Společnými silami 17.část

Bruck Chun se krčil u zdi, ponořen v hlubokém stínu, který vrhala lávka. Zmocnila se ho nevolnost, a tak si vtlačil pěst do žaludku, aby ji udržel na uzdě.

Přišel za Morranem.

Viděl ho však místo toho zemřít.

Nejdřív ho přilákal vzdálený zvuk souboje a potom otevřené dveře, opatrně vstoupil do ústí rozvodu potrubí, konečně se přitiskl ke zdi a pustil se dál, dokud neuviděl hlavní část lávky. Na okamžik se jeho pohled zaměřil na Morrana a Mistra Jinna, kteří stáli proti sobě na nějaké antigravitační plošině, a pak se zničehonic odněkud zjevil stříbrný projektil a zasáhl plošinu zespoda, až spadla. Mistr Jinn obrovským skokem bezpečně přistál na lávce.

Morran však nikoliv.

Teď se snažil přemoci nevolnost a jeho myšlenky na sebe v jeho hlavně zmateně narážely, když sledoval Mistra Jinna, jak se opírá o zábradlí a dívá se dolů.

Morran byl mrtev. Mrtev! Takový pád by nikdo nepřežil.

Hrůza, která jím otřásla ho donutila uvědomit si, jak se stal na Morranově vedení závislý. Cítil, že mu realita toho, co právě viděl, vyrazila dech a srazila ho, jako kdyby také padal dolů.

Ne, říkal si zuřivě, musím z toho něco získat. Tiše a trahně se nadechl a přiměl svou mysl k soustředění.

Morran byl mrtev. Budiž. Možná, že je to nakonec dobře, protože teď už si nikdo nebude Brucka spojovat s těmi útoky na Obi-Wana. Obi-Wan ho možná podezřívá, ale neví jistě, jak moc v tom byl Bruck namočen. Bude to jeho slovo proti Bruckovu.

Na ztuhlé tváři se mu náhle objevil ponurý úsměv. Vždycky budu mít přesvědčivější příběh než Kenobi, pomyslel si. Odpřísáhnu, že mě k té první rvačce vyprovokoval. Není nikdo, kdo by mohl tvrdit opak.

Takže. Ještě bude muset nějak vysvětlit, proč tasil meč na Bant. Prostě ten příběh překroutí. Řekne se slzami v očích, že ho Morran oklamal a že neměl tušení, co má ve skutečnosti v plánu, že si myslel, že je Morran také Jedi. Ano, to by mohlo vyjít.

Co se týče Qui-Gona Jinna, původní plán, že si získá Mistrovu přízeň, by ještě mohl fungovat. Potřeboval jen...

Jeho myšlenky se se skřípotem zadrhly, když Mistr Jinn promluvil.

“V pořádku?” zeptal se a díval se na něco dole na lávce. Jeho hlas byl plný citu a starostí.

“Ano,” ozvalo se.

Svaly na Bruckově čelisti se napjaly. Kenobi!

Posunul se o několik dalších centimetrů blíž, jen aby mohl nahlédnout přes okraj lávky. Dole se Obi-Wan ztěžka opíral o zábradlí vedle zhroucené postavy, v níž po chvíli zmatku Bruck poznal A’ali Cek.

Obi-Wan říkal, “Ale je na tom dost špatně...”

Mistr Jinn přikývl a zachmuřil se. “Pokusím se jí pomoci.”

I z této vzdálenosti viděl Bruck bolest v Obi-Wanových očích, když se tiše zeptal, “A co Xanatos? Není...?”

Xanatos? Pomyslel si Bruck. Nejmenoval se tak bývalý učedník Mistra Jinna...?

“Ne. Ale je pryč,” řekl Qui-Gon, se zvláštním podtónem v hlase, který Bruck nedokázal zařadit. Zdálo se, že muž a chlapec mezi sebou konverzují víc než jen slovy, která slyšel. “Zrovna teď není důležitý, Obi-Wane. Ty, ona a Rada a také tvoje kamarádka Bant: to jsou teď pro mě ty nejdůležitější věci.

Obi-Wan přikývl, “Bant a Rada... nejsou mrtví, že ne?” Hlas měl klidný, ale úzkost v jeho očích zesílila.

