se sešli u večeře v jídelně, abychom umocnili tvůj profil. Budou tam všichni důležití lidé." Odmlčela se. "Až na tvou oblíbenou senátorku, která se kategoricky odmítá na D'lajany jen podívat, pokud to není nezbytně nutné."
"Moudré rozhodnutí," řekl Anakin a odemkl dveře zasedací místnosti.
"Musím ještě zajít za kapitánem Typhem," dodala spěšně Sabé, ale přidám se k vám co nejdřív."
"Pozvěte ho, ať se k nám také připojí," řekl Anakin trochu ironicky. Byl si jist, že Typho bude proti.
Sabé se zasmála a zmizela v chodbě.
Anakin jízlivě pohlédl na D'lajanského vojáka, který se náhle ukryl na konci chodby, a pak se vydal opačným směrem.
* * *
V elegantním jídelním salónu bylo hlučno a živo. Anakin udržoval své mentální štíty, když vešel do místnosti, uložil si do paměti zasedací pořádek, zatímco beze spěchu kráčel k těžce naloženému servírovacímu stolu. Hlavní d'lajanský vyjednavač tam stál se dvěma dalšími vyslanci, ale Wolan a jeho nezbytný doprovod ještě nedorazili.
Anakin si náhle uvědomil, jak velký má hlad – nevzpomínal si, kdy naposledy jedl. Možná by měl využít příležitosti. Obsloužil se co nejstřídměji z mnoha bohatých chodů, které tam byly vystaveny, a pak si našel místo u stolu v rohu, co nejdále od vchodu do místnosti. Usadil se tak, aby mohl všechno sledovat, a začal jíst.
Zanedlouho skupina válečníků oznámila svůj příchod hlasitým hovorem na chodbě. Pyšně napochodovali do jídelny a rychle přehlédli strávníky, právě když se Anakin usadil. Okamžitě ho zaregistrovali, ale nezdálo se, že by hleděl jejich směrem.
Samozřejmě obsadili stůl uprostřed místnosti a ostatní je museli obcházet, aby se dostali na svá místa. Neseděli s ostatními D'lajany. Vypadalo to, že jsou jen sami pro sebe. Wolan seděl tak, aby viděl do vzdáleného rohu.
Anakin jedl pomalu, ale přesto své skromné jídlo stihl dojíst, ještě než přišla Sabé. Překvapilo ho, že s ní jde i jednooký kapitán od bezpečnosti. Typho musel být velmi znepokojený, když souhlasil, že se zúčastní plánu Sabé. Zvláště, pokud to záviselo na Anakinovi.
Pokud to sem ovšem nepřišel zarazit.
Anakin se pro sebe usmál, když sledoval Sabé, jak si razí cestu k jeho stolu. Musela zavadit nejméně o tři D'lajany uprostřed místnosti, čímž si zajistila jejich plnou pozornost. Byla to neobyčejně půvabná žena. Typho ji nechápavě následoval a mračil se.
Anakin zdvořile vstal a Sabé se posadila k jeho stolu. Cítil na sobě Wolanův pohled. Typho na něj nevrle kývl.
"Tohle se mi nelíbí," zavrčel Typho bez okolků. I když na ně všichni dobře viděli, hluk v místnosti jim poskytl dobrou příležitost promluvit si, aniž by je někdo zaslechl. "Ale potřebuju nějak odvést pozornost. Jejich stíhačky se k nám mají připojit zítra v poledne. Myslím, že tehdy provedou svůj tah."
Takže nakonec měl kapitánovu důvěru. Anakina to zvláštně potěšilo.
"Únos?" zeptala se tiše Sabé.
"Nejspíš. Musím se na tu eventualitu připravit." Typho pohlédl na mladého Jediho a říkal si, jaké má asi schopnosti. "Co přesně máte v plánu?"
"Zatím nevím," řekl Anakin klidně. "Necháme je, aby si mysleli, že všechno řídí oni. Musí se prozradit."
