Společnými silami 14.část

Ukrytá v hlubokém stínu, který vrhala velká skříň na nářadí, Bant pozorovala výtahové dveře o dvacet metrů dál.

V chodbě bylo naprosté ticho, přesto do ní ještě nevstoupila. Nedůvěřovala tomu tichu; hodiny strávené s jejím temným věznitelem ji dostatečně poučily o nevyzpytatelné lstivosti jeho mysli. Opuštěná chodba, nehlídaný výtah: to bylo příliš snadné. Její ruka sjela ke světelnému meči připnutému k boku a sevřela jílec, až jí oproti její jasně korálové barvě zbělely klouby.

Příliš snadné.

Jenže každá další tam strávená vteřina přibližovala Obi-Wana více a více jeho střetnutí s nepřítelem někde v bludišti chodeb. Vzdor svým podezřením, už nemohla déle otálet.

Napřímila se v ramenou a vystoupila ze stínu, pohybujíc se podél zdi s nejvyšší opatrností, oči upřené přímo na výtah, smysly pátrajíc po nebezpečí všemi směry. Uslyšela kroky zlomek vteřiny předtím, než se z postranní chodby naproti výtahu vykradl Bruck Chun. Okamžitě ji uviděl, oči mu zajiskřily překvapením, které se změnilo v záblesk spokojenosti. Po zádech jí přeběhl mráz.

Na chvíli na něj také upřeně hleděla a přemýšlela o jeho náhlém objevení. Pak uviděla, že se mu oči zúžily zlým úmyslem a že se přesunul tak, aby jí zablokoval přístup k výtahu. Nemusela se ptát, aby věděla, že představuje hrozivou překážku.

S mírně pozdviženou bradou vypálila první salvu.

"Brucku," řekla, "Nestůj mi v cestě. Pojedu nahoru tím výtahem. Teď hned."

"Ne," zavrtěl hlavou Bruck a zkřivil ústa ve zlomyslném úsměvu. "Někdo se s tebou chce setkat."

"Bude muset počkat."

Neodpověděl, ale jeho výraz ztvrdl. Bant se vnitřně soustředila a vykročila k němu, rty sevřené do úzké linky.

Odejdu odtud, I kdybych se přes tebe musela přešplhat, pomyslela si a její pohled se divoce utkal s jeho.

Náhle skočila vpřed, jednou rukou sáhla po svém meči a druhou tasila jeho. Hbitě uhnula stranou a z opasku vyhákla Obi-Wanův světelný meč. Bruck po něm dravě chňapl a ona kontrovala tak, že ho chytila za zápěstí, zvedla mu ruku nahoru a skrčila se pod ní. Bruck se otočil a ocitli se tváří v tvář, akorát mimo dosah, s vypnutými meči ve střehu.

A potom Bruck svou zbraň aktivoval.

"Radši bys měla jít se mnou rovnou," zasyčel. "Bude to tak jednodušší."

Bant o půl kroku ucouvla, oči široce otevřené a vyplašené a s palcem váhajícím nad aktivátorem Obi-Wanova meče.

"Tasíš meč na spolužáčku? Co je to s tebou?" Pomalu zavrtěla hlavou. "Nezajímá mě žádné 'jednodušší'. Do toho výtahu se dostanu, jednoduché nebo ne."

Předstírala klamný útok a pak, když se k ní vrhl, vyrazila kolem jeho vysoké postavy jako stíhačka uhýbající bitevnímu křižníku. Prudce se otočil, jeho volná ruka vystřelila a chytila ji zezadu za tuniku. Celou svou silou za ní škubl; klopýtla dozadu a pak upadla. Uskočil, aby se vyhnul jejímu padajícímu tělu a s hrknutím narazil do nepodajné zdi. Ten náraz ho odhodil dopředu a on svou velkou nohou šlápl Bant přímo na jedno z pohmožděných zápěstí. Vykřikla a ucukla, vytáhnuvší svou ruku zpod jeho nohy se překulila do sedu a zatímco klopýtala k výtahovým dveřím, volnou rukou si držela zraněné zápěstí.