Qui-Gon zavrtěl hlavou. “Ne. Takovou ztrátu bychom v Síle ucítili. Ale obávám se, že jsou v nebezpečí.”

Bruckova mysl náhle přeladila na nový kanál. Musí na Mistra Jinna učinit dojem a znemožnit Kenobiho. Kenobi byl tam dole zřejmě uvězněný a bezmocný. Nabídne mu svou sílu a pomoc a předvede, že je mnohem pohotovější...

Ale i když se mu v hlavě zrodil tento nápad, ochromil ho náhlý úsměv na tváři Mistra Jinna, který řekl. “Hádám, že výskok nepřipadá v úvahu.”

Obi-Wan zvedl hlavu a vážně pronesl. “Mohl bych to zkusit...”

Bruck výsměšně zkřivil rty.

Qui-Gon varovně zvedl ruku. “Ne, nechci, abys riskoval další zranění.”

“Není tam nahoře další obslužná plošina?” Obi-Wan náhle téměř ukázal přímo na Brucka. Ten ztuhl. Nemohli ho přece objevit, jak se tady ve tmě schovává! Když Qui-Gon udělal několik kroků jeho směrem a zkoumal zábradlí, začal si horečně vymýšlet, jak vysvětlí svou přítomnost. Byl úplně potichu a snažil se zamaskovat jakoukoliv myšlenku nebo pocity, který by mu mohl uniknout a upozornit na jeho přítomnost. Qui-Gon se však náhle zastavil na vyvýšené části lávky a po chvíli řekl, “Ne. Vypadá to na ovládání k přivolání... tamté...”

Qui-Gon a Obi-Wan současně pohlédli dolů, kde ležela na jedné z rotujících čepelí rozbitá obslužná plošina a ještě z ní chvílemi vyletovaly jiskry. Jako jeden opět zvedli hlavy a pohlédli na sebe a vyměnili si cosi jako úsměv.

“Myslím, že to není přijatelné řešení,” řekl Qui-Gon a šel zpátky. “A čas utíká. Zvednu tě.”

Jak mluvil, A’ali se náhle pohnula a z rozevřených rtů jí uniklo zaúpění. Obi-Wan se k ní sklonil a pevně jí omotal svou tuniku kolem ramen. Vrhnul na Qui-Gona ustaraný pohled a ten vážně přikývl.

“Musíme si pospíšit. Nejdřív A’ali.”

Obi-Wan se narovnal a kousek uskočil.

Bruck sledoval, jak Qui-Gon natahuje ruku dlaní dolů a zavírá oči. Cítil, jak se kolem vysokého Rytíře stahuje Síla a pak proudí směrem k A’ali. Nakoukl dolů a uviděl, že i Obi-Wan zavřel oči a natáhl svou ruku dlaní vzhůru.

Bruckovi sevřela srdce zvláštní úzkost.

Qui-Gonova ruka se pomalu zvedala a otáčela a A’ali se při tom pomaloučku zvedala z kovové podlahy a stoupala vzhůru. Jeho ruka se zvedala výš a doleva, když její tělo dosáhlo zábradlí. Pak obrátil ruku opět dlaní dolů a spustil ji na lávku ke svým nohám. Otevřel oči a přes zábradlí se usmál dolů na Obi-Wana, který také spustil svou nataženou ruku.

“Díky, Obi-Wane. A teď ty.”

Bruck opět ucítil vlnu Síly a koncentroval se, aby udržel na uzdě svůj hněv. Jak se vůbec Kenobi opovažuje se do toho plést a pomáhat Mistrovi při použití Síly? Kdo si myslí, že je? Oči se mu temně zaleskly, když sledoval Obi-Wanovu hlavu a pak i zbytek jeho těla, jak stoupá nad zábradlí a lehce přistává na podlaze vedle A’ali.

Síla odezněla a Obi-Wan zavrávoral, jako by ho podepírala pouze ona. S náhle napjatým výrazem se Qui-Gon vrhnul vpřed, aby ho zachytil; Obi-Wan se zatvářil a kajícně zavrtěl hlavou.

“Děkuji Mistře.”

