Ztracené světlo
3.část

Autor: Cassia
Překlad: Yanna

Disclaimer: Všechny známé známé postavy jsou výhradně vlastnictvím George Lucase. Ostatní postavy jsou moje. Nemám oficiální povolení používat tyto postavy, ale neberu za to žádné peníze, takže všechno je OK.


Transportér se s rachotem zastavil. Konečně. Byla to dlouhá cesta. Pro vězně, převážené do pracovních táborů a natěsnané v transportérech příliš malých, aby pojmuly takový počet, byla ta dlouhá cesta ochutnávkou pekla.
Dveře se s prásknutím otevřely a vězni byli vyhnáni ven. Qui-Gon viděl, že je vojáci formují do dvou řad. V jedné řadě byli většinou zdravě vypadající lidé a ve druhé nemocní, slabí, nemohoucí a děti pod dvanáct let. Mistr Jedi si nedělal žádné iluze o tom, jaký osud čeká ty, jež byli shledáni práce neschopnými.
"Obi-Wane," zašeptal tiše Qui-Gon. Pomalu zatřásl rukama, aby mu dlouhé rukávy sklouzly dolů a zakryly tlakový obvaz kolem jeho zlomených končetin, ignoruje bolest, jež mu ten pohyb způsoboval. "Obi-Wane, nikdo nesmí mít podezření, že nevidíš. Závisí na tom tvůj život," řekl na rovinu. "Jestli nás zařadí jako handicapované, rovnou nás zabijí."
Obi-Wan toporně přikývl a pustil se Qui-Gonova lokte. Nebylo snadné držet se svého Mistra v hemžícím se davu, pouze za použití Síly ke zjištění, kde se nachází, ale Obi-Wan to dokázal.
Jejich iluze fungovala a stráže je zařadili do správné řady, věnujíce jim jen letmý pohled. Odtud byli vězni hnáni dále do tábora.
Obi-Wan se snažil udržet svou pozornost a zůstat poblíž svého Mistra a nenarazit do nikoho jiného, ale utrpení a strach, které vyzařovaly z lidí kolem nich a z dalších obyvatel tábora odrážela jeho smysly. Klopýtl na nerovném povrchu, ale cítil, jak ho Qui-Gon pomocí Síly podepřel. "Promiňte, Mistře," omlouval se.
Už se začínalo stmívat a nešťastní vězni byli nahnáni do řad tmavých, zatuchlých ubikací s řadami vyrovnaných čtyř- až pětipatrových paland. Nazývat ty drsné dřevěné plošiny postelemi bylo samozřejmě poněkud přehnané, ale takový byl očividně jejich účel. Vězni se tlačili na postelích po pěti a Obi-Wan se na kraji velmi obával, že spadne, nebo že ho shodí. Vzhledem k tomu, že byli úplně nahoře, nebylo to zrovna příjemné pomyšlení. Qui-Gon si tiše prohodil se svým padawanem místo a nechal ho blíž ke středu, zatímco sám si ponechal zákeřnější místo na kraji. Usoudil, že shodit tak rozložitého muže jako je on, bude o trochu těžší, než shodit štíhlého mladíka, jakým je Obi-Wan.
"Spěte dobře, špíno!" dobírali si je od vchodu strážní. "Zítra vám začne práce!"