Výtahové dveře vydaly tiché cinknutí a otevřely se.

Prázdný otvor okamžitě vyplnila rozložitá postava, která tak nějak dominovala celé chodbě. Bruckovi se rozšířily oči zděšeným překvapením a odhodil světelný meč, aby nezasáhl muže před sebou, právě když se po něm muž natahoval, aby ho zachytil. Se syčivým zaprskáním špička meče prorazila zeď. Chodbou se rozlehlo hlasité třesknutí a z místa nárazu vytryskla sprška zářivých jisker, zatímco výtah se slabě otřásl, jeho světla zablikala a zhasla a zanechala chodbu osvětlenou pouze běžnou slabou stropní září. Jiskřící zeď vrhala na vysokého muže a dva studenty, kteří na sebe vzájemně hleděli jako ztělesnění oboustranného úžasu, nápadné stíny.

A potom se muž rychle otočil, aby odhadl nebezpečí, které představovala jiskřící zeď a za jeho zády se objevil další Padawan. Jediným šokovaným pohledem přejela scénu před sebou a pak se sklonila, aby pomohla Bant na nohy.

Bruck měl svíravý pocit v hrudi, když upřeně hleděl na toho muže. Qui-Gon Jinn! On se vrátil, přesně jak říkal Morran. Možná to znamená, že všechno ostatní, co mu Morran řekl, je pravda! Ale… ty výhrůžky před chvílí na chodbě… Ne, to musela být jen lest. Morran ty věci řekl jen proto, aby utajil před Obi-Wanem jejich přátelství. Ano, tak to určitě bylo. Obi-Wan…

Do popředí jeho uhánějících myšlenek pronikl obraz nože, přitisknutého k bezbrannému hrdlu, ale prudce ho odehnal a místo toho se soustředil na Bant, která přijala A'alinu pomocnou ruku a vyškrábala se na nohy. Co jim řekne? Jak jim vysvětlí, co se právě stalo? Jak omluví ten aktivovaný meč? Co má říct…?

A'ali už na něho tázavě hleděla a Bant otevřela ústa, aby promluvila. Mistr Jedi ukončil prohlídku zdi a upřel svůj pronikavý pohled na Bantinu tvář…

Musíš odvrátit jejich pozornost! Nařídila Bruckovi jeho mysl. A jeho ústa poslechla a plácla první věc, která ho napadla.

"Musíme zachránit Obi-Wana!"

Ti tři okamžitě zostražitěli. Qui-Gon Jinn se předklonil a chytil Brucka za ramena.

"Kde je?"

Nevšímaje si Bantina nevěřícného pohledu se Bruck soustředil na to, aby zněl naprosto upřímně. "Já nevím! Někde tam dole. Má potíže…"

"Co se stalo?"

Bant se otočila tváří k Mistrovi a její výraz zvážněl.

"Pane, tam dole je muž, zlý člověk. Má přístup do Chrámu a do počítače a je nebezpečný…"

"Muž v černém, s černými vlasy, modrýma očima, vysoký…"

"Ano!" Bant na něho překvapeně hleděla. "Vy ho taky znáte?"

"Taky?"

"Ano. Obi-Wan ho zná. Snažil se odpoutat jeho pozornost, abych mohla utéct…"

Hlas se jí zlomil, když se z přísné tváře před ní vytratila barva. Než mohla opět promluvit, rychle nařizoval.

"Teď dobře poslouchej. Musíš odtud pryč, ale tímhle výtahem jet nemůžeš. Světelný meč zničil silový kabel ovládání výtahu a výtah nefunguje. Najdi cestu z tohoto podlaží a běž do sněmovny Rady. Je tam muž, cizinec. Pochopíš, co mám na mysli. Řekni mu to, co jsi řekla mně a řekni to i Radě. Pomůže ti s vysvětlením naléhavosti této situace. Střelil pohledem po Bruckovi. "Ty půjdeš s ní a pomůžeš jí."

Bruck zamžikal.