Chvíli si prohlíželi jeden druhého: Qui-Gonův krví poskvrněný rukáv, hluboký rudý šrám zející na jeho nadloktí; Obi-Wanova noha nepřirozeně zkroucená; velká skvrna... něčeho... lesknoucí se na tmavé látce. Potom se Qui-Gon usmál a položil volnou ruku Obi-Wanovi na rameno.

“No,” řekl, “Byl to náročný den, můj Padawane.”

Zdálo se, že pevný kov pod Bruckovýma nohama náhle zmizel, tak mu myslí otřásl šok. ‘Padawan’! Ne, musel se přeslechnout! To není možné! ‘Padawan’... to znamená, že Obi-Wan už je Jinnovým učedníkem! To znamená, že Morran nebo Xanatos, či kdo to vůbec byl, mu lhal...

Ale jeho mysl, bezděčně disciplinovaná přísným jedijským studiem, mu nemilosrdně přehrávala Morranova slova: “Qui-Gon Jinn se dnes vrací do Chrámu. Hodlá si oficiálně vybrat Padawana.”

Ach ne, nebyla to lež, jenom šikovné vyhnutí se pravdě. I v zoufalství, jež se ho zmocnilo, se musel Bruck v koutku mysli sklonit nad takovou obratnou manipulací. Zbytek jeho mysli hluboce trpěl a zuřil, že ho tak využili, ale obdiv zůstal, zakořenil v nejtemnějším přístavu jeho duše.

Když se natolik vzpamatoval, aby zase vzhlédl, uviděl, jak se Mistr Jinn sklání nad A’ali, s rukou jemně položenou na jejím spánku. Síla kolem nich vířila a na lávce se rozhostilo hluboké ticho. Uplynulo několik dlouhých minut a žádný z těch tří se ani nepohnul.

Konečně s pomalým výdechem Qui-Gon zvedl ruku z A’ali a zavrtěl hlavou.

“Snažil jsem se jí pomoci, ale... potřebuje mnohem zručnějšího léčitele než jsem já. Půjdeme.”

Vzal A’ali do náruče a bradou pokynul ke dveřím na opačném konci lávky. “Na druhé straně rozvodu snad bude další výtah. Až dojdeme na konec lávky, budeš se muset chytit mě.”

Obi-Wan se zatnutýma zubama přikývl a pevně sevřel zábradlí. Qui-Gon se na něj krátce povzbudivě usmál a společně vyrazili.

Bruckovy myšlenky uháněly o překot, celou svou bytostí se soustředil na jediný cíl: dostat se z celé téhle šlamastyky. Kromě příběhu, který už si vymyslel a naplánoval, neměl by také raději dychtivě nabídnout svou pomoc?

Ještě než tu myšlenku stačil dokončit, už se rozeběhl.

Když jeho první krok zaduněl na lávce, Mistr Jinn se otočil na patě a nějak se mu podařilo tasit a aktivovat meč a při tom stále držet A’ali. Když poznal Brucka, sklonil ho a zamračil se.

“Kde je Bant? Ty nejsi s ní?”

Bruck vyděšeně zamrkal. Na tohle zapomněl. Jeho myšlenky se daly do pohybu a on obratem odpověděl, “Vylezla ventilační šachtou. Řekl jsem jí, že sama to zvládne rychleji. Potom jsem se šel podívat, jestli bych vám nebyl nějak užitečný a zrovna teď jsem vás našel.”

Mírně zdůraznil poslední větu.

Oči Mistra Jinna ho provrtávaly, ale přikývl a řekl, “Tvá pomoc je vítána. Pokud bys mohl pomoci mému učedníkovi...”

Bruck nasadil starostlivý výraz a ignoroval ostré bodnutí těch slov. Obi-Wan na něho téměř nevěřícně zíral s otevřenými ústy, ale Bruck si nevšímal ani toho a podepřel Obi-Wana pod rameny.

Obi-Wanův pohled byl ledový, ale přijal nabízenou pomoc a Bruck se pro sebe usmál. Hlupák, pomyslel si. Až skončím, uvěří i Obi-Wan, že jsem úplně nevinný.

S Qui-Gonem v čele všichni čtyři pomalu došli na druhý konec lávky.

Dole pokračovaly čepele větráku ve svém neustálém otáčení. Na žádné z nich nebyla krev.