* * *

"Obi-Wane, Obi-Wane," budil jemně Obi-Wana Qui-Gonův hlas.
Obi-Wan se posadil, dočasně dezorientovaný.
"Opatrně," upozornil ho Qui-Gon, když to chvíli vypadalo, že Obi-Wan se pokusí vstát z postele. "Dolů je to daleko."
Pak si Obi-Wan vzpomněl, kde jsou a dovolil Qui-Gonovi, aby mu pomohl sešplhat dolů. Jakmile byli dole, Obi-Wan na chvíli zauvažoval, jak se jeho Mistrovi podařilo dostat dolů bez použití rukou a usoudil, že místo toho musel použít Sílu. Obi-Wan věděl, že přesně to by měl sám dělat a ne spoléhat se ve všem na Qui-Gona.
Nejdřív se ozvalo vyvolávání jmen a potom vězni dostali k snídani chudou, odpudivě vyhlížející kaši, než byli nahnáni na různá pracoviště.
Pomocí trochu manipulace se Qui-Gonovi a Obi-Wanovi podařilo zůstat pohromadě. Práce, kterou jim přidělili byla v továrně na výrobu náhradních dílů a spočívala v ovládání série soukolí, pák a čepů podle toho, jak se rozsvěcely kontrolky na obrazovce.
Obi-Wan stál před panelem a kousal se do rtu. Jak tohle zvládne, když nevidí, co je na obrazovce, ani věci, kterými má pohybovat? Jak tohle zvládne Qui-Gon, když nemůže hýbat rukama, aby dosáhl na všechna ta soukolí, tlačítka, čepy a páky?
"Vždycky jsme byli jako jedna duše, Padawane," zašeptal mu Qui-Gon tiše do ucha. "Teď tak musíme skutečně fungovat."
Obi-Wan chvíli nerozuměl, ale pak pochopil. Zcela otevřel svou mysl Qui-Gonovi a cítil, že ten učinil totéž. Obi-Wan náhle zjistil, že prostřednictvím Qui-Gonových očí dokáže "vidět" a Qui-Gon se díky Obi-Wanovu tělu může hýbat. Nejdříve to bylo divné, ale si rychle zvykl.
Qui-Gon vysílal Obi-Wanovi přímo do mysli, co vidí, takže to bylo, jako kdyby to skutečně viděl. Vedl chlapcovy ruce k přepínačům a čepům, se kterými bylo potřeba pohnout. Pro žádného z nich to nebylo snadné, ale čím déle spolu pracovali, tím snadněji jim to šlo.
Obi-Wan si uvědomil, jak silně se stali součástí jeden druhého a to během pouhého jednoho pracovního dne. Zjistil, že se bezmyšlenkovitě napřahuje po něčem, co se zdálo viset mu před očima. Když si uvědomil, že ve skutečnosti svýma očima nic nevidí, uvědomil si, že je to Qui-Gon, kdo má potíže.
Qui-Gon pohodil hlavou a snažil se setřást si dlouhé vlasy z obličeje, ale příliš se mu to bez rukou nedařilo. Ještě než k tomu použil Sílu, Obi-Wan rychle zakroči. Odtrhl z lemu šedého vězeňského oděvu, který jim stráže dali místo jejich jedijských oděvů, úzký pruh a svázal jím Mistrovi vlasy do ohonu, takže Qui-Gonovi nepadaly do očí. Qui-Gon se na Obi-Wana usmál a ten si představoval, že to vidí. Také si představoval, že mu Qui-Gon rukou rozcuchal nakrátko sestřižený padawanský účes. Nic z toho samozřejmě nebylo možné, ale někdy prostě všechno nemuselo být skutečné.
Noci byly úlevou i bolestí. Úlevou od práce a starostí dne, ale bolestí ze všeho toho strachu a beznaděje, které z některých z ostatních spoluvězňů činily otevřené nepřátelé. Byly chvíle, kdy Mistr i Učedník usoudili, že bude lepší nechat to být, než se hádat kvůli obsazení jejich místa na nepohodlné dřevěné palandě a strávili noc na zemi opření o pelest. Jednu takovou noc Qui-Gon proseděl, upřeně hledíce do tmy před sebou. Seděl tam s otevřenýma očima, ale viděl jen temnotu. Věděl, že přesně tak vypadá každý Obi-Wanův den a to naplňovalo jeho srdce bolestí. Bál se, že každý den, který tam strávili zavření, snižuje a snižuje šanci jeho Padawana na nápravu škod, jež byly napáchány na jeho zraku. Qui-Gon si povzdechl. Starosti nepomohou. Chtělo se mu spát, ale nemohl usnout, ruce ho příliš bolely, takže se raději snažil vstoupit do léčivého transu a udržet své pocity v sobě, aby jimi neznepokojoval Obi-Wanův spánek.
Obi-Wan však nespal. Také on hleděl do tmy, ale věděl, že temnotu před jeho očima nezažene svítání. On své světlo ztratil a svou noc si nosil stále s sebou. Obi-Wan se opřel týlem o tvrdou pelest za sebou. Nesmí připustit, aby se utápěl v sebelítosti, musí myslet na jiné věci, na to, jak se odsud dostanou, na svého Mistra…
Qui-Gon na svých pažích ucítil studené ruce. Byly malé ale silné. "Obi-Wane, měl bys spát," zašeptal tiše. "Omlouvám se, jestli jsem tě vyrušil."
Obi-Wan zavrtěl hlavou. Qui-Gon ho v té tmě sotva viděl, ale vycítil to gesto. "Nevyrušil jsi mě." Jemně se natáhl ke Qui-Gonovu tělu, tak jako to Mistr dělal tolikrát pro něho, a ulehčil jeho bolesti, podporuje jeho uzdravování.
"Děkuji ti, Padawane."