"Ale on…" spustila Bant a nestihla větu dokončit. Zdálky se ozval slabý zvuk tlumené rány a potlačovaný bolestivý výkřik.

"Obi-Wane!" vykřikla Bant a vrhla se vpřed. Ale mocná ruka ji chytila za paži a Bant vrhla na Mistra Jedi ztrápený pohled.

"Ne," řekl. "Musíš udělat to, co jsem ti řekl. Dostaň se odtud. Běž za Radou."

Bant polkla a s bílou tváří přikývla. "Dostaneme se odtud."

Sevření na jejím rameni okamžitě povolilo. "A my najdeme Obi-Wana."

Pak rychle pokynul vedle stojící A'ali, která se bezodkladně rozběhla dolů levou chodbou. Mistr Jedi se rozběhl pravou a nechal tam Bant a Brucka rozpačitě hledět jednoho na druhého. Bant špičkou prstu přejela po Obi-Wanově světelném meči.

Nebylo tak docela neslýchané, aby se Rada Jedi sešla pozdě v noci, aby vyslechla hlášení nějakého Rytíře, ale bylo dost nezvyklé, aby všech dvanáct členů postávalo v hloučku uprostřed místnosti, místo aby spočívali ve svých obvyklých křeslech. Zpráva od Qui-Gona Jinna byla ještě stručnější než jindy a většina polohlasné konverzace, která se nesla vzduchem, se týkala tohoto Rytíře a různých aspektů jeho předchozí mise na Bandomeeru. Žádný z nich netušil, jaké pohnutky ho vedly ke vzkazu, jenž obdrželi.

Zvuk otevírání výtahových dveří venku na chodbě je všechny přimělo posadit se na svá místa, kde se uvelebili právě, když se otevřely dveře a do místnosti vstoupil vstoupil muž, těsně následovaný malým zvířátkem, které vrhlo na Jedi Mistry jeden přímý pohled, posadilo se na zadní a naklonilo nachýlilo hlavu na stranu se zvířecí drzostí.

Členové Rady očekávali Qui-Gona Jinna. Tohle tedy rozhodně nebyl on.

Na dlouhou napjatou chvíli si generál Molu z Triki a dvanáct členů Rady Jedi měřili jeden druhého za naprostého ticha.

Generál přerušil bezvýchodnou situaci tím, že se hbitě uklonil se zkříženými zápěstími před obličejem.

"Slovutní Jedi," pronesl, "Přináším zprávy od Qui-Gona Jinna, týkající se dávného nepřítele."

Mistr Yoda se naklonil mírně dopředu a napřímil uši. "Dávný nepřítel Qui-Gonův?"

Molu napřáhl ruku sevřenou v pěst. "I můj nepřítel."

Pohledem přejel místnost, odhaduje jejich reakci, když říkal. "Jeho jméno je Xanatos."

* * *

Obi-Wan se svezl po stěně. Slyšel Xanatosův sykot, cítil i ostří nože bolestivě přitisknuté k jeho kůži. Ale tyto věci prošly bez povšimnutí vírem jeho mysli a zcela je pohltil je obraz oslnivé exploze. Neslyšel, ani necítil nic, pouze hrůzu nahánějící ozvěnu výbuchu.

Mistr Qui-Gon… mrtvý!

To nemůže být pravda! Ne, ne, ne…

A pak se z dálky ozvalo slabé třesknutí a jeho Silou vycvičené instinkty vytušily, že Xanatosova pozornost na zlomek vteřiny zakolísala. Obi-Wan bezmyšlenkovitě, protože jeho mysl byla stále plná exploze, stočil hlavu stranou od nože a dlaní udeřil svého nepřítele zespodu do brady.

Xanatos se hlasitým zachrčením zapotácel. Na okamžik se vzájemně provrtávali pohledy, Obi-Wanovi se oči leskly vyděšeným žalem a Xanatosovi žhavým fanatismem, potom Obi-Wan uskočil a vymrštěním ruky otevřel pomocí Síly nejbližší dveře. Vyřítil se jimi, žalem zaslepené oči zachytily jen rozmazaný záblesk krátké chodby, spojené dělícími dveřmi, než se obrátil a s roztaženou rukou zavřel dveře za sebou.