Exploze odřízla věž od veškeré energie, pouze světla města a noční dopravy poskytovala přechodné osvětlení. S uši-rvoucím kovovým skřípotem se dveře sněmovny odsunuly a pak se náhle zastavily, ponechávaje pouze metrovou mezeru. Ven se zvědavě vystrčil malý vousatý čumák, ale generál Molu uchopil sínnu v pase a lehce ji odtáhl ode dveří, kde si dřepla na zadní a tak vehementně na něj štěkala, že se na většině tváří v místnosti objevil unavený úsměv a ve tmě se zaleskly bílé zuby.

“Odvážná malá duše,” zamumlal Mistr Yarael.

Mistr Yoda poklepal svou hůlkou na podlahu, “Chodba? Volná je?”

Generáll Molu už opatrně prolezl otvorem a strčil hlavu nazpátek.

“Ne.” Jednou rukou svíral dveřní rám a teď se s reptáním stahoval zpátky. “Podlaha tam je nestabilní – vypadá to, že podpěry pod ní jsou popraskané nebo úplně stržené. Nikdo z nás po ní nepřejde.”

Zvýšil hlas, když několik Mistrů začalo hovořil.

“A odpusťte, vážení Mistři Jedi, ale i kdybychom se odtamtud dostali, vypadá to, že druhý konec chodby se zřítil.”

Všichni přikývli, spíše vycítil, než viděl zachmuřené výrazy na jejich tvářích. Nikdo z nich nečekal nic jiného. A všichni také věděli, že výtah samotný, byl zničen skoro určitě. Tudy je nikdo zachránit nepřijde. To vzápětí potvrdila i Tel Udrunn, která něco mumlala do svého komlinku.

“Takže,” řekla a vrátila komlink na svůj opasek. “Primární a sekundární výtahy jsou nepoužitelné. Hledají jinou cestu, jak se dostat na tuto úroveň.” Hlas jí zeslábl. “A o A’ali, Qui-Gonu Jinnovi a mladém Kenobim. Posílají někoho, aby prohledal rozvodnu, ale nevíme, na které jsou úrovni, takže...”

Stranou od ostatních si Bant tiskla klouby jedné ruky k ústům.

Generál Molu sevřel rty a přešel k oknu a sledoval hypnotický dopravní tep venku. Pomalu promluvil, “Šlo by k tomuto oknu přivolat a přistavit nějaký člun?”

Odpovědí na jeho otázku bylo zahloubané ticho a pak souhlasné přikyvování, slabý rozruch, jak se všichni pohybovali tmou. Tel Udrunn sáhla po komlinku a další tři Mistři po světelných mečích.

* * *

Když zahnuli do další chodby a uviděli, jak se na jejím konci kývou výtahové dveře, Obi-Wan z hluboka vydechl. Celá noha mu pulzovala do kosti se zažírající bolestí a duši mu tížila hlavně starost o Bant a Radu a také nechutí přijmout Bruckovu pomoc. Soustředil svůj pohled na Qui-Gonova záda a snažil se spolknout tu zoufalou starost a tím pádem myslet hlavně na tu nechuť a na toho, kdo ji vyvolal. Podpora druhého chlapce ani na okamžik od chvíle, kdy opustili lávku, nezakolísala, ale každý Obi-Wanův sval byl napnutý podezřením a nejistý, jestli skutečně může věřit ruce, která ho podpírá.

Co Bruck věděl o Xanatosovi? Skutečně měl Bruck prsty ve zničení Obi-Wanova majetku, hození nože v jídelně, v krádeži Obi-Wanova meče a jeho přetvoření v jakýsi ‘rozsudek smrti’? V hloubi srdce Obi-Wan věřil, že měl. Ale neexistoval žádný důkaz. Z čeho mohl být Bruck opravdu obviněn? Ze rvačky v chodbě, zmrzačení Obi-Wanova kolene, z útoku na jeho osobu s taseným mečem?

Bruckovi se z toho všeho nějak podaří vymluvit. To Obi-Wan s náhlou tíživou jistotou věděl.

Všichni čtyři se natlačili do malého výtahu, sekundárního obslužného zařízení, totožného s tím, které na druhé straně rozvodny nefungovalo. V Qui-Gonově hlase se ozvala hluboká úleva, když se dveře zavřely a on mohl pronést, “Léčitelské křídlo.”