Obi-Wan vycítil Qui-Gonovo mírné překvapení a radost ze síly, která vyzařovala z doteku jeho studenta. Obi-Wan se usmál. To proto, že mám tak dobrého učitele, pomyslel si na oplátku.
Jiné noci, zvláště, pokud byl den velice únavný, držel Qui-Gon Obi-Wana v náruči, ignoruje chlapcovy chabé protesty, že už je příliš velký na takový druh rozmazlování a zabalil ho pečlivě do přikrývky, aby zahnal veškerý smutek, bolest a zoufalství, které Padawana přepadaly. Obi-Wan vzdal dokonce i předstírání, že odolává a vychutnával si neobvyklé projevy otevřené lásky a ochranitelství svého Mistra. Měl za to, že je to tím místem, tou nejistotou a smrtí všude kolem nich a velice reálnou možností, že každý den může být jejich posledním. To a jejich téměř naprostá závislost jednoho na druhém se zdála je ještě více stmelit a dala vyjít napovrch blízkosti, kterou sdíleli a umožnila jim ji vyjádřit. Existovalo jedno staré rčení, v němž se říkalo, že neštěstí buď lidi rozděluje nebo stmeluje jako tyranium.
Qui-Gon se osobně rozhodl, že pokud mají zemřít, nechce, aby Obi-Wan zemřel nevěda, jak moc ho měl jeho Mistr rád.
Den za dnem, jak pracovali, zjišťovali, jak hluboké je ve skutečnosti jejich pouto. Jak moc doopravdy dokáží fungovat jako jeden. Vytvořili si teď jakousi symbiózu, v nejčistším slova smyslu. Obi-Wan byl Mistrovýma rukama a Qui-Gon učedníkovýma očima. Dokud byli pohromadě, dokázali si poradit takřka se vším. Ale osud měl jiné plány.
"Ty, kluku, mám pro tebe úkol." Důstojník s prýmky na uniformě si vytáhl Obi-Wana při čtení prezence jednoho rána nedlouho poté. Obi-Wan si nejdříve neuvědomil, že muž mluví na něho, dokud ho ruka v rukavici nepopadla za ucho a bolestivě ho nevytáhla z řady. "Mluvím s tebou, kluku!" řekl muž netrpělivě. "Jdi do budovy číslo čtyři a řekni službu konajícímu důstojníkovi, aby oznámil Hlavnímu dozorčímu, že nová operační jednotka je smontována podle rozkazu a provoz na lince probíhá podle plánu. Dokážeš si to zapamatovat, kluku?" zeptal se hrubě.
"Ano, pane," přikývl Obi-Wan a oči upíral do země, aby si důstojník nevšiml, že je nedokáže zaostřit.
"Dobře, jestli to zvoráš, stáhnu tě z kůže," pohrozil mu důstojník.
"Pane?" odvážil se Obi-Wan váhavě. "Kde je budova číslo čtyři?"
Muž udeřil Obi-Wana přes tvář, protože si myslel, že se snaží být drzý. "Přímo za budovou číslo tři, tupče. Přečti si číslo na boku budovy a nedržkuj na mě, nebo toho budeš litovat."
"Ano, pane," Obi-Wan přemáhal paniku, která se ho zmocňovala. Nemohl si přečíst čísla budov, sotva dokázal určit, kde ty budovy jsou. Mistře, volal zoufale o pomoc, když se šoural pryč tudy, o čem se domníval, že je správný směr.
Qui-Gon bezmocně sledoval, jak důstojník posílá Obi-Wana na pochůzku a věděl, že je to pro nevidomého chlapce téměř nemožný úkol. Mistře, uslyšel v hlavě Obi-Wanův naléhavý hlas. Buď silný, Obi-Wane, Síla tě povede, bylo to jediné, co mohl bojácnému Padawanovi říci. Ačkoliv si to strašně přál, Qui-Gon věděl, že tentokrát s chlapcem nemůže jít. Postrčil svého učedníka správným směrem, ale na druhou stranu si smutně uvědomil, že Obi-Wan jde sám.
Obi-Wan se snažil držet toho, co mu Qui-Gon řekl předtím o tom, že strach z bezmoci z člověka dělá bezmocného, ale nebylo to lehké. Pohyboval se pomalu, napínal své smysly a schopnosti na maximum ve snaze orientovat se na neznámém místě. Nebylo ani tak těžké vyhnout se narážení do lidí nebo do věcí, protože cítil, kde jsou a že spěchají kolem něj, cítil budovy, tyčící se nad ním, jenže která byla ta správná? Cítil, kde ty stavby byly, ale naneštěstí nic, co se kdy naučil, ho nepřipravilo na to, že bude muset číst čísla, která nevidí pomocí Síly. Odhadem odpočítal čtyři budovy a doufal, že je alespoň blízko. Blížil se k někomu, o kom doufal, že je to nějaký spoluvězeň a ne strážný a zdvořile se zeptal, "Promiňte, je tohle budova číslo čtyři?"
Vězeň zavrtěl hlavou. "Ne, tohle je budova číslo osm. Budovy číslo čtyři je dolů tímhle směrem. Přečti si čísla na boku."
"Ach," Obi-Wan přikývl a snažil se, aby to znělo jako, že to nevěděl. "Díky." Učedník se snažil rozhodnout, kde bylo to "tímhle směrem". Zatraceně! Nikdy si neuvědomil, jak moc je člověk závislý na gestech a řeči těla.
"Ne tudy, tamtudy," řekl muž se smíchem a zadržel Obi-Wana vprostřed kroku.
"Ach," Obi-Wan se snažil zasmát se své chybě. "Kam jsem dal mozek? Díky." Rychle se obrátil na druhou stranu.
Konečně našel budovu číslo čtyři a předal vzkaz. Potom se jenom toužil vrátit ke Qui-Gonovi.