Zasunuly se asi tak na čtvrt metru a s trhnutím se zastavily a otřásly se.

Jako kdyby se se je někdo snažil udržet otevřené s odhodláním podobnému jeho snaze je zavřít.

Cítil, jak se moc Xanatosovy temné Síly ovíjí a stáčí kolem okraje dveří, i když jeho uši zachytily slabé škrábání, jak se venku v chodbě jeho nepřítel škrábe na nohy. Obi-Wan se nahrbil, ruka se mu chvěla úsilím, když nasměroval Sílu, aby uvolnila a zavřela dveře.

A vtom otvor zaplnila Xanatosova vysoká postava a se zlým úmyslem vymrštila ruku. Temné úponky, posílené planoucím hněvem jejich vládce, uchopily Obi-Wanovo tělo a mrštily jím vzad. Narazil do jedněch spojovacích dveří s děsivým zapraštěním a pravé koleno nepříjemně udeřilo do zešikmeného rohu dveřního rám. Žhavá exploze nezahojené, známé bolesti se prodrala ven jeho ústy v podobě ochraptělého výkřiku.

Těžce dopadl. Ale okamžitě se zády opřel o dveře a vytáhl se nahoru, oči stále zaměřené na temnou postavu plížící se k němu. Už neměl na nic čas, přesto jím Síla zvenčí otřásla a on udeřil rukou do ovládání spojovacích dveří, které se s překvapivou rychlostí odsunuly. Obi-Wan viděl, jak Xanatos skočil vpřed, ale vrazil levou nohu mezi dveře a pěstí bušil do ovládání na své straně. Dveře se zabouchly a nepřítel byl od nich ještě dva kroky daleko.

Věděl, že získal jenom vteřinu nebo dvě. Pevně se rukou opřel o zeď, veškerou svou váhu přenesl na levou nohu a nemotorně vyhopkal dveřmi, stejnými jako ty předešlé za ním, jež se už teď znovu otevíraly, z oddělené kobky ven. Udeřil I do ovládání těchto dveří a letmo si pomyslel, že Xanatosovi alespoň chvíli potrvá, než objeví ovládání na své straně. Ta chvíle byla všechno, co měl.

Jeho mysl byla kakofonií bolesti: ostrý dozvuk obrazu z datapadu a pronikavá bolest v jeho znovu zraněném koleni. Oči měl kalné, téměř bez citu a když opět poskočil, uvědomil si, že má kolem sebe najednou spoustu volného prostoru. Široká zející prázdnota pod ním a nad ním, obsažená v gigantickém válci hlavní chrámové šachty.

Rychle se ohlédl, pokračuje ve svém bolestivém poskakování, a uviděl, že prošel přes jakousi skrytou obslužnou lávku a nyní se vynořil zpod jejího krytu. Už se neměl o co opřít, a tak se natáhl a sevřel kovové zábradlí, jeho úzká trubka byla jedinou zábranou mezi ním a prázdnoutou kolem něj. Když vrhnul rychlý pohled dolů, přepadla ho závrať; dole, přibližně padesát metrů hluboko se pomalu otáčela série obrovských listů a vytvářela chladný vánek, který se vyháněla šachtou vzhůru. Nahoře se silné kabely a uzly ztrácely v černém nekonečnu, propletající se tu a tam dalšími ochozy a přístupovými lávkami.

Další dva skoky a uslyšel, jak se dveře vzadu pod klenbou se svistotem otevřely a zavřely. Tiše se přitiskl k zábradlí, přenášeje většinu své váhy na paži a zápěstí a odstrkoval se. Věděl, že díky svému tmavému oděvu ho v tom šeru nebude tolik vidět, ale také věděl, že Xanatosovi stačí jen jít po lávce a najde ho.

Nemám, kam jít, pomyslel si, a nemám nohy, na kterých bych šel.

A potom uslyšel, jak se dveře otevírají ještě jednou.