* * *

Rentzel Forrakim, senátní kurýr, pilotoval svůj malý člun nočním provozem se zřetelně nevrlým výrazem, narušujícím jeho něžně modrou pokožku kolem úst. Ano, služba Republice nikdy nekončila, ale bylo skutečně nutné posílat Travianskou brandy ulmskému velvyslanci v tuto noční hodinu? Dá se to vůbec označit jako služba?

Forrakim rozčileně vycenil zuby, protože tu nebyl nikdo, aby mu řekl, že se má více procvičovat v diplomacii. Vzpomněl si na svou matku, která byla tak pyšná na synovu zářivou kariéru ve vládě, a smutně vypustil vzduch z úst. Kdyby jen tušila...

A pak vykulil oči naprostým úžasem.

Jeho trasa vedla přímo kolem Chrámu Jedi. A tam na vrcholku nejbližší věže se u jednoho okna dělo něco velice podivného. Stočil své vozidlo pryč z jízdního pruhu a zastavil, nechal ho tiše se vznášet a s pokleslou čelistí se díval.

Tři čepele jasného světla se pomalu a jistě prořezávaly oknem a vytvářely v něm neurčitý obdélníkový tvar. Když tvar dokončily, čepele se stáhly a potom podivně nepřirozeným pohybem byla vyříznutá část vtažena dovnitř, i když Forrakim uvnitř neviděl nikoho, kdo by to udělal. Zezdola se vznesl malý planetární člun, zastavil se a pak se píď po pídi posunoval vpřed, dokud jeho přední část nevisela pouhý metr daleko od okna. Když se dveře člunu otevřely, objevil se obdélník hřejivého světla a potom se přes mezeru mezi člunem a oknem vysunulo něco jako kovový můstek.

Do otevřeného okna se atletickým skokem vyhoupl nějaký muž, byl to velmi zvláštně oblečený člověkw, který zkusmo vstoupil na můstek, pak přes něj rychle přešel do člunu, obrátil se a v poslední chvíli učinil pobízivé gesto směrem k věži. V rychlém sledu se začal v okně objevovat celý zástup dalších postavu a přecházet po můstku, pláště a vlasy jim divoce vlály ve větru, který v téhle výšce vždycky foukal. Poslední, který přešel, byl mimořádně nápadně podobný radnímu Yodovi. Forrakim se předklonil, oči zúžené podezřením. To byl radní Yoda! Forrakim byl možná jen druhořadý diplomatický úředník, ale poznal důležitou osobnost, když ji viděl.

Pak se můstek rychle zasunul a člun se spustil do závratné hloubky dolů, zanechávaje tam Forrakima zmateně civějícího na obdélníkový otvor v okně věže. Pomalu stočil pohled na lahve na sedadle vedle sebe a zamyšleně se na ně zahleděl. Má tu brandy doručit nebo se s ní vrátit do diplomaticé kanceláře s nejšťavnatější a nejpodivnější historkou, jaká se k němu kdy donesla?

Nebylo to vážně tak těžké rozhodování. Přibližně o dvě vteřiny později Forrakimovo malé plavidlo nabralo plnou rychlost, vplulo do jízdního pruhu a vracelo se zpátky tam, odkud přiletělo, zanechávaje za sebou řadu vztekle gestikulujících řidičů.

* * *

A’ali zápasila o nabytí vědomí.

Víčka jí připadala jako z kamene a díky žaludek zvedajícímu bušení v její lebce na chvíli zatoužila po uklidňující temnotě, ale ubránila se tomu pokušení a přinutila se otevřít oči.

Pocit rozmazaného světla a vláčného pohybu. Pomalu, ačkoliv jí myšlení a vnímání připadalo mučivě obtížné, uvědomila si, že ji někdo drží. Pohnula očima a přinutila je soustředit se na tmavou postavu nad ní. Konečně se neurčité rysy poskládaly do tváře Qui-Gona Jinna.

“Mistr... Qui-Gon?” Hlas měla chraplavý, jako kdyby ho už roky nepoužívala.

Rychle na ni pohlédl a zamumlal. “Nesnaž se mluvit. Všechno je v pořádku.”