* * *

Qui-Gon znepokojeně sledoval, jak Obi-Wan odchází. Doufal, že hoch bude v pořádku.
"Nové podrobnosti k dnešní práci," oznamoval sloužící důstojník. Začal vyvolávat čísla a odpovídající vězni museli vystoupit a utvořit řadu.
"5807," uslyšel Qui-Gon vyvolávat své číslo. "5807," opakoval sloužící důstojník a jeho hlas nabyl ostrého tónu, když se Qui-Gon nepohnul. Qui-Gon se pomalu vydal k nově vytvořené řadě, ale jeho mysl byla zaměstnána něčím jiným. Kam tito lidé půjdou? Vrátí se na noc do stejných ubikací? Ani on, ani Obi-Wan si nemohli dovolit rozdělit se.
"Promiňte, ale kam jdeme?" zeptal se Qui-Gon, když se dali do pohybu. Pochyboval, že se mu dostane odpovědi, ale stejně se musel zeptat.
"To tě nemusí zajímat," vyštěkl sloužící důstojník přesně podle očekávání. "Dozvíš se to, až tam budeme."
Qui-Gonovi se sevřelo srdce, když je nahnali do dalšího transportu. Jestli potřebují transport, tak místo, kam jedou, bylo poměrně daleko. Buď silný, Obi-Wane, spoléhej se na Sílu a dokážeš to, vyzýval Qui-Gon tiše svého Padawana, ať už byl kdekoliv. Potom se dveře transportéru s kovovým třeskem zabouchly a transportér odrachotil, odnášeje s sebou Qui-Gona dál a dál pryč od Obi-Wana.



<<< Předchozí Seznam příběhů Další >>>