Tři rychlé, rozhodné kroky ve stínu klenby obslužné lávky a pak krátké nasátí vzduchu ale ne jako zalapání po dechu.

Dlouhé ticho.

Najednou se s šokující hlasitostí ozval Xanatosův hlas.

"Nazdar, A'ali. Neviděl jsem tě, od doby, co ti bylo… nech mě přemýšlet, asi osmnáct?" Hluboký úlisný smích. "Tvůj copánek pěkně poporostl."

"Xanatosi," řekl bezvýrazně ženský hlas. "Co tady děláš? Kde je Obi-Wan Kenobi?"

Obi-Wan poskočil kousek zpátky za hlasy a opět se zastavil, když Xanatos chladně řekl, "To jediné mi řekneš místo pozdravu, bývalému spolu-Padawanovi? No, jestli tě zajímá jenom ten kluk, možná by ses k němu ráda přidala. Myslím, že je přímo tady."

Ze stínu vystoupily dvě postavy. Obi-Wan zběžně poznal v ženě jednu ze starších Padawanů z Chrámu. Očima vyhledala jeho pohled, tiše hodnotíc jeho stav. Téměř viděl, jak se její soustředění přesunuje z Xanatose na něj a otřásl jím varovný záchvěv, výkřik, bublající mu v hrdle…

Pozdě.

Když k němu napůl vykročila, Xanatos jí podkopl nohu a jak padala, chytil ji za paži, kterou vymrštila kvůli získání rovnováhy, a shodil ji z lávky.

"Ne!" vykřikl Obi-Wan a srdce se mu sevřelo hrůzou. Odrazil se od zábradlí a chytil se protějšího a riskoval zoufalý pohled dolů i přesto, že slyšel tvrdý náraz jejího těla na kov. Jeho oči to téměř nechtěně sledovaly a pak se málem zakuckal výdechem úlevy, když ji uviděl nikoli mezi obrovskými čepelemi, ale zhroucenou na lávce o čtyři nebo pět metrů níže. Ta úleva však rychle pominula; ležela tam naprosto nehybně.

Kroky na lávce a blížily se k němu.

Ostražitě vzhlédl a se strnulou lhostejností sledoval Xanatose, jak jde k němu.

"Taky mě tam hodíš?" zeptal se. "To už je trochu otřepané i na tebe, nemyslíš?"

Xanatos zavrtěl hlavou. Oči se mu leskly, zastavil se krok před Obi-Wanem a prohlížel si ho.

"Tak kontrolovaný," zamumlal. "Přijímáš veškerou bolest, co? Tvoje noha, scéna, které jsi byl právě svědkem, Qui-Gonova smrt? Skrýváš své emoce, abych neobjevil tvojí bolest a strach? Takový schopný student Síly."

Odmlčel se, ale Obi-Wan nic neříkal. Uštěpačný úsměv se rozšířil.

Ale uvnitř Xanatos cítil, zatímco se díval Obi-Wanovi do tváře, jak se jeho mrazivý hněv zdvojnásobuje. Cítil hněv nad jeho zřejmou odvajou a schopnostmi. Tak snadno zaplnil Xanatosovo místo, o němž si byl jistý, že zůstane navždy prázdné jako oltář jeho schopnosti seslat na svého starého Mistra věčný stín.

Možná ho nahradil, pomyslel si. Bude to však velmi krátká doba učednictví.

Náhle sáhl po meči a zažehl ho.

"Byl jsi znatelnou překážkou, mladý Kenobi," řekl. "Vůbec mi nebudeš chybět."

Zvedl meč k úderu. Obi-Wan reagoval instinktivně, sevřel zábradlí, přenesl veškerou svou váhu do rukou a vykopl levou nohou. Zásáhl Xanatose do ruky a tomu se meč odkutálel z ruky.

S neartikulovaným hněvivým výkřikem Xanatos vymrštil ruku a přivolal si meč zpátky. Z očí mu plála vražda, znovu zbraň aktivoval.

"To bych nedělal," pravil klidný a chladný hlas. "Chceš se přece utkat se mnou."