Zvedla nemotornou paži a dotkla se krvavého šrámu na spánku. “Co... co se stalo?” Oči se jí rozšířily. “Xanatos!”

Qui-Gon mírně naklonil hlavu a náhle ji chytil za ruku a jemně ji držel. Otočila hlavu natolik, aby viděla tvář Obi-Wana Kenobiho a jeho starostlivě svraštěné obočí.

“Je to v pořádku,” řekl a neobratně jí stiskl ruku. “Už je... no, prostě pryč.”

Pevně zavřela oči a snažila se vypudit ten pocit nekonečného pádu... pádu. S nejvyšším úsilím se spojila se Sílou a ztratila se v ní, zoufale pátrala.

Mistře!

Její mysl se dotkla mysli Tel Udrunn a přelily se přes ni radost a obavy její Mistryně. Ucítila tu odpověď na volání A’ali!, a pak ji opět dostihla temnota a celou ji obklopila.

Qui-Gon vycítil, že se jim ztratila a krátce pohlédl na Obi-Wana, který to také vycítil. Obi-Wan měl strnulou tvář a jeho oči hledaly u Mistra útěchu, ale Qui-Gon dokázal jen mírně zavrtět hlavou.

Do ticha kolem nich cinknul výtah. Když se dveře otevřely, Qui-Gon už byl v pohybu, dlouhé kroky ho rychle vynesly ven na chodbu. Obi-Wan a Bruck ho pomalu následovali, a překvapeně mrkali do jasného světla.

“Proč je zapnuté denní osvětlení?” zamumlal Bruck. Obi-Wan mu neodpověděl.

Hlavní chodba Léčitelského křídla byla jen o pár metrů dál a zdálo se, že každé světlo doslova žhne. Zahnuli za roh a uviděli, že Qui-Gon došel k prvním dveřím a na místě se zastavil, když z nich vyšli tři Léčitelé, dva z nich nesli přes rameno plnou lékařskou brašnu. Zastavili se, aby do něj nenarazili a pak se jim ve tvářích objevilopřekvapené poznání. Dva z nich přiskočili, aby převzali A’ali, a zmizeli zpátky v místnosti, z níž právě vyšli, aniž by pronesli jediné slovo.

Třetí Léčitelka se na Qui-Gona znaveně usmála a ukázala na brašnu na svém rameni.

“Zrovna jsme se vás vydali hledat,” řekla. “Mistryně Tel Udrunn si... dělala docela starosti.”

Qui-Gon přikývl, ale už se obracel a ukazoval na Obi-Wana a jeho vlastní hlas byl plný starostí. “Má ošklivě zraněnou nohu...”

Bruck se stáhl a nechal Obi-Wana, aby se opíral o stěnu. S vážnou tváří Léčitelka spěchala k němu a přejela mu rukou po koleně. Její dotek byl neobyčejně jemný, ale Obi-Wan nedokázal ovládnout bolestivé ucuknutí.

“Ano.” Její hlas neprozrazoval nic, což jenom prohloubilo Qui-Gonovy chmury. “Pojďte, odneseme ho dovnitř...”

“Počkejte.” Obi-Wan zvedl ruku a upřel pohled na Qui-Gona. “Mistře, ty se jdeš podívat, jestli je Rada v bezpečí? A Bant?”

“Až o tebe bude postaráno, tak potom ano.”

“Mistře, prosím, dovolte mi jít s vámi. Potom se sem můžeme vrátit. Bant... on říkal, že je ‘odsouzena k smrti’...” Hlas se mu zlomil.

Qui-Gon na chvíli opětoval jeho pohled a pak se rozhodně obrátil na Léčitelku. “Nemáte nějakou dlahu? Nebo něco, co by mu umožnilo chodit?”

Léčitelčin výraz prozrazoval její nesouhlas, ale odpověděla, “Mohu mu dát dočasnou antigravitační dlahu. Bude s tím moci chodit.” Sevřela rty. “Ale jen chvíli.”