Typho byl spořádaný muž, jehož kariéra byla založena na důkladnosti a pečlivém plánování. Tohle se mu vůbec nezamlouvalo. Jak můžete zajistit výsledek, když nemáte kontrolu nad všemi faktory? Anakin cítil jeho vzdor, ale ignoroval to. Ten dobrý kapitán nemohl vědět, že jeho vědomí se natáhlo do všech koutů lodi a měl pocit, že příležitost učinit první tah se právě chodbou blíží k jídelně.
Čekal.
Balé vešla do jídelny spolu s poněkud znepokojenou Vespé v patách. Děvčátko pečlivě prohledávalo místnost, a když uvidělo Anakina, vyrazilo přímo k němu, jako kdyby to byl celou dobu její cíl. V její dětské hlavičce to byl její kamarád už jen proto, že se předtím dvakrát potkali a on si s ní hrál. Nikdo z ostatních dospělých na této lodi neměl čas zahrát si s ní mikádo.
Anakin se na ni usmál. Přišla blíž a opřela se mu o nohu.
"Nazdar Jedi," řekla šťastně.
"Nazdar Balé," odpověděl. "Neříkala jsi, že jdeš spát?"
Vespé vypadala ztrápeně. "Snažila jsem se," řekla, "jenže ona neposedí. Řekla jsem, že může jít sem na něco malého, když potom půjde rovnou do postele." Významně se na děvčátko podívala. Balé si jí nevšímala a soustředila svou pozornost na svého nového kamaráda.
"Nechceš si zahrát mikádo?" zeptala se. Rozhodně byla cílevědomá.
Anakin se usmál a rozhlédl se po místnosti, nezapomínaje při tom zkontrolovat D'lajany. Dívali se, dobrá.
"Tady je málo místa," řekl.
"Můžeme jít do té velké místnosti," trvalo na svém děvčátko.
"Balé!" zaprotestovala Vespé. "Takhle nesmíš na lidi naléhat!"
"To je v pořádku," řekl Anakin. "Nevadí mi to." Rozhlédl se kolem stolu. "Proč vlastně všichni nejdeme do salónu?" Podíval se na Balé. "Chceš se naučit žonglovat?"
"Ano!" Vykulila oči. "Naučíš mě to?"
"Bude mi potěšením," řekl dvorně Anakin.
Náhle ucítil jednu vlnu nelibosti za druhou a přelil se přes něho hněvu od Sabé a kapitána Typho. Věděl, co si myslí, ale nenechal se odradit.
"Nedojdeš ke stolu vybrat šest pěkných kulatých kousků ovoce," navrhnul Balé, "a potom půjdeme do té velké místnosti a budeme s nimi žonglovat."
Nadšené dítě vyrazilo jako střela a táhlo Vespé za sebou.
Anakin se obrátil ke svým spoluspiklencům. Četl jejich pocity tak jasně, jako kdyby je vyslovili. Jak se opovažuješ využít k tomu to dítě? říkaly jejich pohledy. Jak se opovažuješ zatahovat ji do toho?
"Copak si myslíte," promluvil k nim oběma Anakin, snaže se krotit svůj hněv, "že bych kdy dopustil, aby se jí něco stalo?"
"Jak jsi jen mohl?" zavrčel hrdelně Typho.
"A vy?" oplatil mu Anakin. "Přivedli jste ji na palubu. V první řadě by vůbec neměla takovéhle mise účastnit. Jestli nic neuděláme a tuhle loď zítra unesou, jak se obáváte, jak moc v bezpečí potom bude?" Vstal a měl se k odchodu. "Jdu do salónu naučit Balé žonglovat," řekl. "A potom půjde spát. Buď se ke mně připojíte, nebo ne. Je mi to vážně jedno."
Odešel od stolu a přidal se k děvčátku a její pečovatelce, které už nesly požadované ovoce. Anakin zvedl potěšené dítě do náruče a vynesl ho z jídelny, aniž by se ohlédl po svých společnících nebo po D'lajanech.
Cestou trpce přemýšlel o tom, že ať už udělá cokoliv, nebo jakkoli dobré jsou jeho úmysly, lidé se ho zřejmě bojí a nevěří mu. Dokonce i Jediové. I jeho Mistr.
|
|
|