* * *

Hlavní hangár pro čluny od Chrámu náležitě oddělovalo velké nádvoří, plné stromů v květináčích a vyrytých kovových pěšinek, nyní potemnělých, až na světla z města, která sem vysoko zeshora pronikala širokými světlíky. Po ladně se vinoucí hlavní cestě se hnalo dvanáct členů Rady s pomačkanými plášti a chladnými výrazy. Generál Molu jim šel v patách a kolem očí mu pohrával omámený výraz. Ano, pomyslel si, rozhodně by si je v boji přál mít na své straně. Obklopovala je aura nezředěné moci. Na chvíli téměř litoval pachatele, který umístil pavoučí minu, dokud si nevzpomněl na Teekův prázdný výraz doma na Triki.

V každém případě, Molu si byl zcela jist, že jeho přítel, Mistr Jedi, už zachránil svého učedníka a zločince zabil. Členové Rady nebudou mít na kom vykonat pomstu. Ačkoliv pomsta ve skutečnosti nebyla tím, co rytíře Jedi pohání, že? Generál sám pro sebe pokrčil rameny. Hluboce litoval, že se zabítí toho zločince nemohl účastnit, ale byl rád, že mohl minimalizovat účinky výbuchu pavoučí miny. Bohové věděli, co bude nejlepší.

Pohlédl vedle sebe, kde se šouralo rybí děvčátko a v jejím náručí se choulila sínna a něco si pro sebe bručela. V obličeji byla bledá a nerozhodná, a Molu si přál, aby jí mohl poskytnout nějakou útěchu. Hluboce to všechno prožívá maličká, pomyslel si.

Když se přiblížili k druhému konci nádvoří, odkud vedlo několikero průhledných dvěří do hlavních chrámových chodeb, členové Rady, kteří šli v čele, náhle zpomalili. Generál Molu a Bant se tlačili kupředu, aby viděli, jak se dveře otvírají. A tam stál Qui-Gon Jinn s Obi-Wanem Kenobim po boku a za nimi se vlekl Bruck Chun.

Vypadali hrozně, zkrvavení a utahaní, Qui-Gonova paže hluboce pořezaná, Obi-Wanova noha byla uzavřena v masivní antigravitační dlaze. Ale Obi-Wanovi se rozjasnila tvář, když zpozoroval Bant, a Qui-Gononův zrak přelétl Radu a počítal každého člena a obě skupiny rychle pochopily, že jsou všichni v zásadě bez úrazu. Napětí, které je obklopovalo, vystřídala radostná úleva. Tel Udrunn se zeptala, “A co A’ali?”

“V Léčitelském křídle.” Odpověděl jí Qui-Gon laskavě.

“A Xanatos?” zazněl nesmlouvavý Yodův hlas.

“Je pryč.”

Yoda zvedl hůlku a ukázal s ní na napřed na Qui-Gona a pak na Obi-Wana a zase zpátky a oči se mu zúžily.

“Povědět tys nám v úmyslu měl o tomto cosi?”

Zdálo se, že zbývající napětí z nich všech spadlo, když se Qui-Gon usmál. Pomalu zvedl ruku k Obi-Wanovu ramenu a řekl, “Omlouvám se, Mistře. Tohle sice není situace, jakou jsem si představoval, ale možná, že je to pro takové oznámení ten správný okamžik.”

Generál Molu slyšel, jak dívka vedle něj nasála vzduch. Pohlédl na ni a uviděl, že ustarané vrásky kolem jejích velikých očí smazal zářivý úsměv. Pevně objala sínnu, až vykvikla a ten zvuk se rozlehl kolem.

Nepovšimnutý Bruck zkřížil ruce na prsou a sklonil hlavu, poslední stopy nesplněných tužeb odpluly do tmy. Na prázdné místo, které po nich zůstalo prosákla nová temnota. Cítil ji tam, pevnou a chladnou; pak se od ní úmyslně odvrátil a nechal ji tam, bezpečně zakotvenou v hloubi svého srdce.

Obi-Wanovo srdce přetékalo, když stál před Radou Jedi. Nevadilo, že je na nádvoří tma tma a účastníci zakrvácení, rozcuchaní a potrhaní. Jediné, na čem záleželo, byl Mistr po jeho boku a slova, která pronesl svým čistým a hlubokým hlasem: “Vybral jsem si Obi-Wana za svého učedníka Padawana. Souhlasí s tím Rada?”

A za všechny odpověděl Mistr Yoda, “Rada souhlasí.”